Energie z vody, větru a slunce poprvé překonala uhlí. Globálně, hlavně díky Číně a Indii

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.

Zpráva klimatického think tanku Ember konstatuje, že v prvních šesti měsících roku 2025 obnovitelné zdroje energie dokázaly nejen uspokojit rostoucí poptávku po elektřině ve světě, ale dokonce jí vyrobili víc, než se očekávalo. To vedlo k mírnému poklesu spotřeby uhlí a plynu.

Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 vyprodukoval svět v první polovině roku o téměř třetinu více solární energie, čímž pokryl 83 procent globálního nárůstu poptávky po elektřině. Větrná energie vzrostla za stejnou dobu o něco více než sedm procent. Dohromady to umožnilo obnovitelným zdrojům poprvé předstihnout uhlí. „Tento milník představuje zásadní zlom,“ uvedla analytička Emberu Malgorzata Wiatros-Motyková.

„Solární a větrná energie nyní rostou dostatečně rychle, aby uspokojily rostoucí poptávku po elektřině na světě. Znamená to začátek změny, kdy čistá energie drží krok s růstem poptávky,“ doplnila analytička. Tento vývoj ale není rovnoměrný, různé oblasti světa spouštějí obnovitelné zdroje různě rychle. Podle analýzy byly za nárůst obnovitelných zdrojů energie zodpovědné především Čína a Indie. Naopak USA a Evropa z různých důvodů v této změně spíše stagnují.

Co bude dál

Že jde o změnu, která se nedá příliš zvrátit, protože na sluneční a větrnou energii vsázejí stále více právě ty největší státy světa, dokládá i další zpráva. Jde o analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA), která zjistila, že globální obnovitelné zdroje energie by se do konce desetiletí mohly více než zdvojnásobit, přičemž osmdesát procent nové kapacity čisté energie by mělo pocházet ze solární energie.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl: „Růstu globální kapacity obnovitelných zdrojů v nadcházejících letech bude dominovat solární fotovoltaika, ale svůj podíl na něm budou mít i větrná, vodní, bioenergie a geotermální energie.“ IEA uvedla, že největším rostoucím trhem pro obnovitelné zdroje na světě zůstane Čína, ale druhým největším trhem se už v průběhu tohoto desetiletí stane Indie. „Kromě růstu na zavedených trzích se solární energií se ale očekává prudký nárůst i v ekonomikách jako Saúdská Arábie, Pákistán a několik zemí jihovýchodní Asie,“ dodal Birol.

Čínská změna

Čína je tím hlavním tahounem obnovitelných zdrojů. Za poslední rok přidala více výroby energie z obnovitelných zdrojů než zbytek světa dohromady, což vedlo k dvouprocentnímu poklesu spotřeby fosilních paliv v první polovině roku ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024, zjistila společnost Ember.

Ve stejném období Indie zvýšila výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než trojnásobně oproti své spotřebě elektřiny, která byla letos výrazně nižší, což vedlo k poklesu spotřeby uhlí a plynu o 3,1 procenta, respektive 34 procent. Naproti tomu poptávka po elektřině v USA předčila růst odvětví obnovitelných zdrojů energie, což vedlo k sedmnáctiprocentnímu nárůstu výroby energie z uhlí v první polovině roku.

V EU vykázala poptávka pouze mírný růst ve srovnání s první polovinou loňského roku, ale pokles výroby větrné a vodní energie způsobený počasím znamenal, že ani rychle rostoucí solární energie nemohla zabránit nárůstu výroby energie z plynu a uhlí o čtrnáct procent, respektive 1,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.