Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Nahrávám video

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.

Plán provozovat Dukovany a Temelín osmdesát let vychází z ekonomických i technických analýz společnosti ČEZ, na kterých pracovala několik let. „Jaderná elektrárna Temelín prokazuje dlouhodobě špičkovou bezpečnost a spolehlivost,“ řekl generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš s tím, že to byl základ úvah o prodloužení životnosti temelínských bloků.

„Tento trend (prodlužování životnosti) nakonec vidíme i v jiných zemích,“ dodal předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpán Kochánek a poukázal na to, že jde například o USA nebo Francii.

„Naším hlavním cílem skutečně je zajistit to, aby byla elektrárna provozována bezpečně a provoz nikoho neohrozil,“ uvedl Kochánek. Životnost jaderných elektráren není v Česku stanovena pevnou časovou hranicí. Klíčovým kritériem je technický stav zásadních zařízení elektrárny.

„Je to nepochybně dobrá zpráva i pro český průmysl, protože prodloužení znamená rovněž další investice, které budou přibližně na úrovni pět až šest miliard korun ročně. Hovořím pouze o Temelínu, což znamená velkou šanci pro české inženýry, české dodavatele, české výrobce, kteří dnes ve světě hrají skutečně první ligu, včetně toho, že dnes už se chystáme i na malé modulární reaktory, i tam zapojujeme český průmysl,“ uvedl Havlíček.

Ministr dodal, že prodloužení o dalších dvacet let bude mít i vysoce pozitivní dopad na ekonomiku společnosti ČEZ.

Beneš: O dostavbě Temelína by měla rozhodnout ještě tato vláda

Generální ředitel skupiny ČEZ Beneš také připomněl, že při spouštění bloků v letech 2000 a 2002 se předpokládal jejich provoz na šedesát let.

„Naše analýzy, které si děláme, ukazují, že můžeme jít na osmdesát let. A to jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska životnosti jednotlivých komponent, tak i z hlediska ekonomického. Ten projekt prodloužení životnosti jsme připravovali několik let. Dělali jsme celou řadu analýz. Ty analýzy byly velmi důkladné. Pracovaly na tom desítky odborníků. Jak jistě víte, my máme špičkové jaderné energetiky, profesionály zde v Temelíně,“ uvedl Beneš.

V rozhovoru pro ČT v souvislosti s plánovanou dostavbou Temelína uvedl, že v elektrárně je místo ještě na dva velké bloky a jeden malý modulární reaktor.

„Myslím si, že bude nutné rozhodnout ještě za této vlády o tom, jak pokročíme ve výstavbě v Temelíně. V této chvíli má společnost Dukovany II opci na další dva bloky a je tam nějaký termín, do kterého platí ceny. A myslím, že v těchto termínech se bude vláda rozhodovat,“ řekl Beneš ČT.

Elektrický výkon temelínských bloků ČEZ během provozu v důsledku rozsáhlých modernizací zvýšil z původních 1962 MW na 2172 MW. 

Potřebné modernizace pro osmdesát let provozu v Temelíně zahrnují například plánovanou výměnu generátorů, obnovu vybraných potrubních tras, armatur a elektrických prvků a také výměnu části řídicích a bezpečnostních systémů.

ČEZ každoročně investuje do modernizace jaderných elektráren miliardy korun. Letošní investice v Jaderné elektrárně Temelín dosáhnou 3,8 miliardy korun, což je o sedm set milionů více než loni. Letos elektrárna dokončuje přechod na delší palivový cyklus, pokračuje modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 10 mminutami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 6 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 13 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.