Klimatická neutralita

V Evropském parlamentu (EP) má za sebou už deset let a před sebou dalších pět. Po opětovném zvolení Luděk Niedermayer (TOP 09) v Interview ČT24 uvedl, že volby do EP podle něj opanovala témata, která s europarlamentem úplně nesouvisí. Anebo nejsou těmi, která budou hýbat evropskou politikou. Na mysli měl témata spalovacích motorů a elektromobilů. V pořadu mimo jiné uvedl, že pouze v Česku vznikla před eurovolbami strana, jejímž jediným programem byla záchrana spalovacích motorů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu, informoval resort v tiskové zprávě. Od úterka se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

V Berlíně v referendu neuspěla iniciativa, která žádala, aby byla německá metropole klimaticky neutrální už do roku 2030. Volební komise po sečtení hlasů oznámila, že se nepodaří splnit jednu z podmínek pro schválení, podle které se musí vyslovit pro nejméně čtvrtina oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610 tisíc lidí. Informovala o tom agentura DPA.

Rakousko se kvůli dočasnému zařazení jádra a plynu mezi zelené investice obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie. Oznámila to ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová. Podle agentury APA se k rakouské žalobě chce připojit také Lucembursko.

Německo chce do začátku listopadu naplnit své zásobníky plynu na více než devadesát procent. Jinak hrozí, že země bude muset výrazně redukovat spotřebu a případně ji nařídit průmyslu i domácnostem. Obyvatelé, ale i celá města hledají způsoby, jak být maximálně energeticky soběstační. Vzorem jim může být bavorská vesnice Wildpoldsried.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu (EP) v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít v červenci parlamentní plénum, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který Komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.

Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se shodli na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Zástupci unijních vlád odsouhlasili společný postoj k takzvanému klimatickému zákonu, který vytyčuje cestu k postupnému a závaznému „vynulování“ emisí skleníkových plynů. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem.

Krize způsobená koronavirem ukázala, jak křehký je evropský projekt, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž ještě nikdy nebyla solidarita a soudržnost v Evropě tak důležitá jako nyní. Merkelová to řekla v parlamentu v projevu k nadcházejícímu předsednictví Německa v Evropské unii. Za jeden z jeho hlavních cílů označila zvýšení mezinárodní váhy sedmadvacítky a také pokrok na cestě ke klimatické neutralitě.

Polsko bude výrazně největším příjemcem peněz z fondu, kterým chce Evropská komise (EK) kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard korun) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy korun). Agentuře ČTK to ve středu sdělily diplomatické zdroje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil tuto podporu za velmi malou a bere ji jen jako první částku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) prosazoval na summitu Evropské unie uznání jádra jako „čistého“ energetického zdroje a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se dostala obecná formulace: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu“. Nic nám tudíž nebrání v přechodu z uhlí na jádro, interpretoval formulaci v Událostech, komentářích ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).