Nenajde-li EU společné řešení ohledně rostoucích cen energií, je česká vláda připravena přijít s vlastním řešením. Může se týkat i zastropování cen energií. V pořadu Partie na CNN Prima News to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) je k řešení na úrovni EU skeptický. Poukázal na to, že mnohé země už ceny zastropovaly samy a společné řešení jim nemusí vyhovovat i kvůli rozdílným energetickým zdrojům. V neděli nicméně podpořil zastropování cen elektřiny na evropské úrovni rakouský kancléř Karl Nehammer. Trh se podle něj nyní sám regulovat nedokáže.
Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace.
Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba směřovat k zastropování cen energií. Vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli razantnímu růstu cen vyzvali v pátek hejtmani. Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v pátek ve sněmovně uvedl, že nevyřeší-li se nynější energetická krize, mohlo by to ohrozit politický systém země.
„Společné řešení se musí najít. Pokud by se ale nenašlo, jsem připraven spustit kurzarbeit a spustit kroky v rámci krizového rámce,“ uvedl Jurečka. Už v dubnu informoval, že ministerstvo práce začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění takzvaného kurzarbeitu na základě požadavků firem kvůli dopadům války na Ukrajině.
„Kurzarbeit není řešení. Dnes je to o tom, že firmy jsou nekonkurenceschopné, protože platí za energie více než v Evropě. Průmysl to neustojí,“ uvedl Havlíček. Podle něj je jednou z možností, jak řešit současnou situaci, vyhlášení nouzového stavu. „My jsme nouzové stavy vyhlašovali, i vy. Je zajímavé, že když se jedná o energie, tak to nejsme schopni udělat a natvrdo někomu něco nadiktovat,“ uvedl.
Česká republika má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle něj by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do jeden a půl násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Ochota regulovat trh roste
Jurečka upozornil, že nálada v EU a ochota regulovat trh se změnila v posledních třech týdnech, kdy začaly ceny elektřiny skokově růst. „Zástupci německé vlády před čtrnácti dny říkali, že to musíme nechat na trhu, teď již i oni říkají, že se to musí řešit, protože situace se změnila,“ uvedl ministr.
Zároveň v neděli v dopise vyzval lídry členských stran Evropské lidové strany a Evropské komise k přijetí okamžitého řešení vysokých cen energií. Společné řešení je podle Jurečky nutné nalézt před nadcházející topnou sezonou. „Musíme směřovat k zastropování cen energií na evropské úrovni,“ uvedl Jurečka a vybídl ke společnému postoji v celé Evropské lidové straně.
Cena elektřiny pro francouzský trh na energetické burze EEX tento týden poprvé přesáhla tisíc eur za megawatthodinu. Na rekordu je i cena elektřiny pro Německo. Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent.
Nehammer podpořil evropský cenový strop
Rakouský kancléř Nehammer podporuje zavedení cenového stropu u elektřiny na úrovni Evropské unie. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl v prohlášení zveřejněném jeho kanceláří.
„Musíme konečně zastavit šílenství na energetických trzích. A to se může povést jen díky evropskému řešení,“ uvedl Nehammer. Doplnil, že se k zastropování pokusí přesvědčit lídry unijního bloku.
„Trh se ve své aktuální podobě sám nereguluje. Vyzývám všech 27 států EU, aby táhly za jeden provaz a zastavily cenovou explozi,“ sdělil také kancléř.
Rakousko silně závisí na ruském plynu, a to hlavně jeho průmysl a teplárenství. Před zahájením ruské invaze na Ukrajinu tvořil plyn z Ruska asi osmdesát procent rakouských dodávek, uvedl Reuters. Většina elektřiny v Rakousku ale pochází z obnovitelných zdrojů, a Rakušané tak nemají velké pochopení pro to, že na trhu jsou ceny plynu a elektřiny úzce propojeny, podotkla agentura.
Podle Nehammera by se ceny elektřiny měly od plynu oddělit, aby se přiblížily výrobním nákladům. „Nemůžeme nechat ruského prezidenta Vladimira Putina, aby každý den určoval ceny elektřiny v Evropě,“ uvedl kancléř. Doplnil, že o možných opatřeních, která mohou být rychle přijata, mluvil se svými protějšky z Německa Olafem Scholzem a Česka Petrem Fialou.
