Energetická bezpečnost strana 2 z 2

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna, chce tak pomoci domácnostem s rostoucími cenami. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení zasedání řekl, že dopad na letošní rozpočet odhaduje na 1,8 až dvě miliardy korun. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Kabinet rovněž podle informací ČTK schválil prodloužení nouzového stavu do 31. května tak, jak to úterním hlasováním umožnila sněmovna.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a na společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na Twitteru to po úterním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala. Novinářům také řekl, že se shodují i v potřebě uvažovat o dalších sankcích vůči Rusku. Johnson varoval před vznikem ruské sféry vlivu v Evropě.

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

Také evropský Green Deal a s ním spojené otázky energetické bezpečnosti mohou mít vliv na vojenskou politiku Ruska na Ukrajině. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Podle něj se bezpečnostní situace horší každým dnem a hrozba ozbrojeného střetu je v tuto chvíli nejzávažnější za celou řadu posledních měsíců. Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že se novému válečnému konfliktu na Ukrajině dá vyhnout a že Rusko spíš hraje „diplomatickou hru“. Podle něj dnes ani Rusko samo neví, co chce v dalších krocích udělat.