Podle dluhových poradců v Česku mírně stoupá počet lidí, kteří jsou na hraně svých rozpočtů a špatně vychází s měsíčním příjmem. Ministerstvo spravedlnosti za prvních osm měsíců letošního roku eviduje přes dvanáct tisíc žádostí o oddlužení. Může to ohrozit i finance jiných lidí, například v případě neplatičů v bytových domech. Jejich dluh, třeba na energiích, se totiž často rozdělí mezi ostatní nájemníky.
Za dlužníky mohou v některých případech platit i jejich sousedé. Počet lidí v potížích přitom stoupá
Události ČT: Dlužníci mohou dostat do dluhů i své sousedy (zdroj: ČT24)
Jednou z dnes už bývalých dlužnic je paní Jana. Nová platební karta s limitem třicet tisíc korun jí přišla poštou. Peníze začala hned utrácet, ale už je nezvládala vracet. „Nejdřív jsem ty dluhy řešila dalšími dluhy, a pak, když to bylo ve fázi, že už jsem to nestíhala splácet a nechtěla jsem dojít do exekuce, jsem poprosila o insolvenci,“ popsala.
V rámci oddlužení většinu závazků splatila. Dnes už si další peníze půjčovat nechce. Právě lidé mezi 30. a 44. rokem života o oddlužení žádají nejčastěji. Častěji jde o muže.
„Dlouhodobě děláme analýzy zadlužených lidí. Muži jsou podle mě dobrodružnější, více riskují a zadlužují se více v tom věku, kdy jsou ještě mladí, kdy to neodhadnou, půjčí si a pak to nejsou schopni splácet,“ uvedla jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.
Na běžný provoz domácnosti
Do dluhových poraden teď mnohem častěji chodí lidé, kteří nemají peníze na pokrytí základních životních nákladů. Půjčují si i na běžný provoz domácnosti. „Mají problémy se splácením svých energií čili nákladů na bydlení, a ti, kteří mají obecně hluboko do kapsy, dohánějí zvýšené životní náklady, to znamená náklady na potraviny, na každodenní život,“ upozornil ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Navíc oddlužení v případě neplatičů v bytových domech představuje často zátěž i těch nájemníků, kterým se zatím finanční problémy daří držet na uzdě. Dlužné částky za energie nebo služby v domě se totiž často rozpočítají mezi ostatní.
„Pokud dojde k oddlužení jednoho dlužníka, zůstává neuhrazená nějaká část nákladů v bytovém domě, a tu musí někdo zaplatit. Přenese se tak na jeho sousedy, kteří ovšem sami dost často žijí na hraně. Platí nějaké nezbytné náklady na svoje bydlení,“ řekla Kateřina Horáková z legislativně-právního oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev.
Starosti pro bytová družstva
Příklad z Ostravy – po manželském páru tam zůstal dluh 200 tisíc korun. Služby v bytovém domě neplatili od roku 2019, o jejich oddlužení rozhodl soud. „V konečné fázi je to uspokojeno zhruba ze 45 procent, což znamená nějakých 90 tisíc. To znamená, že aktuálně bude pro účetní závěrku roku 2023 zůstávat k dořešení 110 tisíc,“ sdělil ředitel Stavebního bytového družstva Vítkovice Jiří Revenda.
Na schůzi vlastníků budou muset rozhodnout, jakým způsobem družstvo peníze uhradí. V případě ostravského bytového domu se jedná o větší počet vlastníků. Částka by se tak mohla rozložit na ne příliš vysokou sumu.