Je nutné celoevropské řešení pro snížení cen elektřiny, uvedl Scholz po jednání s Fialou

Nahrávám video

Německý kancléř Olaf Scholz je na své první návštěvě České republiky. Krátce po poledni jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Hlavním tématem setkání politiků byla energetická krize. Český předseda vlády totiž minulý týden hovořil o nutnosti nalézt celoevropské řešení. Oba politici se shodli na tom, že ceny energií v Evropě neodpovídají tržnímu fungování. Scholz během návštěvy také zmínil, že trvání na jednomyslnosti v EU je možné, když nejsou nutná rychlá řešení. Navrhuje proto přijmout kvalifikovanou většinu. Chce také, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii.

„Shodli jsme se na tom, že je potřeba najít celoevropské řešení pro snížení cen elektřiny, které určitě neodpovídají nákladům na výrobu a dosahují výše, která není přijatelná,“ uvedl Fiala po jednání s tím, že se s kancléřem shodli na nutnosti jednotného celoevropského přístupu. Východiska má dál řešit mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou svolal ministr průmyslu Jozef Síkela. Uskuteční se v pátek 9. září. 

Scholz zmínil, že mezi členskými zeměmi panuje „velká shoda“ na společném řešení. „Velmi podrobně jsme se bavili o tomto vývoji a o tom, že současné ceny za elektřinu jsou neospravedlnitelné, protože náklady na výrobu vůbec nejsou tak vysoké. Je nutné, abychom provedli strukturální změny, které přispějí k tomu, že ceny zase urychleně klesnou a bude jejich dostatečná nabídka,“ dodal.

Nahrávám video

Na pražské burze v pondělí prolomila cena elektřiny hranici jednoho tisíce eur za megawatthodinu (MWh) a podle českého premiéra i německého kancléře se zcela odpoutala od reality. Přístup evropských zemí k ochotě na společném řešení se mění „v závislosti na tom, co se v posledních dnech stalo s cenami elektřiny,“ dodal Fiala.

Detailní návrhy na řešení nepředstavil, zmínil ale, že jedním z možných směrů bude odpoutání cen elektřiny od plynu. Rada totiž bude rovněž projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Zastropování cen ale zatím Německo odmítá. 

Využití německých terminálů LNG

Český premiér se svým německým protějškem hovořil i o možnosti získání kapacit v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG), které Německo nově buduje. Podle Fialy se chce Česko rovněž podílet na rozvoji evropské energetické infrastruktury. 

„Z Německa jsme zkapalněný plyn schopni dostat existujícími plynovody poměrně jednoduše do České republiky,“ řekl Fiala. Z geografických a strategických důvodů má Česko zájem zejména podílet se na kapacitě terminálu Lubmin-Greifswald. Podle Scholze budou první nové terminály v provozu už v lednu.

Podle Fialy též pokračují jednání o česko-německé smlouvě o solidaritě v dodávkách plynu. Česko by též uvítalo prodloužení provozu v německých jaderných elektrárnách, doplnil předseda české vlády. V Německu se v současnosti vedou debaty o prodloužení životnosti posledních tří tamních jaderných elektráren kvůli úsporám plynu.

Schůzka tematicky částečně navazovala na květnovou návštěvu předsedy české vlády v Berlíně. Scholz tehdy oznámil, že Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytne Ukrajině čelící ruské invazi. Konkrétně česká armáda získá od Německa darem patnáct tanků Leopard 2A4, dalších až padesát nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ chce Česko koupit.  První tanky by podle Fialy měly dorazit do konce letošního roku.

Scholz: Německo změnilo svůj kurz

Ještě před schůzkou přednesl Scholz v Karolinu na Karlově univerzitě přednášku na téma Budoucnost Evropy. „Je důležité, abychom naši evropskou myšlenku bránili společně. Proto napadenou Ukrajinu podporujeme ekonomicky, politicky, humanitárně a také vojensky. V tomto ohledu Německo v uplynulých měsících zásadně změnilo svůj kurz. V této podpoře budeme pokračovat spolehlivě a především tak dlouho, jak to bude nutné,“ apeloval před studenty. 

V projevu zmínil, že do EU by měly vstoupit země západního Balkánu, Ukrajina, Moldavsko a případně také Gruzie. Upozornil však, že „v této rozšířené Unii budou rozdíly mezi členskými státy narůstat, pokud jde o jejich politické zájmy, ekonomický vliv a systémy sociálního zabezpečení“.

Nahrávám video

„Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji,“ dodal Scholz podle agentury Reuters. „Navrhl jsem proto postupný přechod k většinovému hlasování ve společné zahraniční politice, ale i v dalších oblastech, jako je například daňová politika – s plným vědomím toho, že to bude mít důsledky i pro Německo,“ dodal.

Při dalším rozšíření sedmadvacítky podle Scholze s každým dalším členem roste riziko, že některá země svým vetem bude blokovat ostatní. Dodal, že obavy menších států ze změny chápe, vyzval k hledání kompromisu

Česká republika má podle premiéra Fialy k oslabení principu jednomyslnosti v Evropské unii zdrženlivý postoj. Předseda vlády se obává, že intenzivní debata o možné změně by potenciálně mohla ohrozit unijní jednotu. 

Scholz podpořil vznik nového systému protivzdušné obrany

Scholz se ve svém projevu na Karlově univerzitě přihlásil také k podpoře myšlenky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navrhuje vytvořit nové evropské politické společenství, jež by umožnilo užší spolupráci bloku s partnery mimo EU. Schůzka k ustanovení nového fóra se uskuteční v příštích týdnech v Praze. 

V současné době podle něj chybí fórum, kde by prezidenti a předsedové vlád mohli jednou nebo dvakrát ročně diskutovat s partnerskými státy o klíčových otázkách. Za možné oblasti uvedl bezpečnost, energetiku a ochranu klimatu.

Navrhl také, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl „bezpečnostním přínosem pro celou Evropu“ a byl by levnější a efektivnější, než když si každá země buduje vlastní nákladnou a velmi složitou protivzdušnou obranu.

Do Prahy Scholz dorazil rok poté, co Česko na tři dny navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Tehdy se na cestu vydal vlakem, aby ukázal blízkost obou metropolí. Současný kancléř cestoval letecky. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 3 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.