Úprava ETS 2 je dle Hladíka velkým úspěchem. Za tři roky ceny vystřelí, míní Knotek

Nahrávám video
Události, komentáře: Hosté debatovali o ETS 2
Zdroj: ČT24

Politici se přou o výsledek jednání unijních ministrů životního prostředí. Evropská komise slíbila upravit systém emisních povolenek ETS 2. Podle šéfa českého resortu životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se jedná o velký úspěch, díky kterému povolenky nedopadnou na spotřebitele nepředvídatelným způsobem. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) s tím nesouhlasí. Jediná jistota je, že nevíme, kolik přesně budou stát, uvedl Knotek v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Systém ETS 2 se má od přespříštího roku týkat emisí ze silniční dopravy a vytápění. Odhady, na kolik se nový poplatek promítne do rozpočtu domácností a firem, se liší. Záleží na tom, kolik bude stát povolenka sama i paliva. Představitelé hnutí ANO už dříve avizovali, že pokud sestaví vládu, systém emisních povolenek ETS 2 odmítnou jako celek.

Podle Hladíka se však jedná o stávající platnou legislativu, která se musí dodržovat. Za úspěch však považuje její zmírnění, přičemž poukazuje na pět mechanismů, které mají zajistit, aby ceny emisních povolenek nepřekročily stanovený strop. „Na základě toho nedopadne na české domácnosti, spotřebitele nebo třeba drobný průmysl emisní povolenka nepredikovatelným způsobem,“ říká ministr.

„Zaprvé tam bude celkem čtyřnásobné množství emisní povolenky, zadruhé, když se nevyčerpá, tedy se nekoupí v daném roce, přenáší se na roky následující. Také ve chvíli, kdy překročí hranici 45 euro (asi 1100 korun), tak jsou tam dodávány na trh další emisní povolenky,“ popsal Hladík podstatu zmiňovaných mechanismů.

Podle Knotka se neví, kolik budou povolenky stát

Co se konkrétních nákladů spojených s emisními povolenkami ETS 2 týká, Hladík poukázal na analýzy společností PwC, Bloomberg a Fakta o klimatu, podle kterých budou činit 200 až 400 korun na domácnost na měsíc. Konkrétní náklady podle Hladíka záleží na typu domácnosti. Pro toho, kdo topí elektřinou nebo dřevem, bude dopad minimální, říká. Občany, kteří topí uhlím, vyzval, aby využili kotlíkových dotací a přešli na jiný typ paliva.

Podle Knotka budou náklady pro domácnosti spojené s emisními povolenkami vyšší. „My jsme to počítali, už když se to projednávalo v roce 2023, a pokud by skutečně fungovala ta opatření, o kterých pan Hladík mluví jako o tom úspěchu – o tom mám velké pochybnosti –, tak pro průměrnou domácnost, která bydlí na venkově, má dvě auta, dojíždí do práce a topí plynem, jsme se dostali k částce zhruba kolem dvanácti tisíc ročně. To ale skutečně pouze při té situaci, kdyby cena byla zastropovaná,“ sdělil europoslanec.

Od roku 2027 má fungovat systém ETS 2 týkající se zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy. Povolenky v systému ETS 2 nemají nakupovat jednotliví producenti skleníkových plynů (typicky koncoví spotřebitelé jako domácnosti nebo motoristé), ale dodavatelé energií a paliv, kteří je promítnou do cen. Jestliže dosavadní ETS nyní pokrývá necelých čtyřicet procent všech emisí skleníkových plynů v EU, nový ETS 2 se má týkat dalších zhruba 47 procent, a zpoplatnění tak má podléhat 87 procent emisí v Unii. Zbývající procenta vznikají zejména v zemědělství a při zpracování odpadů.

Zdroj: ČTK

Podle něj se nicméně neví, kolik emisní povolenky ve skutečnosti budou stát. „To, co představila Evropská komise, je pouze, řekněme, soubor dopisů a tiskových konferencí, neexistuje dnes ještě žádný legislativní návrh. Ano, nějakým způsobem popsaly ty mechanismy, jak by mohly fungovat. Z toho, co nyní víme s jistotu, je, že to není zastropování, pouze vylepšení nějakého toho současného nástroje, který by mohl být použit,“ uvedl Knotek.

