Do šesti let bude třetina energie z obnovitelných zdrojů a nižší spotřeba, počítá plán ministerstva

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu, informoval resort v tiskové zprávě. Od úterka se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

Cílem Česka je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o padesát pět procent ve srovnání s rokem 1990. Dosáhnout toho má země díky rozvoji obnovitelných zdrojů, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033, nastínil úřad.

Ministerstvo nově do POK zahrnuje cíl dosažení klimatické neutrality České republiky do roku 2050. Hlavním nástrojem bude podle něj rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Tedy navýšit podíl těchto zdrojů na konečné spotřebě energie na nejméně třicet procent a snížit konečnou spotřebu přibližně o pětinu.

„Zelená modernizace si vyžádá zásadní investice. Do roku 2030 odhadujeme náklady dekarbonizace a adaptačních opatření na úrovni jednoho až 1,5 bilionu korun nad úroveň běžného investičního cyklu do obnovy průmyslu, energetiky nebo budov,“ zmínil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Vyšší náklady představují zejména investice do renovační vlny v budovách, která domácnostem sníží náklady na energie, do dopravy a příslušné infrastruktury, i výdaje na modernizaci energetické infrastruktury. Právě s těmito náklady nám pomůžou peníze z evropských zdrojů, především z emisních povolenek a dalších nástrojů, jako je Národní plán obnovy nebo budoucí Sociální klimatický fond,“ dodal ministr.

Snižování emisí

Pro velkou energetiku, průmysl a letectví ministerstvo odhaduje na základě modelového scénáře snížení emisí do roku 2030 o 68 procent. Pro snižování v sektoru budov, pozemní dopravy, zemědělství, odpadů a části průmyslu a energetiky, tedy odvětví mimo evropské emisní povolenky, odhaduje do stejného roku pokles emisí o 32 procent. Zvláštní cíle se týkají oblasti využívání půdy a lesnictví.

Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Česku by letos měl poprvé překonat hranici dvaceti procent, uvedla minulý týden Komora obnovitelných zdrojů energie. Dosud byl podíl těchto zdrojů na spotřebě kolem osmnácti procent.

Výroba elektřiny v České republice loni podle dat analytické společnost EGÚ Brno klesla meziročně o desetinu, celkově jí tuzemské elektrárny vyrobily 72 terawatthodin (TWh). Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Největší podíl elektřiny byl vyroben z jádra a uhlí, a to dohromady téměř osmdesát procent (56 TWh). Po dlouhé době v Česku podle analýzy vzrostla výroba z fotovoltaiky, konkrétně o sedmnáct procent na 2,8 TWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 10 hhodinami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025

Na Znojemsku končí provoz cukrovaru, o práci přijde 150 lidí

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.
12. 3. 2025
Načítání...