Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.
Doporučení znamená, že snižování emisí by mělo v následující dekádě pokračovat zhruba stejným tempem, ke kterému se EU zavázala pro období do roku 2030. Průběžným cílem pro rok 2030 je snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Dlouhodobým cílem pak je mít do roku 2050 nulové emise.
Navrhovaný cíl snížit emise do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990 je v rozmezí mezi 90 a 95 procenty, které EU doporučují klimatologové.
„Stanovení klimatického cíle do roku 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám přijímat v tomto desetiletí rozhodnutí, která udrží EU na cestě ke splnění cíle, kterým je klimatická neutralita v roce 2050,“ napsala Evropská komise. Jak dodala, stanovení tohoto cíle rovněž „vyšle důležité signály, jak efektivně investovat a plánovat v dlouhodobějším horizontu“.
S plánováním do budoucna je možné vytvořit „prosperující, konkurenceschopnou a spravedlivou společnost, dekarbonizovat unijní průmysl a energetické systémy a zajistit, že bude Evropa hlavním cílem investic se stabilními pracovními místy připravenými na budoucnost“, říká prohlášení unijní exekutivy.
Podle EK se tak i zvýší odolnost Evropy vůči budoucím krizím a posílí se energetická nezávislost na dovozu fosilních paliv. Náklady a dopady změn klimatu na člověka jsou stále větší a viditelnější, upozornila EK s tím, že jen za posledních pět let se ekonomické škody související s klimatem odhadují na 170 miliard eur (4,2 bilionu korun). EK dodala, že i podle konzervativních odhadů by větší globální oteplování v důsledku nynější nečinnosti mohlo do konce století vést ke snížení HDP Evropské unie přibližně o sedm procent.
Podle EK se předpokládá, že energetický sektor dosáhne úplně dekarbonizace krátce po roce 2040 díky všem nulovým a nízkouhlíkovým energetickým řešením, což znamená využití obnovitelných zdrojů, jaderné či geotermální a vodní energie. „Očekává se, že dopravní sektor dekarbonizuje prostřednictvím kombinace technologických řešení a cen uhlíku. Se správnými politikami a podporou může v přechodu sehrát roli i zemědělský sektor,“ dodává Komise ve své zprávě.
Ústupek zemědělcům
Podle EK je ale třeba rovněž zajistit, aby z přechodu na obnovitelné zdroje měli prospěch všichni občané, přičemž je třeba „věnovat zvláštní pozornost podpoře těch, kteří čelí největším výzvám“.
„Musíme se ujistit, že máme vyvážený přístup,“ řekl evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra Evropskému parlamentu při představování návrhu. „Naprostá většina našich občanů vidí důsledky změny klimatu, chce ochranu (klimatu), ale také se obává, co to znamená pro jejich živobytí,“ doplnil.
Klimatická agenda EU se totiž začíná dotýkat citlivých hospodářských sektorů, jako je zemědělství. A tradiční průmyslová odvětví čelí tvrdé konkurenci zelených technologií z Číny. Nespokojenost se sociálními a ekonomickými dopady Zelené dohody v posledních týdnech ztělesňují právě protesty zemědělců v mnoha evropských zemích včetně Česka, například v úterý se ti tuzemští sjeli na protesty do České Lípy či Horních Tošanovic na Frýdecko-Místecku.
Pracovní návrh podle agentury Reuters počítal původně i s tím, že zemědělství bude muset do roku 2040 snížit emise jiných plynů než oxidu uhličitého o třicet procent oproti úrovním z roku 2015. Představitelé EU ale už v pondělí naznačili, že tento cíl může být z konečného znění dokumentu vyřazen, což se nakonec potvrdilo. Rovněž byla vyškrtnuta doporučení pro občany, aby změnili své chování, například konzumovali méně masa, dodal web Politico.
Doporučení dále upozorňují, že pokud se globální oteplování neomezí na 1,5 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí, mohly by důsledky změn klimatu v podobě ničivějšího extrémního počasí znamenat do roku 2050 pro EU dodatečné náklady ve výši 2,4 bilionu eur (bezmála 60 bilionů korun).