Mechanismy jsou na tři roky, co bude potom, ptá se Knotek

Za zásadní problém mechanismů zmiňovaných ministrem Hladíkem považuje, že důležitý nástroj, který má zajistit, že ceny povolenek nepřekročí strop, lze využít jen maximálně dvakrát do roka. Hladík nicméně podotýká, že povolenky budou v praxi platit dodavatelé energií, nikoli domácnosti, zpětně a že se budou chovat tržně – povolenky koupí ve chvíli, kdy bude jejich cena nízko.

„Oni budou dodávat celý rok nějaké pohonné hmoty a až v polovině dalšího roku zaplatí emisní povolenky. A oni si je mohou kdykoli koupit. My tady máme přece jasně deklarováno, že tady bude cenový strop, který naběhne ve chvíli, kdy bude emisní povolenka 45 euro. Tak by přece ten kupující byl hloupý, aby nepočkal, až zase emisní povolenka klesne pod úroveň 45 euro, a v ten okamžik je koupí,“ vysvětlil Hladík.

Podle Knotka je nicméně problémem také skutečnost, že mechanismy budou platit pouze po dobu tří let. „Co bude poté?“ ptá se. „Poté se to napálí a pak už to nebude těch 45 eur, respektive padesát nebo šedesát v dnešních cenách, ale může to jít do těch stovek eur, před kterými bylo varováno z mnoha renomovaných zdrojů. A pak domácnost bude doplácet šedesát tisíc, osmdesát tisíc korun ročně,“ míní europoslanec.

Příliš vysoký klimatický cíl by byl pro Česko špatně, souhlasí Hladík

Představitelé hnutí ANO již dříve avizovali, že pokud sestaví vládu, systém emisních povolenek ETS 2 odmítnou jako celek. „Budeme vždycky hledat takové řešení, aby to co nejméně odnesli lidi. To znamená, že pokud by i hypoteticky nějakým způsobem fungovalo to opatření, které tady vyjednal pan Hladík, za tři roky přestane platit a pak se to napálí. My se na to musíme dívat tak, že pokud do toho systému teď nastoupíme, tak za tři roky bude velice komplikované vystupovat,“ podotkl Knotek.

Hladík varuje před tím, co zaznívá od Karla Havlíčka (ANO) nebo předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že Česko bude radši platit pokuty než zavádět ETS 2. Šlo by podle něj o „maďarskou cestu“ a může se podle jeho názoru stát, že do Česka přestanou téct evropské dotace.

Podle Hladíka se emisní povolování, ať už v systému ETS, nebo ETS 2, pro roky 2031 až 2040 začne vyjednávat v příštím roce. „Předpokládám, že Evropský parlament to bude schvalovat v roce 2027,“ řekl ministr a dodal, že Česko využilo možnosti takzvané konzultace. „Jednoznačně jsme řekli, že chceme zastropovat emisní povolenky EU ETS 1, nechceme emisní povolenky na spalování odpadu ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů, pozn. red.) a že je také pro nás zásadní, aby emisní povolenky nebyly zdrojem evropského rozpočtu,“ sdělil Hladík.

„O cenu emisní povolenky ETS 2 po roce 2030 se hraje už teď,“ oponoval Knotek. Klíčové v tomto ohledu podle něj je, jaký bude nový klimatický cíl pro rok 2040. „Ten se vyjednává teď, o to tady teď jde,“ říká europoslanec.

Hladík souhlasil, že příliš ambiciózní klimatický cíl by byl pro Česko špatně. Vyzval, aby frakce Patrioti pro Evropu začala s jinými frakcemi jednat o snížení evropského cíle. Pro návrh na jeho kompletní odmítnutí dle Hladíka nenašli podporu. „Není to pravda,“ oponoval Knotek. „Je po tom poptávka, ale většina tam není, kvůli Evropské straně lidové,“ tvrdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 2 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 3 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 5 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 20 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 22 hhodinami
Načítání...