Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.
Dvořák se domnívá, že ve středu nezazněly od maďarského premiéra Viktora Orbána žádné konkrétní kroky, jak zvýšit evropskou konkurenceschopnost. Orbán v rámci představení priorit předsednictví jeho země v Radě EU mluvil o tom, že chce otevřít otázku konkurenceschopnosti. Kovařík zmínil, že se Orbán ve svém projevu odvolával na zprávu Maria Draghiho, jejíž jeden ze základních bodů se týká dopadů aktuálních regulací do cen energií v Evropě. „Draghi ve zprávě poukazuje, že energie v Evropě jsou dvakrát až třikrát dražší než v USA, což je jeden z faktorů, který sráží evropskou konkurenceschopnost,“ domnívá se Kovařík.
V dlouhodobém horizontu mohou podle Kovaříka ceny energií klesnout díky inovacím a investicím do energetické soustavy. Z krátkodobého hlediska je však důležité podívat se na to, zdali Evropu nelimituje aktuální nastavení emisního schématu nebo zdali vysoké ceny spotřebitelé neplatí kvůli evropským regulacím.
Co se týče investic a společného evropského úvěrování, Dvořák upozorňuje na to, že shoda na řešení problémů mezi členskými státy zatím není. „Představa, že sumu 800 miliard eur budou dávat členské státy nebo že mobilizujeme soukromý kapitál v tomto rozsahu, mi přijde v této chvíli nerealistická.“ Dvořák se domnívá, že zadlužování má smysl v té chvíli, kdy se peníze po investici vrátí. Suma je však podle něho obrovská.
„Evropská ekonomika má obrovské potřeby z hlediska investic. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že ne vše může být financováno z veřejných zdrojů,“ řekl Kovařík. Podle něho musí Evropa více investovat a to, jakým způsobem se to bude provádět, bude debata příštích měsíců a let.
Kovařík podotkl, že Evropa má stále zdroje v rámci stávajícího evropského rozpočtu nebo v rámci členských států. „Stále běží instrument Next Generation EU, což bylo první evropské zadlužení, v rámci obnovy po covidové pandemii – myslím, že i z toho jsou nějaká ponaučení, co funguje a co nefunguje.“ Kovařík poukázal na to, že by bylo možné použít prostředky, které nebudou využity například v rámci postcovidové obnovy, pro rozběh některých investičních aktivit v rámci Draghiho plánu. „Jsou to peníze, které budou muset být splaceny, jsou vypůjčeny na kapitálových trzích a nejpozději v padesátých letech tohoto století je musí EU vrátit.“
Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že investovat by bylo potřeba do technologií umělé inteligence nebo dopravní infrastruktury. Kovařík také dodal, že důležité investice jsou také do energetiky, a Dvořák podotkl, že „jestli chceme jako EU být konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, tak bychom měli fungovat jako půlmiliardový celek“.
Dvořák: Přes ruský plyn jsme vydíratelní
Ministr Dvořák zmínil, že přechod z ruských zdrojů na zdroje jiné může trvat, ale zároveň si nemyslí, že by ruský plyn dlouhodobě byl lacinější než jiní dodavatelé. „Ruskému plynu bych se vyhýbal, jinak jsme vydíratelní,“ řekl.
„Byl bych pro to snažit se hledat maximum partnerů, od kterých můžeme zajistit dostatečné zásoby zemního plynu napříč celou planetou. Je potřeba snažit se diverzifikovat zdroje,“ uvedl na toto téma Kovařík.
Podle něho je také u ekonomik, jako je Maďarsko a Slovensko, které jsou v rámci energetické soustavy závislé na ruském plynu, potřeba hledat možnosti, jak do nich některé investice na budování nové infrastruktury v oblasti zemního plynu směřovat.
Situace s migrací se musí řešit ochranou vnějších hranic, myslí si Kovařík
Český premiér Petr Fiala (ODS) ve středu po jednání české a polské vlády sdělil, že existují státy, které brzdí účinnou protimigrační politiku. Dvořák míní, že některé státy mohou tuto politiku „brzdit“ z toho důvodu, že například česká migrační a azylová politika nepočítá s tím „že by někdo použil desítky nebo stovky migrantů jako způsob nátlaku a narušování pořádku“. Což v tuto chvíli řeší například Polsko na hranici s Běloruskem.
Kovařík vidí problém v tom, že se EU zaměřila na to, co se stane, když se migranti dostanou na její území, což se podle něho prolíná schváleným migračním paktem. Podle něho je důležité posílit ochranu vnější hranice a boj s pašeráckými gangy.
Dvořák se však domnívá, že boj proti nim je již daleko efektivnější než dříve. „Myslím si, že největší problém je s tou migrací, která už je vevnitř a která je druhogenerační,“ sdělil.
