Kolik bude stát Evropa bez uhlí? Polsko dostane největší odškodné, pak Německo, Rumunsko a Česko

Polsko bude výrazně největším příjemcem peněz z fondu, kterým chce Evropská komise (EK) kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard korun) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy korun). Agentuře ČTK to ve středu sdělily diplomatické zdroje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil tuto podporu za velmi malou a bere ji jen jako první částku.

Evropská komise chce spolu se zmíněnou částkou za pomoci národních příspěvků a soukromých investic celkem pro pomoc nejvíce dotčeným regionům v příštích sedmi letech získat nejméně 100 miliard eur. Podle kritických hlasů z řad europoslanců či členských zemí však tato částka nebude pro plnění klimatických závazků dostatečná. 

Ministr Havlíček řekl agentuře ČTK, že s ohledem na to, co bude Českou republiku stát přechod k bezemisní energetice nebo průmyslu, je podpora velmi malá. 

Nechceme bagatelizovat 15 miliard, ale je to cukrování hořkého dortu. Jsme druhou ekonomikou v Evropě nejvíce zatíženou uhlím. Dekarbonizace nás bude stát stovky miliard.
Karel Havlíček
ministr průmyslu a obchodu (za ANO)

Podle ministra bude potřeba podporovat obnovitelné zdroje, přestrukturovat celý průmysl, což bude znamenat velké investice do nových technologií a programů.

„Nemůžeme připustit, že částka je ta kompenzace za odchod od uhlí. Dovedeme si představit, že je to první částka, která nám může pomoct k nějakému nádechu nebo sloužit k sociálnímu smíru v těch regionech, ale na to, abychom tím přestrukturovali naši energetiku nebo průmysl, je to mikročástka,“ řekl Havlíček. 

Podobně se k částce vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Agentuře ČTK řekl, že částka je nízká a pokryje jen malou část nákladů České republiky na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. „Věřím ale, že budou k dispozici i další zdroje,“ dodal. 

Motivace ke splnění přísných závazků

Brusel chce pomocí fondu motivovat zvláště země střední a východní Evropy k dosažení přísných klimatických závazků. Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko se ke slibu jako jediné odmítlo připojit a chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné regiony.

Podle navrhovaných částek se na stamiliony eur mohou těšit také regiony v zemích západní a jižní Evropy. Šestým největším příjemcem bude Francie se 402 miliony eur, následovaná Itálií a Španělskem, uvedla ČTK. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...