Volby podle Niedermayera opanovala témata, která s europarlamentem úplně nesouvisí

Nahrávám video

V Evropském parlamentu (EP) má za sebou už deset let a před sebou dalších pět. Po opětovném zvolení Luděk Niedermayer (TOP 09) v Interview ČT24 uvedl, že volby do EP podle něj opanovala témata, která s europarlamentem úplně nesouvisí. Anebo nejsou těmi, která budou hýbat evropskou politikou. Na mysli měl témata spalovacích motorů a elektromobilů. V pořadu mimo jiné uvedl, že pouze v Česku vznikla před eurovolbami strana, jejímž jediným programem byla záchrana spalovacích motorů.

Niedermayer získal v eurovolbách 88 631 preferenčních hlasů a obhájil mandát stejně jako dalších devět ze čtrnácti europoslanců, kteří se rozhodli kandidovat znovu.

Koalice SPOLU skončila na druhém místě. „Je to spíše úspěch. Jako matematik jsem hodně opatrný na čísla, takže jsem nikdy neříkal veřejně své odhady. Myslel jsem si od začátku, že těch šest mandátů je maximum, nikoli minimum,“ prohlásil Niedermayer.

Poslankyně a poslanci Evropského parlamentu zvolení za Česko v těchto a minulých volbách
Zdroj: ČSÚ

Vítězné hnutí ANO jich získalo sedm. Na třetí příčce se umístila koalice hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě, která získala dva mandáty. „Volby bohužel opanovala témata, která s europarlamentem úplně nesouvisí anebo opravdu nejsou těmi, která budou hýbat evropskou politikou. Můj oblíbený komentátor pan Honzejk z Hospodářských novin napsal, že v Čechách se z eurovoleb stalo referendum o spalovacích motorech,“ pokračoval Niedermayer.

Na otázku moderátora Martina Jonáše, zdali budoucnost spalovacích motorů nebude hýbat Evropským parlamentem, odpověděl negativně. „Myslím si, že nebude. Všechny cíle klimatické politiky obsahují doložku, že se bude průběžně ověřovat, jestli jsme na cestě je (cíle – pozn. red.) plnit. To se bude týkat i regulace, která se týká osobních aut, ale já neočekávám, že dojde k nějaké dramatické změně,“ naznačil.

Bývalý viceguvernér České národní banky si to myslí navzdory faktu, že předseda evropských lidovců Manfred Weber, nejsilnější strany v EP, před volbami oznámil, že by si přál změnu zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035.

„Já jsem se o tom bavil s některými německými kolegy a co se týče aut, ve vzduchu stále visí otázka syntetických paliv,“ upozornil Niedermayer. „Jde o syntetická paliva vyrobená z obnovitelné energie s využitím oxidu uhličitého. Jakkoli z výfuku produkují oxid uhličitý, jejich celkový provoz je klimaticky neutrální,“ doplnil Nidermayer s tím, že tato paliva se nepodařila do zmíněné regulace vměstnat.

„Celá klimatická politika Unie je vlastně rámována závazkem snížit emise o 55 procent do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050. Pokud bychom si řekli v některé oblasti, kde vznikají emise, že umožníme, aby se jich pustilo víc, tak musíme najít jinou oblast, ve které dosáhneme většího snížení. Před volbami v Čechách jsem zaznamenal spoustu nápadů, kde budeme benevolentní k emisím, ale nezaznamenal jsem ani jeden, kde je snížíme. A absolutně jsem od kolegů v Evropském parlamentu neslyšel, že bychom měli opustit ten cíl 55 procent,“ zdůraznil.

„Kdyby Evropa slevila z těchto závazků, mělo by to tragické důsledky. Nedávno byly zveřejněny studie, které dokonce odhadovaly, že náklad na snížení emisí je šestkrát nižší než důsledky toho, kdybychom emise nesnižovali. To by byla opravdu tragédie,“ řekl Niedermayer.

Záměrná diskreditace elektromobilů

Dlouholetý europoslanec se v Interview ČT24 vyjádřil také k budoucnosti elektromobilů. Hovořil mimo jiné o tom, že dle britské studie existují lobbistické skupiny a části médií, které záměrně diskreditují elektromobilitu. „V některých zemích je tato diskreditace docela úspěšná,“ konstatoval s narážkou na Českou republiku.

„Nevšiml jsem si, že kdekoli jinde v Evropě by vznikla strana, jejímž jediným programem by byla takzvaná záchrana spalovacích motorů,“ poznamenal na adresu strany Motoristé sobě. „Koneckonců i data ukazují, že není moc zemí, kde se elektromobilitě daří hůř. Myslím si, že určitá politická atmosféra, která v Česku vznikla, na tom má také podíl,“ dodal Niedermayer.

Progres elektromobility je podle něj velmi rychlý. „Před pár lety stál elektromobil absurdní sumu a ujel 150 kilometrů, teď ujede za stejnou sumu 400 kilometrů,“ zakončil s tím, že dle odhadů bude nákup elektromobilu do tří až čtyř let srovnatelný s koupí automobilu se spalovacím motorem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
před 2 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 8 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 2 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.