Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.
Evropská komise připravuje reformu trhu s elektřinou, oznámila von der Leyenová
„Raketově rostoucí ceny elektřiny odhalují, z různých důvodů, limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou,“ řekla von der Leyenová. „Už není schopná naplňovat svůj účel. A proto jako Komise pracujeme na krizové intervenci a na strukturální reformě trhu s elektřinou. Potřebujeme pro elektřinu nový model trhu, který skutečně funguje,“ dodala.
O možných změnách nastavení energetického trhu se v Evropské unii debatuje už delší dobu, v posledních dnech ovšem podpora razantních zásahů sílí, zatímco cena plynu dosahuje nových a nových rekordů. Minulý týden se k těmto hlasům přidal i Berlín, když německá vláda oznámila, že zvažuje „zásadní reformu“ ve snaze zmírnit dopady na spotřebitele. Belgická vláda zase o víkendu oznámila, že je potřeba přehodnotit systém tvorby cen v EU.
Evropská komise byla dříve členskými zeměmi pověřena, aby vypracovala analýzu k možnosti zastropování cen. Jeden z mluvčích EK minulý týden upozornil, že Komise zkoumá různé možnosti, jak snížit ceny energií, včetně zavedení maximální ceny plynu i ropy. „Jakékoli návrhy či možnosti (…) představíme, až budeme připraveni,“ dodala mluvčí Dana Spinantová.
Von der Leyenová nenaznačila, kdy by mohly být připravované změny odhaleny veřejnosti. O iniciativě mluvila v kontextu odklonu od fosilních paliv, především těch ruských. Omezení spotřeby ruské ropy a ruského plynu se stalo prioritou EU v návaznosti na únorový vpád ruské armády na Ukrajinu.
Stávající podoba unijního trhu s elektřinou byla podle šéfky EK vytvářena „za zcela odlišných okolností“ a s jinými cíli. „Ukončení naší závislosti na ruských fosilních palivech je jen první krok,“ prohlásila na konferenci ve Slovinsku.
Síkela: Trh s energiemi přestal fungovat
Trh s energiemi podle Síkely přestal fungovat, protože zamrzl. Ministr průmyslu a obchodu se mimo jiné domnívá, že Evropa musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny. Stanovení maximální ceny plynu je podle něj funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů.
Brífink ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely k jednání ministrů EU o energetice (zdroj: ČT24)
Síkela uvedl, že cena plynu vzrostla od června z 18 eur za jednu megawatthodinu (MWh) až na zhruba 310 eur na MWh. Konstatoval, že rostoucí ceny energií mají více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to také například špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii – v provozu je totiž kvůli údržbě a technickým problémům jen polovina francouzských jaderných reaktorů.
Potřeba bude podle Síkely také vyšší likvidita energetického trhu a nutné budou tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu.
Evropská unie je podle něj blíž společnému postupu při řešení cen energií, než byla kdy předtím. Ministr doufá v celoevropské řešení, protože jde podle něj o nejlepší a nejlevnější možnost.
Síkela také zdůraznil, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 eur snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody a desetinásobek toho, co dá na obranu.
Události: Limit pro ceny plynu (zdroj: ČT24)
Stanovení maximálních cen plynu?
Stanovení maximálních cen plynu využívaného pro výrobu elektřiny není podle ministra jediným možným řešením. EU podle něj může otevřít otázku emisních povolenek, které nyní tvoří již významnou část cen elektřiny. Na řadu může přijít také celková regulace cen energií nebo úplné oddělení cen plynu a elektřiny.
Ekologické organizace v pondělí oznámily, že velká většina elektřiny se v Evropě podle ekologů vyrábí daleko levněji, než se prodává, ale cenu na trhu určuje ta nejdražší, tedy plynová, i když je jí malé množství. Jde o takzvanou závěrnou elektrárnu – jde o nejdražší elektrárnu v provozu, jejíž provoz se musí prodejní cenou elektřiny pokrýt.
Svaz moderní energetiky možné oddělení ceny elektřiny od cen plynu podporuje. Zároveň ale upozorňuje, že je zapotřebí hledat i další možnosti, které povedou k energetické bezpečnosti.
„Hlavním důvodem růstu cen elektřiny je vysoká cena zemního plynu. Zkušenosti ze Španělska a Portugalska ukazují, že přes zastropování cen zemního plynu lze držet nízké ceny elektřiny. Rozpracování možností částečného oddělení vlivu plynu na koncovou cenu elektřiny proto dává smysl. Podle posledních prohlášení se podobným řešením bude zabývat také Rakousko či Německo,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Na nadcházející topnou sezonu má podle Síkely Česká republika relativní dostatek plynu. Česko ale podle něj patří k zemím, které jsou na ruském plynu extrémně závislé.
Vondrovi zastropování nevadí, podle Knotka vláda zaspala
„Zastropování v situaci, kdy trh prakticky nefunguje, není žádné sprosté slovo. Zatím jsme řešili jen následky v podobě různých programů, aby zejména domácnosti přežily příští zimu. Ale vůbec jsme nešli po příčinách, které jsou v zásadě tři – tou první je Putinova ekonomická válka proti nám vedená skrze plyn. Druhou je německá Energiewende (přeměna energetiky), která svou naivitou dala hlavu do Putinovy smyčky, kterou on teď utahuje a povoluje,“ zmínil v pořadu 90' ČT24 europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Za třetí příčinu současné situace označil místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse, který dle Vondry nedokázal situaci číst a Evropě vnutil velmi drastický program, který počítal v zájmu klimatických cílů se zdražováním energie. „Jen si neuměl představit, kam až to může vést, pokud budeme operovat ve světě, který nesdílí univerzální hodnoty a nespolupracuje, ale jde často proti sobě,“ uvedl s poukazem na Putinovo Rusko.
Experti a politici o řešení energetické krize (zdroj: ČT24)
„Německo chce situaci řešit na evropské úrovni, protože se bojí toho, co ještě může přijít. Naopak česká vláda zaspala, možnosti měla už od března, teď se snaží najít evropské řešení toho, co bylo už před několika měsíci. Je třeba zkusit najít odpověď na otázku, jestli se státy Unie dokáží dohodnout na okamžitých krizových opatřeních, protože některé země už (ceny) zastropovaly, jiné zatím ne,“ doplnil europoslanec Ondřej Knotek (ANO).
Zdůraznil, že krizová opatření jsou dočasná a dlouhodobě je třeba najít nový design trhu (s energiemi). „Dokud se státy neshodnou, že cesta ke Green Dealu nebyla navržena optimálně, pro současnou dobu, tak nebude možné v Evropě najít dlouhodobé řešení. A Německo podle mě bude muset přehodnotit přístup k jaderné energetice nebo emisním povolenkám,“ dodal Knotek.
Vondra se domnívá, že opatření je nutné přijmout velmi rychle, až do léta se ale podle něj řada evropských zemí nechtěla o zastropování cen energií vůbec bavit. Trhu by podle jeho názoru ulevilo například to, pokud by Německo nechalo v provozu tři zbývající jaderné elektrárny nebo pokud by došlo k oddělení cen plynu od výroby elektřiny, protože právě plynové elektrárny vidí jako „tahouny“ cen do astronomické výše.
Knotek si není jistý, zda by například Berlín dokázal Česko v případě plynové nouze systematicky podpořit. „Dobře se o tom mluví, ale když dojde na lámání chleba… tak jsme (EU) pořád 27 států. Rád bych věřil, že to bude fungovat, ale mám přirozenou skepsi,“ zamýšlí se.