Za ceny elektřiny mohou burzy, hrozí sociální výbuch, míní zmocněnec pro energetickou bezpečnost

Nahrávám video
Interview ČT24 – Václav Bartuška
Zdroj: ČT24

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Bartuška zdůraznil, že za vysoké ceny elektřiny podle něj z velké části mohou spekulace na komoditních burzách. „Když ceny minulé pondělí vyletěly na 1300 euro za megawatthodinu, tak ten obchod, který tuto cenu vyvolal, byl obchod na dvě megawatthodiny,“ říká s tím, že jde o příklad spekulativního obchodu.

„Je to jako by někdo v České republice prodal čtyři pecny chleba za pětistovku a řekl, že v celé zemi bude chleba stát pět set korun za pecen. Je prostě nutné nějakým způsobem zklidnit obchodování na burzách,“ dává příklad Bartuška. 

Podle něj za spekulativní obchody může samotné nastavení burz a sebevědomí jejich vlastníků, kteří si mysleli, že nelze „rozehrát takovou hru“. 

Páteční summit ministrů EU

„Každá normální burza funguje tak, že se uzavře obchodování, jakmile cena jde nahoru nebo dolů. Komoditní burzy z nějakého důvodu toto zatím nedělají. Já myslím, že obchodování v Lipsku či Rotterdamu je primárně neseno spekulativními obchody. Alespoň to tak vypadá, jsou to často velmi malé obchody na velmi malé objemy,“ přibližuje Bartuška. 

Podle něj mohou evropští politici do fungování burz zasáhnout. „To, že bychom pozastavili obchodování na burze v případě výpadku ruského plynu, o tom jsme se bavili už během léta. Já myslím, že už ta situace nastává,“ vyzývá. 

Předeslal, že klíčové bude páteční jednání na mimořádném summitu, kde se sejdou ministři EU zodpovědní za energetiku. „Vidím, že za poslední dva týdny se změnil pohled evropských politiků na to, co se děje v energetice,“ tvrdí Bartuška. 

Obnovitelné zdroje jsou hýčkané dítě politiků

Podle něj ale například řešení zvláštním zdaněním mimořádných zisků energetických firem je pro evropské politiky obtížně přijatelné. 

„Podíváte-li se zblízka, zjistíte, že na těchto cenách vydělávají tři typy elektřiny: uhlí, jádro a obnovitelné zdroje. Zdaníte uhlí a jádro, a všichni vám zatleskají. Obnovitelné zdroje jsou ale to hýčkané dítě posledních patnácti let, do toho politici dali svůj politický kapitál, fotili se s turbínami a fotovoltaickými parky a teď by najednou měli říct, že je zdaní 98 procenty? Pro švédské, holandské, italské, německé, španělské politiky je toto mimořádně těžká chvíle,“ myslí si Bartuška. 

Vyjádřil také přesvědčení, že elektřina je veřejný statek. „Dělala to tak první republika, která měla vodu a elektřinu jako veřejný statek a kontrolovala cenu a dostupnost obou. V případě elektřiny, když ponecháme ještě pár týdnů a měsíců fungovat tento zdivočelý trh, tak budeme mít část populace, která nebude mít na zaplacení účtů, a to není země, kde bych chtěl žít. Přijde sociální výbuch,“ varuje Bartuška. 

Celý rozhovor je dostupný ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 29 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...