Vláda uvažuje o rozdělení energetické společnosti ČEZ na dvě firmy. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Čím by se měla která z nich zabývat, sice předseda vlády neupřesnil, experti se však domnívají, že by se tak stát mohl pokusit obejít námitky minoritních akcionářů proti výstavbě nových jaderných bloků.
Stát sice vlastní v ČEZ většinu akcií, nikoli však všechny. Nynější vláda uvažuje podle premiéra Petra Fialy o restrukturalizaci, která by pozici státu posílila. Hospodářské noviny uvedly, že by výsledkem měl být vznik dvou nástupnických firem, z nichž jedna by byla v plném vlastnictví státu. Fiala sám však v rozhovoru pro list nechtěl další podrobnosti prozradit s tím, že nechce ohrozit postavení ČEZ na burze. Ostatně ČEZ je nyní jedním z nejvýnosnějších titulů na burzách a jeho akcie jsou nejvýše za čtrnáct let.
„Obecně platí, že každý stát musí mít nějaké nástroje, aby zajistil kritickou infrastrukturu a aby lidem a firmám zabezpečil dostatek energie ve chvíli, kdy se dostáváme do kritické situace. Těch možností je víc – kritickou infrastrukturu může stát vlastnit, může vlastnit obchodníka s energiemi nebo jeho část nebo může mít takovou legislativu, která umožní do tržního prostředí v kritické situaci zasáhnout,“ naznačil premiér.
S tím, aby se rozdělil ČEZ do dvou firem – což by mimo jiné státu mohlo usnadnit výstavbu jaderných bloků, protože by se nemusel zabývat výhradami minoritních akcionářů – souhlasí spolumajitel ČEZ Michal Šnobr. „Rozdělení firmy dává rozhodně smysl. Dopady cen elektřiny za roky 2023 a 2024 na zákazníky, výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech a další. To jsou věci, kdy jde stranou logika soukromé společnosti a jde spíše o bezpečnostní a strategické zájmy státu,“ řekl Hospodářským novinám.
Pochybnosti analytiků
Naopak Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno komentuje případné rozdělení energetického gigantu jako „destrukci energetiky“, která nijak neovlivní ceny pro spotřebitele.
Že by měla taková změna efekt například v podobě levnější elektřiny, pochybují i další experti. „V horizontu týdnů to jen rozptýlí pozornost, nepomůže to,“ řekl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. I když by stát jako jediný vlastník mohl ovlivňovat ceny elektřiny, projevilo by se to podle něj „až za zhruba dva roky, než se uskuteční všechny nutné kroky“.
Analytik Komerční banky Bohumil Trampota míní, že „v části, která vyrábí elektřinu, (stát) musí vykoupit minoritní akcionáře, to je nezbytné“. Připomněl, že podobně postupovaly vlády v Německu ve vztahu k E.ON a RWE nebo ve Francii s EDF. „Pokud k tomu dojde, vliv na cenu elektřiny bude v rukou vlády,“ podotkl.
Úvahy o možných změnách ve struktuře ČEZ nejsou úplnou novinkou. Podobné diskuse začaly již v roce 2017 v souvislosti s přípravou tendru na dostavbu Temelína. Nakonec se ale myšlenka neujala a vrací se po pěti letech. Možná nejdůležitější pro případnou realizaci bude konečná cena restrukturalizace energetické společnosti.
Cena, kterou budou případně minoritní akcionáři žádat, bude patrně vyšší než tržní. „Vláda bude vykupovat akcie od minoritních akcionářů a bude muset nabídnout k tržní ceně prémii,“ uvedl analytik Trampota s tím, že by mohlo jít o desítky procent k současné tržní ceně.
Zásobníky plynu
Premiér Fiala v rozhovoru také nevyloučil, že by stát mohl koupit zásobníky plynu. Ani v tomto případě však nechtěl říct nic podrobného. „Ze strategických důvodů se nemohu moc vyjadřovat k tomu, co stát chystá. A to i proto, že každý můj komentář by mohl být cenotvorný,“ prohlásil. Ujistil však, že se kabinet snaží především zajistit, aby v zásobnících bylo plynu co nejvíce.
„Teď je naplněnost zhruba 40 procent, což je nejvíc v tomto ročním období v historii. Cílem je pro zimu naplněnost kolem 80 procent. To jsou krátkodobé kroky. Další pak jsou obnova jednání o stavbě plynovodu Stork II s Polskem, jednání o přístupu k LNG zásobníkům v Německu, Polsku, Nizozemsku a dalších zemích a taky diskuse o využití kapacity některých zásobníků v okolních zemích,“ prohlásil předseda vlády.
Vláda podle něj v nejbližších týdnech předloží pětiletý plán na ukončení energetické závislosti na Rusku. Doufá, že se podaří shodnout se na něm i s opozicí. Je přesvědčen, že odstřihnout se od ruského plynu a ropy je v zájmu Česka.
Že se na to stát nepřipravil již dříve a nezajistil kapacitu plynovodů, ropovodů či rafinerie, Fiala předchozím garniturám vyčítá. V důsledku se podle něj některé země včetně Česka „chovaly v minulosti lehkomyslně a mají toho málo“.
