Bankrotů firem i lidí bylo loni nejméně za poslední roky

Loni zbankrotovalo 649 společností, o 16 procent méně než v předešlém roce. Jde o nejnižší číslo od zavedení současného insolvenčního zákona. Počet bankrotů podnikatelů tak klesl na šestileté minimum. Rekordně nízký byl i počet osobních insolvencí, kterých bylo nejméně za posledních osm let. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF, které má ČT k dispozici.

„Počet bankrotů obchodních společností se snižuje již od roku 2013 a rok 2018 nebyl výjimkou. Za pouhé čtyři roky se počet bankrotů obchodních společností snížil téměř o polovinu a počet bankrotů fyzických osob podnikatelů o necelou třetinu. Jejich pokles souvisí s dobrou ekonomickou situací země a firem, nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami,“ uvedla analytička společnosti CRIF Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

„Rostoucí mzdy zvyšují koupěschopnou poptávku obyvatelstva po službách a výrobcích. Vzhledem k tomu, že Česká republika má otevřenou ekonomiku, značnou roli hraje i ekonomický růst našich hlavních zahraničních partnerů,“ dodala Kameníčková.

V minulém roce zbankrotovalo v Česku celkem 649 obchodních společností, o 120 méně než předloni. Výrazně méně bylo také bankrotů podnikatelů. Oproti loňsku jich ubylo o 926 na 5418. Osobní bankrot vyhlásilo v minulém roce přes 13 tisíc lidí, o čtyři procenta méně než předloni.

Nahrávám video

Stavebnictví prochází výrazným oživením

Mezi odvětvími se počet firemních bankrotů o více než třetinu snížil ve stavebnictví. Mírný nárůst naopak zaznamenaly zemědělské a těžební společnosti. Nepatrně vzrostl také počet insolvencí v odvětvích jako doprava, skladování a činnosti cestovních kanceláří.

„Je jasně vidět pokračující ekonomická prosperita Česka. Velice zajímavá je situace ve stavebnictví, které v posledních měsících prochází nejsilnějším oživením od roku 2008. Za tím stojí jak investiční aktivita vlády, tak čerpání prostředků z evropských fondů. Stavebním firmám se tak po dlouhých letech vedlo dobře,“ řekl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nejvíce společností loni zbankrotovalo v Praze a v Jihomoravském kraji, nejméně pak v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji se počet firemních bankrotů oproti předešlému roku snížil o 42 procent, na Vysočině pak o 40 procent. Naopak více firemních bankrotů (41 procent) registrují v Olomouckém kraji.

Osobní bankrot loni vyhlásilo 13 103 lidí, o 476 osob méně než v předešlém roce. Letos osobních bankrotů podle Kameníčkové nejspíš přibude. Poslanci se v říjnu shodli na novele insolvenčního zákona. Podle ní by soud mohl povolit osobní bankrot i lidem, kteří nemohou prokázat, že do pěti let splatí aspoň 30 procent svých dluhů. Senátoři ale před Vánoci vrátili novelu do sněmovny. Norma je podle nich příliš přísná a neumožnila by oddlužení těch nejchudších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 19 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.