Plzeňané zaplatí za teplo průměrně o 268 korun měsíčně víc. Čtyřicetiprocentní zdražení zastupitelé odmítli

Plzeňští zastupitelé odsouhlasili zdražení tepla od ledna 2024 o 28,3 procenta. Představenstvo Plzeňské teplárenské navrhovalo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení města odmítlo. Průměrná domácnost tak bude platit měsíčně o 268 korun víc. Pro zdražení hlasovalo 30 z přítomných 42 zastupitelů, opoziční ODS a TOP 09 se zdržely. Teplárnu vlastní většinově Plzeň a 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského, jejíž zástupci nárůst schválili ve středu. Definitivní slovo bude mít valná hromada teplárny 28. listopadu.

Podle generálního ředitele teplárny Václava Paška budou nadále Plzeňané platit nejnižší cenu tepla v republice, současný průměr v Česku je podle Teplárenského sdružení pod 1200 korun za gigajoule (GJ). Letos Plzeňané za teplo platí 626,67 korun za GJ s DPH, tedy 569,34 korun bez daně.

„Původně představenstvo navrhovalo zvýšit cenu tepla pro rok 2024 pro obyvatele o 240 korun za GJ bez DPH. Nová dohoda s druhým akcionářem počítá s navýšením o 161,30 koruny za GJ,“ řekl radní města Vlastimil Gola (ANO).

Podle primátora Romana Zarzyckého (ANO) se podařilo srazit navýšení ceny zhruba o třetinu proti původnímu návrhu. „Jednání bylo velmi tvrdé, ale konstruktivní. Našim cílem je, aby Plzeň dál měla nejlepší cenu tepla v republice,“ uvedl.

Důvodů k navýšení ceny je několik

Ke zvýšení ceny jsou podle Paška čtyři hlavní důvody. „Komodita teplo je v hluboké ztrátě, dále došlo ke zrušení veškerých státních podpor pro oblast teplárenství, čímž přijdeme o 200 milionů korun. Dále musíme pokračovat v procesu dekarbonizace, který vyžaduje celkovou investici kolem sedmi miliard korun,“ řekl.

Podle Paška teplárna nemůže dlouhodobě držet ztrátovou, tedy dumpingovou cenu tepla. Za zvýhodňování odběratelů dálkového tepla proti ostatním druhům vytápění by jí hrozily pokuty od antimonopolního úřadu. „Navíc obchodní společnost nemůže s péčí řádného hospodáře mít tuto komoditu dlouhodobě ztrátovou,“ vysvětlil.

Plzeňská teplárenská zásobuje teplem 54 tisíc domácností, což se dá zhruba přepočítat na 145 tisíc obyvatel. V Plzni žije zhruba 180 tisíc lidí. Podnik letos v lednu zvýšil ceny tepla v průměru o 4,8 procenta na 626,67 koruny za GJ s DPH, v lednu 2022 zdražil teplo o 9,7 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD zahájilo stavbu D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo ve středu stavbu úseku dálnice D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku. Dálnice o délce 16,3 kilometru by měla být hotová v březnu 2029. Stát za ni zaplatí 4,3 miliardy korun bez DPH. Dopravu dálnice odvede především z Ostroměře, která má asi třináct set obyvatel, a dále z obcí Bílsko, Konecchlumí a Podhorní Újezd.
před 39 mminutami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 18 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 18 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Daczická míří z ODS ke Kubovu hnutí, středočeskou koalici to ovlivnit nemá

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
před 21 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...