Začala platit novela insolvenčního zákona, na oddlužení má dosáhnout více lidí

Nahrávám video
Události: Osobní bankroty by měly být pro dlužníky dostupnější
Zdroj: ČT24

Od června se mohou začít psát nové příběhy lidí, kteří prostřednictvím osobního bankrotu unikli svým nesplatitelným dluhům a věčné hrozbě exekucemi. Novela insolvenčního zákona rozšiřuje dlužníkům „brány“ pro vstup do osobního bankrotu, na jehož konci by mělo být oddlužení. Odborníci očekávají, že nový systém vyvolá velký zájem.

Soudy až do června nepovolovaly osobní bankrot lidem, kteří nemohli dopředu prokázat, že dokážou během pěti let splatit třetinu svých závazků. Nyní už tato hranice neplatí.  

Ani nový systém ale nebude pro všechny. Na vyhlášení osobního bankrotu a zastavení všech exekucí nemá nárok ten, kdo nemůže splácet ani 2200 korun měsíčně.

Těm, kdo však splní vstupní podmínky se nabízejí dvě varianty, jak oddlužením projít. Jednak rychlejší, tedy splacení 60 procent závazků během tří let. Jednak klasická, pětiletá. Zde zákon stále předpokládá splacení 30 procent závazků. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by na konci procesu rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Zde se však skrývá možný háček. 

Oddlužení od 1. června 2019
Zdroj: ČT24

„Hlavní nevýhodou je nejistota, co se mnou bude, pokud nesplatím po pěti letech třicet procent svých dluhů. Myslím, že na to v tuto chvíli neexistuje relevantní odpověď,“ uvedl vedoucí programu kariérního a pracovního poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. 

Experti a někteří politici se obávají třeba toho, že by snahu dlužníka při nesplacení stanovené částky měl posuzovat soud. Soudy po republice totiž rozhodují v podobných záležitostech často různě. Někde by tedy dlužníci mohli po pěti letech uspět, jinde by jejich snahu soudci uznat nemuseli. 

Klíčová role insolvenčního správce

Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že klíčové budou u soudu zprávy insolvenčního správce. Pokud ten neshledá žádné pochybení v průběhu splácení, měl by soud zbytek dluhu odpustit.

„Dlužníci budou mít povinnost vyvíjet maximální úsilí pro to, aby splatili co nejvíce svých dluhů. A  to budou správci kontrolovat,“ řekl advokát Michal Žižlavský. 

Rychleji a jednodušeji se mohou oddlužit důchodci nebo invalidé. Těm bude stačit tři roky dodržovat splátkový kalendář bez ohledu na zbylou výši dluhu. 

Celkově se však novela vztahuje pouze na ta insolvenční řízení, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku po nabytí účinnosti této novely, tedy po 1. červnu 2019, upozornilo ministerstvo.

Zbude více peněz na živobytí

Od června bude také lidem v osobním bankrotu i v exekuci zůstávat více peněz na živobytí. Podle vládního nařízení se zvýší takzvané nezabavitelné minimum, ale jen v případě, že mají legální příjmy. Ministerstvo spravedlnosti, které nařízení připravilo, si od změny slibuje omezení práce na černo a zvýšení ochoty přijmout lépe placené místo.

„Spodní hranice nezabavitelné částky zůstává stejná. To, co se mění, je pásmo, ze kterého je vám strhávána jedna nebo dvě třetiny, pokud máte přednostní nebo nepřednostní pohledávky. Toto pásmo se teď zdvojnásobuje. Začne se tedy vyplácet vydělávat od 16 tisíc do 25 tisíc korun,“ řekl Hůle agentuře ČTK. 

Loni bylo podle Exekutorské komory v exekuci 821 300 lidí. V osobním bankrotu je podle Institutu prevence a řešení předlužení 114 tisíc lidí. Institut zároveň připravil mapu osobních bankrotů a mapu exekucí

Kromě Institutu pomáhá lidem v osobním bankrotu rovněž již zmíněná organizace Člověk v tísni: „S novelou zákona očekáváme také větší poptávku po pomoci, proto jsme zřídili novou help linku, na které naši pracovníci poskytnou lidem potřebné informace,“ dodává Hůle. Organizace zprovoznila také webové stránky, na kterých lidé najdou kromě čísla zmíněné help linky i třeba mapu dluhových poraden.

Podíl osob v osobním bankrotu podle krajů
Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení
Osobní bankroty v datech
Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 12 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...