Ceny elektřiny na trzích se rychle mění, stále jsou však mimořádně vysoko. Dlouhotrvající drahé energie se postupně promítají do vyúčtování jednotlivým spotřebitelům. Na čem koncová cena za elektřinu závisí?
Noví zákazníci, kteří mají průměrnou spotřebu tři megawatthodiny ročně, by v současnosti podle srovnání Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zaplatili za dvanáct měsíců dodávek 36 tisíc korun včetně všech poplatků.
Silová elektřina z celkového balíku tvoří zhruba šedesát procent. Poměrně výraznou část z celkové ceny totiž tvoří takzvané regulované poplatky. Modelový zákazník zaplatí za distribuci necelých šest tisíc korun ze zmiňovaných šestatřiceti.
Do plné ceny se také započítávají poplatky za obnovitelné zdroje a daň z elektřiny, obě tyto položky určuje ERÚ. Celkovou sumu také tvoří DPH, která počítá 21 procent ze všech nákladů.
Silová elektřina z celkového balíku 36 tisíc korun tak celkem činí 21 836, což je právě částka, kterou ovlivňuje trh. Pokud jsou tedy ceny elektřiny vysoké, projeví se to právě na ceně silové elektřiny.
Z oněch 36 tisíc korun se počítají měsíční zálohy – jednoduše tak, že se částka vydělí dvanácti. Z toho vyplývá, že záloha činí tři tisíce korun měsíčně. Ve chvíli, kdy zákazník sníží své zálohy, ale nesníží spotřebu, musí následující rok počítat s vysokým nedoplatkem.
Nejlevnější elektřinu nabízejí jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje
Nejlevněji dokážou elektřinu vyrobit obnovitelné zdroje, tedy solární, větrné či vodní elektrárny. Jejich náklady se mohou pohybovat velmi nízko, teoreticky až na nule. Levné jsou také jaderné elektrárny, které megawatthodinu vyrobí za zhruba pět eur.
Výrazně dražšími zdroji jsou uhelné elektrárny. Zde se totiž musí brát v potaz cena za uhlí, ale také množství oxidu uhličitého, který zařízení vypouští do životního prostředí. Cena se tak na základě modelových cen z roku 2020 pohybuje okolo čtyřiceti až šedesáti eur za megawatthodinu.
Nejdražší jsou v průměru elektrárny plynové. Cena za megawatthodinu se pohybuje okolo osmdesáti eur. Některé moderní elektrárny mohou svou efektivitou konkurovat těm uhelným. Jenže plyn je v tuto chvíli drahý, což prodražuje i tento zdroj elektřiny.
Část elektráren, které má Česko k dispozici, nemůže většinu roku fungovat
Veškerou energii, která je v Česku potřeba, si země dokáže sama vyrobit. Podstatné však je, že elektřina se nedá skladovat. Musí se jí tedy vyrábět podle odbytu. Proto je důležité kalkulovat s takzvanou kapacitou, tedy kolik elektřiny lze v jednu chvíli vyrobit.
V Česku je tato kapacita až 21,3 gigawattů, přičemž průměrná letní spotřeba je sedm gigawattů, zatímco v zimě činí v jednu chvíli devět gigawattů. Většinu zdrojů dokáže člověk sám vypnout a zapnout, obnovitelné zdroje pak „vypíná a zapíná“ příroda.
Část elektráren, které máme k dispozici, většinu roku nemůže fungovat, protože spotřeba elektřiny je výrazně nižší – to znamená, že některé elektrárny zkrátka pracovat mohou a jiné ne.
O tom, které elektrárny budou elektřinu dodávat a které nikoliv, rozhoduje trh. Elektrárny si spočítají, za kolik peněz mohou dodávat jednu megawatthodinu do sítě, a na trhu se seřadí dle ceny, od nejlevnějších po ty nejdražší. Poté rozhoduje množství energie, která je v daný moment potřebná. Ve chvíli, kdy se stanoví množství potřebné energie, trh vyřadí nejdražší elektrárny.
Ceny elektřiny se přímo odvíjejí od cen plynu
Vyřazené elektrárny ze zákona nesmí dodávat energii, ostatní zdroje naopak mají povinnost ji dodávat. Výsledná cena se určuje dle té elektrárny, která nabídla nejvyšší cenu a zůstala mezi nevyřazenými zdroji. Za takovou částku poté musí prodávat i ostatní nevyřazené zdroje.
Problém však může nastat ve chvíli, kdy je velká spotřeba elektřiny. V takové situaci je nezbytné zahrnout i drahé zdroje, například elektrárny plynové – a v tu chvíli se projevuje úzké provázání cen plynu a elektřiny. Výsledkem je, že cena energií výrazně vzroste.
Odběratel elektřiny si může domluvit cenu přímo s jejím výrobcem, například s polostátním ČEZ. Ten většinu elektřiny prodává přímo svým koncovým uživatelům, se kterými má smlouvu. ČEZ však nemůže zneužít vlastnictví jaderných elektráren a cenu výrazně podhodnotit, takové jednání mu zakazuje stát.
ČEZ má rovněž tisíce akcionářů, v jejichž zájmu je maximalizovat zisk. V tuto chvíli tedy české zákony neumožňují, aby společnost prodávala elektřinu výrazně pod tržní cenou.
