Energie z vody, větru a slunce poprvé překonala uhlí. Globálně, hlavně díky Číně a Indii

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.

Zpráva klimatického think tanku Ember konstatuje, že v prvních šesti měsících roku 2025 obnovitelné zdroje energie dokázaly nejen uspokojit rostoucí poptávku po elektřině ve světě, ale dokonce jí vyrobili víc, než se očekávalo. To vedlo k mírnému poklesu spotřeby uhlí a plynu.

Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 vyprodukoval svět v první polovině roku o téměř třetinu více solární energie, čímž pokryl 83 procent globálního nárůstu poptávky po elektřině. Větrná energie vzrostla za stejnou dobu o něco více než sedm procent. Dohromady to umožnilo obnovitelným zdrojům poprvé předstihnout uhlí. „Tento milník představuje zásadní zlom,“ uvedla analytička Emberu Malgorzata Wiatros-Motyková.

„Solární a větrná energie nyní rostou dostatečně rychle, aby uspokojily rostoucí poptávku po elektřině na světě. Znamená to začátek změny, kdy čistá energie drží krok s růstem poptávky,“ doplnila analytička. Tento vývoj ale není rovnoměrný, různé oblasti světa spouštějí obnovitelné zdroje různě rychle. Podle analýzy byly za nárůst obnovitelných zdrojů energie zodpovědné především Čína a Indie. Naopak USA a Evropa z různých důvodů v této změně spíše stagnují.

Co bude dál

Že jde o změnu, která se nedá příliš zvrátit, protože na sluneční a větrnou energii vsázejí stále více právě ty největší státy světa, dokládá i další zpráva. Jde o analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA), která zjistila, že globální obnovitelné zdroje energie by se do konce desetiletí mohly více než zdvojnásobit, přičemž osmdesát procent nové kapacity čisté energie by mělo pocházet ze solární energie.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl: „Růstu globální kapacity obnovitelných zdrojů v nadcházejících letech bude dominovat solární fotovoltaika, ale svůj podíl na něm budou mít i větrná, vodní, bioenergie a geotermální energie.“ IEA uvedla, že největším rostoucím trhem pro obnovitelné zdroje na světě zůstane Čína, ale druhým největším trhem se už v průběhu tohoto desetiletí stane Indie. „Kromě růstu na zavedených trzích se solární energií se ale očekává prudký nárůst i v ekonomikách jako Saúdská Arábie, Pákistán a několik zemí jihovýchodní Asie,“ dodal Birol.

Čínská změna

Čína je tím hlavním tahounem obnovitelných zdrojů. Za poslední rok přidala více výroby energie z obnovitelných zdrojů než zbytek světa dohromady, což vedlo k dvouprocentnímu poklesu spotřeby fosilních paliv v první polovině roku ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024, zjistila společnost Ember.

Ve stejném období Indie zvýšila výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než trojnásobně oproti své spotřebě elektřiny, která byla letos výrazně nižší, což vedlo k poklesu spotřeby uhlí a plynu o 3,1 procenta, respektive 34 procent. Naproti tomu poptávka po elektřině v USA předčila růst odvětví obnovitelných zdrojů energie, což vedlo k sedmnáctiprocentnímu nárůstu výroby energie z uhlí v první polovině roku.

V EU vykázala poptávka pouze mírný růst ve srovnání s první polovinou loňského roku, ale pokles výroby větrné a vodní energie způsobený počasím znamenal, že ani rychle rostoucí solární energie nemohla zabránit nárůstu výroby energie z plynu a uhlí o čtrnáct procent, respektive 1,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.