Bankrotů firem i lidí bylo loni nejméně za poslední roky

Loni zbankrotovalo 649 společností, o 16 procent méně než v předešlém roce. Jde o nejnižší číslo od zavedení současného insolvenčního zákona. Počet bankrotů podnikatelů tak klesl na šestileté minimum. Rekordně nízký byl i počet osobních insolvencí, kterých bylo nejméně za posledních osm let. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF, které má ČT k dispozici.

„Počet bankrotů obchodních společností se snižuje již od roku 2013 a rok 2018 nebyl výjimkou. Za pouhé čtyři roky se počet bankrotů obchodních společností snížil téměř o polovinu a počet bankrotů fyzických osob podnikatelů o necelou třetinu. Jejich pokles souvisí s dobrou ekonomickou situací země a firem, nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami,“ uvedla analytička společnosti CRIF Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

„Rostoucí mzdy zvyšují koupěschopnou poptávku obyvatelstva po službách a výrobcích. Vzhledem k tomu, že Česká republika má otevřenou ekonomiku, značnou roli hraje i ekonomický růst našich hlavních zahraničních partnerů,“ dodala Kameníčková.

V minulém roce zbankrotovalo v Česku celkem 649 obchodních společností, o 120 méně než předloni. Výrazně méně bylo také bankrotů podnikatelů. Oproti loňsku jich ubylo o 926 na 5418. Osobní bankrot vyhlásilo v minulém roce přes 13 tisíc lidí, o čtyři procenta méně než předloni.

Nahrávám video
Ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal: Za poklesem bankrotů stojí vynikající kondice ekonomiky
Zdroj: ČT24

Stavebnictví prochází výrazným oživením

Mezi odvětvími se počet firemních bankrotů o více než třetinu snížil ve stavebnictví. Mírný nárůst naopak zaznamenaly zemědělské a těžební společnosti. Nepatrně vzrostl také počet insolvencí v odvětvích jako doprava, skladování a činnosti cestovních kanceláří.

„Je jasně vidět pokračující ekonomická prosperita Česka. Velice zajímavá je situace ve stavebnictví, které v posledních měsících prochází nejsilnějším oživením od roku 2008. Za tím stojí jak investiční aktivita vlády, tak čerpání prostředků z evropských fondů. Stavebním firmám se tak po dlouhých letech vedlo dobře,“ řekl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nejvíce společností loni zbankrotovalo v Praze a v Jihomoravském kraji, nejméně pak v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji se počet firemních bankrotů oproti předešlému roku snížil o 42 procent, na Vysočině pak o 40 procent. Naopak více firemních bankrotů (41 procent) registrují v Olomouckém kraji.

Osobní bankrot loni vyhlásilo 13 103 lidí, o 476 osob méně než v předešlém roce. Letos osobních bankrotů podle Kameníčkové nejspíš přibude. Poslanci se v říjnu shodli na novele insolvenčního zákona. Podle ní by soud mohl povolit osobní bankrot i lidem, kteří nemohou prokázat, že do pěti let splatí aspoň 30 procent svých dluhů. Senátoři ale před Vánoci vrátili novelu do sněmovny. Norma je podle nich příliš přísná a neumožnila by oddlužení těch nejchudších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 19 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...