Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.
Po ruském útoku na Ukrajinu začaly ceny energií stoupat strmě vzhůru. Německý průmysl dlouhá léta zvyklý na levný plyn z Ruska omezoval výrobu, šetřil. Cena elektřiny je navzdory zastropování stále vyšší než před začátkem války. Chemický průmysl, energeticky náročný, zvažuje přestěhovat výrobu za hranice Německa. Spolková vláda chystá daňové úlevy v hodnotě sedmi miliard eur.
„Nejedná se o plošný program hospodářských stimulů. Ten není nutný. Vzhledem k současné inflaci by to bylo dokonce špatně. Musíme však nastavit impulsy tak, aby byly využity síly, které v ekonomice nepochybně jsou,“ míní spolkový ministr financí Christian Lindner.
Podle vlády je řešením energetické a také hospodářské krize rychlý přechod na obnovitelné zdroje. To má ale řadu překážek. Energie, kterou vyrábějí větrné elektrárny na severu, se jen těžko dostává na jih, kde je průmysl. Je potřeba 14 tisíc kilometrů přenosové soustavy, zatím se postavilo jen 1900. Důvodem je odpor okolních obcí a zdlouhavá stavební řízení.
Byrokratické překážky
Na byrokracii si stěžují i stavitelé větrných elektráren. Aby mohli přivézt její komponenty na staveniště, potřebují povolení pro transport nadměrného nákladu. To trvá měsíce. Úřady mají více než 15 tisíc žádostí k vyřízení. Německé hospodářství proto brzdí i byrokracie.
„Být rychlejší znamená, že vytvoříme kontaktní centrum pro těžké transporty na dálnici. Aby se mohly lépe přepravovat listy rotorů větrných turbín a mnoho dalších věcí. Být rychlejší znamená, že se jednoduše obejdeme bez některých povolení,“ slibuje spolkový kancléř Olaf Scholz.
Do roku 2030 chce Německo z 80 procent získávat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Výstavbu větrných elektráren a fotovoltaiky chce proto spolková vláda výrazně urychlit. Jejich aktuální podíl je zatím 52 procent.
