Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře. Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Vyplývá to z nové studie vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Experti vytvořili mapy současných a budoucích přírodních příčin problémů dopadajících na lesy, aby bylo možné se na ně adaptovat.
Změna klimatu ovlivní severské lesy jinak než ty v teplých krajinách, ukazuje český výzkum
„Nezáleží jen na typu lesa, důležité je, v jakých podmínkách se vyskytuje, jak klimatických, tak geografických. Proto se situace může v jednotlivých zemích lišit. U lesů našeho pásma se očekává zvýšení především škůdců a nemocí stromů. Zatímco riziko požárů a narušení silným větrem by se mělo snížit. Specificky v Česku navíc předpokládáme zvýšené riziko hydrogeomorfologických narušení jako například záplavy nebo sesuvy půdy,“ uvedl hlavní autor studie z Botanického ústavu AV ČR Jan Altman.
Přírodní narušení lesů mají zásadní vliv na koloběh uhlíku, druhovou bohatost a zásoby vody. Kvůli klimatické změně se lesy poškozují v jiné intenzitě a častěji. Znalost všech příčin a souvislostí má velký význam pro zmírňování dopadů klimatické změny.
Současné rozložení jednotlivých činitelů, které způsobují mortalitu v lesních ekosystémech na globální škále: A: požáry, B: záplavy a sesuvy půdy, C: škůdci a choroby, D: vítr
Mapa rizik
Vědci využili data ze všech kontinentů a biomů na světě. Na jejich základě sestavili mapu rizik jednotlivých typů přírodních narušení. Zahrnutím klimatických předpovědí utvářeli jejich budoucí posun v globálním měřítku, ale také na menších úrovních jednotlivých podnebí nebo zemí. Pracovali se dvěma scénáři oteplování planety, buď o dva, nebo čtyři stupně Celsia do konce jednadvacátého století.
„Dosud nebylo ve světovém měřítku popsáno, jakou roli hrají jednotlivé typy narušení v různých částech světa, poznatky byly spíš útržkovité, založené převážně na krátkodobých pozorováních na malém území. My jsme si dali za cíl dílčí informace shromáždit a identifikovat různé kombinace klimatu, prostředí a charakteristiky lesa určující, jaký typ disturbance (narušení) se bude v různých částech světa vyskytovat,“ uvedl Altman.
Paměť letokruhů pomůže ekosystémům
Při vytváření map vědci pracovali zejména s letokruhy stromů. Podle tiskové zprávy jsou jediným zdrojem, který dokáže poskytnout relativně dlouhý historický záznam staletí až tisíciletí, a jsou tedy klíčovým nástrojem.
Na začátku loňského roku čeští vědci z Botanického ústavu AV ČR pro správu Národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko vytvořili detailní mapy lesního mikroklimatu, které obsahují informace o důležitých lokálních efektech. Díky tomu budou dané oblasti schopné lépe chránit lesní ekosystémy.
