Za ceny elektřiny mohou burzy, hrozí sociální výbuch, míní zmocněnec pro energetickou bezpečnost

Nahrávám video

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Bartuška zdůraznil, že za vysoké ceny elektřiny podle něj z velké části mohou spekulace na komoditních burzách. „Když ceny minulé pondělí vyletěly na 1300 euro za megawatthodinu, tak ten obchod, který tuto cenu vyvolal, byl obchod na dvě megawatthodiny,“ říká s tím, že jde o příklad spekulativního obchodu.

„Je to jako by někdo v České republice prodal čtyři pecny chleba za pětistovku a řekl, že v celé zemi bude chleba stát pět set korun za pecen. Je prostě nutné nějakým způsobem zklidnit obchodování na burzách,“ dává příklad Bartuška. 

Podle něj za spekulativní obchody může samotné nastavení burz a sebevědomí jejich vlastníků, kteří si mysleli, že nelze „rozehrát takovou hru“. 

Páteční summit ministrů EU

„Každá normální burza funguje tak, že se uzavře obchodování, jakmile cena jde nahoru nebo dolů. Komoditní burzy z nějakého důvodu toto zatím nedělají. Já myslím, že obchodování v Lipsku či Rotterdamu je primárně neseno spekulativními obchody. Alespoň to tak vypadá, jsou to často velmi malé obchody na velmi malé objemy,“ přibližuje Bartuška. 

Podle něj mohou evropští politici do fungování burz zasáhnout. „To, že bychom pozastavili obchodování na burze v případě výpadku ruského plynu, o tom jsme se bavili už během léta. Já myslím, že už ta situace nastává,“ vyzývá. 

Předeslal, že klíčové bude páteční jednání na mimořádném summitu, kde se sejdou ministři EU zodpovědní za energetiku. „Vidím, že za poslední dva týdny se změnil pohled evropských politiků na to, co se děje v energetice,“ tvrdí Bartuška. 

Obnovitelné zdroje jsou hýčkané dítě politiků

Podle něj ale například řešení zvláštním zdaněním mimořádných zisků energetických firem je pro evropské politiky obtížně přijatelné. 

„Podíváte-li se zblízka, zjistíte, že na těchto cenách vydělávají tři typy elektřiny: uhlí, jádro a obnovitelné zdroje. Zdaníte uhlí a jádro, a všichni vám zatleskají. Obnovitelné zdroje jsou ale to hýčkané dítě posledních patnácti let, do toho politici dali svůj politický kapitál, fotili se s turbínami a fotovoltaickými parky a teď by najednou měli říct, že je zdaní 98 procenty? Pro švédské, holandské, italské, německé, španělské politiky je toto mimořádně těžká chvíle,“ myslí si Bartuška. 

Vyjádřil také přesvědčení, že elektřina je veřejný statek. „Dělala to tak první republika, která měla vodu a elektřinu jako veřejný statek a kontrolovala cenu a dostupnost obou. V případě elektřiny, když ponecháme ještě pár týdnů a měsíců fungovat tento zdivočelý trh, tak budeme mít část populace, která nebude mít na zaplacení účtů, a to není země, kde bych chtěl žít. Přijde sociální výbuch,“ varuje Bartuška. 

Celý rozhovor je dostupný ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 1 hhodinou

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 2 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 9 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
11:22Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
včera v 20:49

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
včera v 19:17

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.