Ondřej Knotek

Výbor Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) posuzuje rizika ethanolu v dezinfekčních prostředcích. Pokud dospěje k závěru, že látka může způsobovat rakovinu či ovlivňovat reprodukční zdraví, může doporučit její zákaz. Proti možnosti omezení se staví nemocnice i výrobci. Ethanol totiž podle nich patří k nejúčinnějším a zároveň nenahraditelným dezinfekčním látkám.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Politici se přou o výsledek jednání unijních ministrů životního prostředí. Evropská komise slíbila upravit systém emisních povolenek ETS 2. Podle šéfa českého resortu životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se jedná o velký úspěch, díky kterému povolenky nedopadnou na spotřebitele nepředvídatelným způsobem. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) s tím nesouhlasí. Jediná jistota je, že nevíme, kolik přesně budou stát, uvedl Knotek v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Začala debata o návrhu českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO), který chce zcela zamítnout klimatický cíl pro rok 2040. Jako člen frakce Patrioti pro Evropu má na starost jeho projednání na plénu. Lidovci, socialisté a liberálové ale chtějí cíl zachovat – byť s úpravami. Předložit cíl 2040 ukládá Evropské komisi (EK) takzvaný klimatický zákon z roku 2021. Předloha EK počítá se snížením emisí o devadesát procent oproti roku 1990. Kromě Česka dává najevo nesouhlas i Francie, Polsko nebo Itálie. Ministři životního prostředí by mohli o závazku hlasovat za dva týdny.

Kvůli možnosti zásahu do soukromí čeští europoslanci, kteří byli hosty pořadu Události, komentáře moderovaného Barborou Kroužkovou, odmítli evropský návrh na sledování on-line komunikace namířený proti šíření dětské pornografie, známý jako „chat control“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že k v návrhu chybí prevence. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) sdělil, že k ochraně stačí stávající nástroje. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že návrh v europarlamentu neprojde.

Obavy ohledně dobrého využívání evropských peněz na Slovensku zcela nezmizely, řekl ve středu na závěr kontrolní mise europoslanců vedoucí čtyřčlenné delegace Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Zapochyboval rovněž o schopnosti Bratislavy odhalovat a předcházet podvodům s evropskými dotacemi. Podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) žádné skandály ohledně peněz z EU za nynější vlády nevypukly, a tak se hledají problémy v minulosti.

Europoslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu jsou na návštěvě Slovenska, kde posuzují využívání evropských fondů. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) obvinil opozici ze snahy škodit Slovensku „trestnou výpravou z Bruselu“. Europoslance zajímají i podezřelé soukromé „haciendy“, do nichž mohly putovat evropské dotace. Slovensku s Maďarskem pohrozil také německý kancléř Friedrich Merz, což premiér Robert Fico (Smer) označil za nepřijatelné.

Český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu se z rodinných důvodů rozhodl ukončit své působení v Evropském parlamentu (EP). Oznámil to na sociální síti X. Stane se tak podle něj před letní parlamentní přestávkou. Podle výsledků voleb do EP je náhradníkem za Kovaříka bývalý velvyslanec v Norsku Jaroslav Knot.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

Vláda navrhne Jozefa Síkelu (STAN) na českého eurokomisaře. Jeho nominaci ve středu projednal nejprve sněmovní výbor pro evropské záležitosti, který ve schváleném usnesení jeho kandidaturu podpořil. Následně ji potvrdil kabinet. Premiér Petr Fiala (ODS) formálně přednese návrh předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Síkela po jednání vlády uvedl, že za důležitou pro budoucnost Evropy považuje spolupráci mezi členskými státy EU.

Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu (EP) byla v úterý ráno zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Niedermayer zastával pozici místopředsedy výboru ECON i v minulém volebním období.

Budeme mít v Evropském parlamentu třetí nejsilnější frakci a jsme schopni nabídnout kvalitní kandidáty do jeho vedení i do vedení výborů, řekl v 90' ČT24 europoslanec Ondřej Knotek (ANO). ANO je součástí nově vzniklé frakce Patrioti pro Evropu. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem nejsilnější frakce Evropská lidová strana k tomu řekl, že zastoupení Patriotů ve vedení je na rozhodnutí šéfů jiných frakcí. Místopředsedkyně ODS Eva Decroix soudí, že Patrioti jsou první proruská aliance v Evropě, která vznikla po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

Do Evropského parlamentu letos kandidoval ze třetího místa kandidátní listiny hnutí ANO. Jedná se o jeho druhý mandát europoslance, poprvé byl do instituce zvolen v roce 2019 z pátého místa kandidátky ANO. Pracoval ve výboru pro regionální rozvoj a stal se náhradníkem ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Výbor ANO schválil kandidátní listinu hnutí pro červnové volby do Evropského parlamentu. Na čtvrteční tiskové konferenci stínové vlády to oznámil její předseda Karel Havlíček. Kandidátku podle očekávání povede bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, následují poslanec Jaroslav Bžoch a dosavadní europoslanec Ondřej Knotek. Výbor listinu schvaloval korespondenčně do úterý.

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by vláda plánovala zestátnění společnosti ČEZ. Odmítl také naznačit, která ze dvou zbývajících společností – francouzská EDF či korejská KHNP – může vyhrát tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech a případných tří dalších reaktorů poté, co vypadla americká Westinghouse. Stavba nových reaktorů je způsob, jak Česko může zůstat energeticky soběstačné, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je budování nových velkých reaktorů do budoucna jediným řešením pro energetickou situaci v Česku.

Evropský parlament ve středu většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující snahy vlády premiéra Roberta Fica měnit slovenské trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP). Takový krok by narušil snahu bojovat proti korupci na unijní úrovni, shodli se poslanci, kteří rovněž kritizují Ficovu neochotu účastnit se veřejné debaty ohledně změn.

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.