Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva, řekl ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy. Přímé dodávky plynu od ruského Gazpromu zajišťují pro zákazníky ČEZ jen velmi nízký podíl. Přímý kontrakt mezi ruským energetickým gigantem a ČEZ proto letos skončí, oznámil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
„Pokud bude platit princip, že i o tu bolest se musíme rozdělit spravedlivým způsobem, tak si umím představit, že bychom ty sankce podpořili,“ řekl po jednání Síkela s odkazem na očekávané ekonomické problémy spojené s ukončením odběru ruské ropy.
Ministři se bavili také o tom, jak zajistit dostatek plynu pro své země a zároveň neporušit dosavadní protiruské sankce, k čemuž by podle Evropské komise vedly platby v rublech. Česko podle Síkely nadále hodlá za plyn platit v eurech, což mu však usnadňuje fakt, že většinu plynu nakupuje na západoevropských burzách. Jedinou českou firmou, která nakupuje plyn přímo v Rusku, je ČEZ, který podle ministra stále platí v eurech.
„My jsme se dohodli na tom, že nebudeme přijímat žádné kroky, které by oslabily účinek sankcí na Ruskou federaci. Na takovéto věci přistoupit nemůžeme,“ prohlásil Síkela k ruskému požadavku.
Rusko odstřihlo od plynu Polsko a Bulharsko
Ostatní čeští dodavatelé energií plyn nekupují přímo od Gazpromu, ale vesměs na energetické burze v nizozemském Rotterdamu či na brokerských platformách. Podle Deníku N čeká ČEZ další platba za plyn koncem května. Kříž pro Deník N uvedl, že rublový účet v Gazprombance si firma dosud neotevřela.
Rusko se minulý týden rozhodlo přestat dodávat plyn do Polska a Bulharska, protože tamní energetické firmy odmítly přistoupit na požadavek prezidenta Vladimira Putina platit za klíčový zdroj energie v rublech. Evropská unie podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové s tímto scénářem počítala a obě země začaly dostávat plyn od svých sousedů.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má Kreml.
ČEZ je největší česká energetická firma a jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.
Západ hodlá omezit nákup ruských energetických surovin, protože nechce takto pomáhat financovat válku na Ukrajině. V případě plynu ale Evropská unie není jednotná. Podle plánů Bruselu by se EU přesto již letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států, jako jsou USA či Katar, rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.
Větší náklady pro obce i firmy
Zdražování energií, aktuálně především plynu, dopadne před další topnou sezonou nejen na domácnosti, ale také na rozpočty firem nebo obcí. Některým z těch, kdo mají smlouvu s Pražskou plynárenskou, přišel během dubna dopis s návrhem změn – právě kvůli drahému plynu. Energetický regulační úřad (ERÚ) ale upozorňuje, že pokud mají fixaci, na nové podmínky nemusejí přistoupit.
Výzva dorazila i do středočeské Litně, která nyní platí za plyn asi 350 tisíc ročně. „Nicméně minulý týden nám dodavatel plynu oznámil, že není schopen dostát svým závazkům a že buď bude muset odstoupit od smlouvy nebo nám bude muset plyn také zdražit,“ popisuje tamní starosta Filip Kaštánek.
A to by znamenalo až pětinásobný nárůst ceny. Obec má ale fixaci do konce roku. Starosta proto na výzvu nebude reagovat. A podle regulátora ani nemusí. „Dodavatel energií může podle občanského zákoníku navrhnout jednání o smlouvě. To zákon skutečně umožňuje. Odběratel má ale právo na navrhované jednání nepřistoupit, dodavatel není oprávněn v takovém případě přestat smlouvu plnit,“ zdůrazňuje mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Pražská plynárenská upozorňuje, že navrhované změny se týkají jen právnických osob – tedy právě obcí nebo firem. Dodavatel teď údajně má stabilní dodávky plynu – od hlavního města si ale kvůli vysokým cenám vypůjčí před další topnou sezonou dvě miliardy korun na nákup zásob.
