Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se shodli na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Zástupci unijních vlád odsouhlasili společný postoj k takzvanému klimatickému zákonu, který vytyčuje cestu k postupnému a závaznému „vynulování“ emisí skleníkových plynů. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem.
Ministři diskutovali i o zpřísnění emisních limitů k roku 2030, definitivní slovo ale v této věci budou mít političtí vůdci unijních zemí na prosincovém summitu.
Plán dosažení klimatické neutrality počítá s tím, že EU nebude v polovině století produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je dokáže vykompenzovat například výsadbou stromů. Ačkoli se na tomto cíli již loni shodli lídři všech zemí vyjma Polska, jejich představy o cestě k této metě jsou různé.
Unie má být neutrální jako celek
Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či Česka tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích.
Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž Komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.
Ministři v pátek odsouhlasili společný přístup států k normě, která stanovuje základní parametry přechodu k neutralitě. Schválený návrh německého předsednictví počítá mimo jiné s tím, že neutrální by měla být EU jako celek, nikoli všechny členské země, jak požadují europoslanci. Pro se vyslovili všichni ministři až na zástupce bulharské vlády, který se zdržel hlasování.
