Energie z vody, větru a slunce poprvé překonala uhlí. Globálně, hlavně díky Číně a Indii

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.

Zpráva klimatického think tanku Ember konstatuje, že v prvních šesti měsících roku 2025 obnovitelné zdroje energie dokázaly nejen uspokojit rostoucí poptávku po elektřině ve světě, ale dokonce jí vyrobili víc, než se očekávalo. To vedlo k mírnému poklesu spotřeby uhlí a plynu.

Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 vyprodukoval svět v první polovině roku o téměř třetinu více solární energie, čímž pokryl 83 procent globálního nárůstu poptávky po elektřině. Větrná energie vzrostla za stejnou dobu o něco více než sedm procent. Dohromady to umožnilo obnovitelným zdrojům poprvé předstihnout uhlí. „Tento milník představuje zásadní zlom,“ uvedla analytička Emberu Malgorzata Wiatros-Motyková.

„Solární a větrná energie nyní rostou dostatečně rychle, aby uspokojily rostoucí poptávku po elektřině na světě. Znamená to začátek změny, kdy čistá energie drží krok s růstem poptávky,“ doplnila analytička. Tento vývoj ale není rovnoměrný, různé oblasti světa spouštějí obnovitelné zdroje různě rychle. Podle analýzy byly za nárůst obnovitelných zdrojů energie zodpovědné především Čína a Indie. Naopak USA a Evropa z různých důvodů v této změně spíše stagnují.

Co bude dál

Že jde o změnu, která se nedá příliš zvrátit, protože na sluneční a větrnou energii vsázejí stále více právě ty největší státy světa, dokládá i další zpráva. Jde o analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA), která zjistila, že globální obnovitelné zdroje energie by se do konce desetiletí mohly více než zdvojnásobit, přičemž osmdesát procent nové kapacity čisté energie by mělo pocházet ze solární energie.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl: „Růstu globální kapacity obnovitelných zdrojů v nadcházejících letech bude dominovat solární fotovoltaika, ale svůj podíl na něm budou mít i větrná, vodní, bioenergie a geotermální energie.“ IEA uvedla, že největším rostoucím trhem pro obnovitelné zdroje na světě zůstane Čína, ale druhým největším trhem se už v průběhu tohoto desetiletí stane Indie. „Kromě růstu na zavedených trzích se solární energií se ale očekává prudký nárůst i v ekonomikách jako Saúdská Arábie, Pákistán a několik zemí jihovýchodní Asie,“ dodal Birol.

Čínská změna

Čína je tím hlavním tahounem obnovitelných zdrojů. Za poslední rok přidala více výroby energie z obnovitelných zdrojů než zbytek světa dohromady, což vedlo k dvouprocentnímu poklesu spotřeby fosilních paliv v první polovině roku ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024, zjistila společnost Ember.

Ve stejném období Indie zvýšila výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než trojnásobně oproti své spotřebě elektřiny, která byla letos výrazně nižší, což vedlo k poklesu spotřeby uhlí a plynu o 3,1 procenta, respektive 34 procent. Naproti tomu poptávka po elektřině v USA předčila růst odvětví obnovitelných zdrojů energie, což vedlo k sedmnáctiprocentnímu nárůstu výroby energie z uhlí v první polovině roku.

V EU vykázala poptávka pouze mírný růst ve srovnání s první polovinou loňského roku, ale pokles výroby větrné a vodní energie způsobený počasím znamenal, že ani rychle rostoucí solární energie nemohla zabránit nárůstu výroby energie z plynu a uhlí o čtrnáct procent, respektive 1,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 16 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...