Konečný návrh vypracuje až příští Komise
Plán představený v úterý Evropskou komisí je jen doporučením. Konečný legislativní návrh bude až na nové Komisi, která vznikne po červnových eurovolbách. Průzkumy přitom ukazují, že ty by mohly přinést výrazný posun doprava, což by mohlo přijímání ambiciózních klimatických cílů ztížit.
Návrh pak musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.
Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země k němu může směřovat jinak, nicméně celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent. Nynější český postoj je spíše pesimičtější, Praha vždy při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady,“ upozornily diplomatické zdroje. Celkem jedenáct členských zemí už nový cíl podpořilo.
Čeští europoslanci mají plán za dosažitelný i nehorázný
Čeští poslanci se v názoru na doporučení Evropské komise neshodnou. Stanislav Polčák (STAN) označil návrh za „ambiciózní i dosažitelný“. Podle něj odhady ukazují, že už nyní přijatá legislativa povede k poklesu emisí do roku 2030 o 57 procent ve srovnání s rokem 1990. Podle Luďka Niedermayera (TOP 09) pomohou technologické změny, které se zavádí v ekonomice pro dosažení cíle stanoveného pro rok 2030, splnit i cíl o deset let později.
Alexandr Vondra (ODS) tvrdí, že Komise se snaží „vnutit lidem jiný životní styl, omezovat možnost jejich svobodné volby“ a že opatření povedou ke zdražení základních potravin, mléka či masa. Za nehoráznost a šílenost označila doporučení Kateřina Konečná (KSČM), podle níž mají již stávající klimatické cíle těžký dopad na průmysl a zemědělství.
Analytik: Cíli se blížíme, ale ještě tam nejsme
Pokud jde o plnění současných cílů, tedy o snížení emisí o 55 procent do roku 2030, z analýz národních klimaticko-energetických plánů vyplývá, že jsme na cestě ke zhruba 51procentnímu snížení, konstatoval analytik Tomáš Jungwirth Březovský z Asociace pro mezinárodní otázky. „Nejsme tedy tam, kde bychom být potřebovali, ale blížíme se tomu,“ dodal s tím, že cíl je možné ještě dohnat.
„Zejména pokud se podaří nastartovat investice do čistých technologií, pokud se podaří z energetického mixu rychleji dostat fosilní paliva. Jsem přesvědčený, že i ze strany EK ten rámec připravený máme, a pokud bude ze strany členských států základní politická vůle věci plnit, tak se tam dostat můžeme. Ale ten výhled dál, do roku 2040, 2050, to je samozřejmě proměnná o mnoha neznámých,“ podotkl expert.
Česko je nyní mezi evropskými producenty skleníkových plynů v přepočtu na počet obyvatel na čtvrtém místě. „Protože máme plno uhlí v energetickém mixu a protože jsme vysoce průmyslová země. Hraje se také o budoucnost českého a evropského průmyslu vůči globální konkurenci, to si teď začínáme uvědomovat. A v dalším období bude určitě jednou z priorit EK nastavit správné financování tak, aby na to firmy dosáhly,“ uzavřel analytik.
Knotek a Peksa se neshodli, co je reálné a co už ne
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v úterních Událostech, komentářích zdůraznil, že nejde o legislativní návrh, ale doporučení současné končící Evropské komise. Zabývat se jím bude až Komise nová, která vzejde z červnových voleb.
Návrh nicméně považuje za nereálný. „V následujících šesti letech bychom museli emise snižovat zhruba čtyřikrát rychleji, než jsme to v průměru dělali za posledních 32 let, což je velmi ambiciózní,“ míní. Pochybuje, že by při tom Evropa zůstala konkurenceschopná. Zmínil také, že doporučení vychází z toho, že by se mezi roky 2030 až 2040 elektřina už nevyráběla z fosilních paliv. Musely by se proto stavět plynové elektrárny a hledat stabilní dodavatelé.
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) řekl, že pokles o devadesát či dokonce o 95 procent je dán tím, že počáteční tempo snižování proběhlo velmi pomalu. „Na poslední chvíli budeme dohánět, co jsme zameškali v přechozích dekádách, než to klima planety poškodíme nevratným způsobem,“ konstatoval. Dodal, že z toho nemá radost, ale je to dle něj dáno zanedbáváním za předchozího vedení Evropské komise. Uvedl také, že spalování uhlí je velmi neefektivní a měli bychom ho co nejrychleji vyřadit. „Pak se to může povést,“ věří.
