Energie z vody, větru a slunce poprvé překonala uhlí. Globálně, hlavně díky Číně a Indii

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.

Zpráva klimatického think tanku Ember konstatuje, že v prvních šesti měsících roku 2025 obnovitelné zdroje energie dokázaly nejen uspokojit rostoucí poptávku po elektřině ve světě, ale dokonce jí vyrobili víc, než se očekávalo. To vedlo k mírnému poklesu spotřeby uhlí a plynu.

Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 vyprodukoval svět v první polovině roku o téměř třetinu více solární energie, čímž pokryl 83 procent globálního nárůstu poptávky po elektřině. Větrná energie vzrostla za stejnou dobu o něco více než sedm procent. Dohromady to umožnilo obnovitelným zdrojům poprvé předstihnout uhlí. „Tento milník představuje zásadní zlom,“ uvedla analytička Emberu Malgorzata Wiatros-Motyková.

„Solární a větrná energie nyní rostou dostatečně rychle, aby uspokojily rostoucí poptávku po elektřině na světě. Znamená to začátek změny, kdy čistá energie drží krok s růstem poptávky,“ doplnila analytička. Tento vývoj ale není rovnoměrný, různé oblasti světa spouštějí obnovitelné zdroje různě rychle. Podle analýzy byly za nárůst obnovitelných zdrojů energie zodpovědné především Čína a Indie. Naopak USA a Evropa z různých důvodů v této změně spíše stagnují.

Co bude dál

Že jde o změnu, která se nedá příliš zvrátit, protože na sluneční a větrnou energii vsázejí stále více právě ty největší státy světa, dokládá i další zpráva. Jde o analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA), která zjistila, že globální obnovitelné zdroje energie by se do konce desetiletí mohly více než zdvojnásobit, přičemž osmdesát procent nové kapacity čisté energie by mělo pocházet ze solární energie.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl: „Růstu globální kapacity obnovitelných zdrojů v nadcházejících letech bude dominovat solární fotovoltaika, ale svůj podíl na něm budou mít i větrná, vodní, bioenergie a geotermální energie.“ IEA uvedla, že největším rostoucím trhem pro obnovitelné zdroje na světě zůstane Čína, ale druhým největším trhem se už v průběhu tohoto desetiletí stane Indie. „Kromě růstu na zavedených trzích se solární energií se ale očekává prudký nárůst i v ekonomikách jako Saúdská Arábie, Pákistán a několik zemí jihovýchodní Asie,“ dodal Birol.

Čínská změna

Čína je tím hlavním tahounem obnovitelných zdrojů. Za poslední rok přidala více výroby energie z obnovitelných zdrojů než zbytek světa dohromady, což vedlo k dvouprocentnímu poklesu spotřeby fosilních paliv v první polovině roku ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024, zjistila společnost Ember.

Ve stejném období Indie zvýšila výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než trojnásobně oproti své spotřebě elektřiny, která byla letos výrazně nižší, což vedlo k poklesu spotřeby uhlí a plynu o 3,1 procenta, respektive 34 procent. Naproti tomu poptávka po elektřině v USA předčila růst odvětví obnovitelných zdrojů energie, což vedlo k sedmnáctiprocentnímu nárůstu výroby energie z uhlí v první polovině roku.

V EU vykázala poptávka pouze mírný růst ve srovnání s první polovinou loňského roku, ale pokles výroby větrné a vodní energie způsobený počasím znamenal, že ani rychle rostoucí solární energie nemohla zabránit nárůstu výroby energie z plynu a uhlí o čtrnáct procent, respektive 1,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 18 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...