Cena energií

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) bude v pondělí jednat v Bruselu o zrušení poplatku, který vybírá Německo za tranzit zemního plynu. Jeho zrušení by mohlo vést ke snížení množství dováženého ruského plynu do Česka, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O cenách energií i zelené politice Evropské unie Síkela debatoval s exministrem průmyslu a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem.

V německé společnosti Continental, která je známá hlavně produkcí pneumatik, ale i dalšími komponenty v autoprůmyslu, se chystá hromadné propouštění. Snížení počtu pracovních míst bude mít dopad i na výrobní závody v Česku. Firma v tuzemsku zruší několik set míst, a to v továrnách ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Brandýse nad Labem a v Jičíně.

Mimořádná schůze sněmovny k cenám energií, kterou podruhé vyvolalo opoziční ANO, se protáhla až do odpoledne, skončila krátce před 16. hodinou. Program zákonodárci schválili hned ráno, před dvěma týdny ten samý přitom zamítli. Definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok oznámil Energetický regulační úřad v poledne. Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.

Plzeňští zastupitelé odsouhlasili zdražení tepla od ledna 2024 o 28,3 procenta. Představenstvo Plzeňské teplárenské navrhovalo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení města odmítlo. Průměrná domácnost tak bude platit měsíčně o 268 korun víc. Pro zdražení hlasovalo 30 z přítomných 42 zastupitelů, opoziční ODS a TOP 09 se zdržely. Teplárnu vlastní většinově Plzeň a 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského, jejíž zástupci nárůst schválili ve středu. Definitivní slovo bude mít valná hromada teplárny 28. listopadu.

Teplárna České Budějovice zahájila zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Temelínský přivaděč pokryje třicet procent potřeby tepla ve městě. Půjde o 750 terajoulů ročně, horkovod by měl dodávat teplo nejméně dvacet let. Město má tak třicet procent tepla za stabilní ceny, které neovlivní vývoj na trhu, řekli zástupci teplárny, města a firmy ČEZ. Horkovod stavěl ČEZ, investice byla 1,69 miliardy korun.

Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Podle dluhových poradců v Česku mírně stoupá počet lidí, kteří jsou na hraně svých rozpočtů a špatně vychází s měsíčním příjmem. Ministerstvo spravedlnosti za prvních osm měsíců letošního roku eviduje přes dvanáct tisíc žádostí o oddlužení. Může to ohrozit i finance jiných lidí, například v případě neplatičů v bytových domech. Jejich dluh, třeba na energiích, se totiž často rozdělí mezi ostatní nájemníky.

Technici v brněnských teplárnách začali instalovat nové hořáky. Ty umí spalovat nejen zemní plyn, ale také lehké topné oleje. Díky tomu by se Brnu měla snížit závislost na plynu, a to navzdory tomu, že jeho cena na evropských trzích nadále klesá. Dvoupalivové hořáky už teď používají některé teplárny například na jihu Čech.

Přibývá případů, kdy domácnosti podávají stížnosti kvůli příliš nákladnému vyúčtování energií. Za uplynulé měsíce víc takových podnětů evidují poradenská centra i Energetický regulační úřad (ERÚ). U některých vysokých nedoplatků ale mohl dodavatel pochybit. Přibývá i stížností na vyúčtování tepla v bytových domech.

Provoz zimních stadionů od ledna výrazně podražil – to proto, že jejich provozovatelům s koncem minulého roku skončily zafixované ceny elektrické energie a tepla. Provozovatelé zimních stadionů řekli České televizi, že na konci sezony platí až dvakrát více, než tomu bývalo dříve. Někteří kvůli tomu předčasně ukončili sezonu nebo zvýšili ceny pronájmu a vstupného.

Za pobyt a stravu si obyvatelé domovů pro seniory v příštím roce zřejmě připlatí. Novela úhradové vyhlášky, která určuje maximální měsíční poplatek za pobyt a stravu na den, umožní navýšení cen až o dvanáct set korun za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak reaguje na zvýšení provozních nákladů zařízení sociální péče. Některé domovy se zdražením počítají od ledna, jiné až na jaře.

Velké firmy mohou od úterý žádat ministerstvo průmyslu a obchodu o dotace, které jim mají kompenzovat zvýšené náklady na energie. Stát podnikům plánuje rozdělit až třicet miliard korun. Žádosti mohou firmy podávat prostřednictvím informačního systému ministerstva. Příjem žádostí skončí 31. ledna příštího roku. Pomoc české vlády firmám v objemu 1,23 miliardy eur, tedy 30 miliard korun, schválila i Evropská komise.

Včelaři v Česku mají za sebou mimořádně dobrou sezonu, medu vytočili víc než v minulých letech. Podle nich je to díky ideálnímu počasí a tím pádem i většímu množství vyprodukovaného nektaru. I přesto však ceny medu porostou, a to kvůli zdražení cukru a energií. Zájem o med nicméně sílí i navzdory tomu.

Společnost Ekoenergy Moravia v úterý večer po 21:00 obnovila dodávku tepla v Rokytnici v Orlických horách. Dohodla se na tom na jednání s představiteli města. Novinářům to řekl ředitel firmy Luděk Koch. Dohoda platí do 31. prosince letošního roku, dodal. Od soboty byl v obci bez tepla asi tisíc lidí.

V celém Česku přibývá krádeží elektrického proudu. Potvrzují to energetici s tím, že zhruba každá třetí kontrola takový případ odhalí. Celkové škody, které lidé takzvanými „černými odběry“ způsobí, se podle energetiků dostávají do desítek milionů korun. Krádeže se však kromě domácností občas objeví i ve firmách, tam jsou pak škody vyšší.

V Olomouckém kraji začaly výrazně zlevňovat byty, někde až o desítky procent. Je to dáno zejména vysokými úrokovými sazbami u hypoték, drahými energiemi i stavebním materiálem. V poslední době tak lidé stále častěji volí nájem před koupí vlastního bydlení. Jenže právě kvůli tomu se teď ceny pronájmů zvedají.

Výrobci skla a porcelánu bojují s enormním nárůstem cen energií. Některé podniky už musely omezit výrobu. Sklárny na Blanensku odstavily jednu ze dvou pecí. Vedení firmy už propustilo část zaměstnanců. Kritickou situaci řeší i podniky v Karlovarském kraji. Tamní podnikatelé se obrátili na hejtmanství, aby jim pomohlo při vyjednávání s vládou.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Spotřeba plynu v Česku v letošním prvním pololetí klesla podle ministerstva průmyslu a obchodu o pětinu. Bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.

Kvůli vysokým cenám energií se lidé vrací k vytápění dřevem. Jeho cena ale v dohledné době vzroste, právě kvůli tomu už policie řeší i krádeže na skládkách dřeva. Ministerstvo životního prostředí chce dokonce omezit dotace na výměnu starých kotlů za plynové, a naopak podpořit tepelná čerpadla. To má snížit závislost na zemním plynu z Ruska.