Evropské státy reagovaly na koronavirus spíš nacionálně. Nebylo to rozumné, míní Merkelová

Krize způsobená koronavirem ukázala, jak křehký je evropský projekt, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž ještě nikdy nebyla solidarita a soudržnost v Evropě tak důležitá jako nyní. Merkelová to řekla v parlamentu v projevu k nadcházejícímu předsednictví Německa v Evropské unii. Za jeden z jeho hlavních cílů označila zvýšení mezinárodní váhy sedmadvacítky a také pokrok na cestě ke klimatické neutralitě.

  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

„Žádná země nemůže tuto krizi zvládnout izolovaně a sama,“ nechala se slyšet dlouholetá šéfka německé vlády, podle níž se ukázalo, že řada zemí, včetně Německa, v první fázi na pandemii covidu-19 reagovala spíše nacionálně než evropsky. Podle pětašedesátileté političky to bylo nerozumné.

„Evropa nás potřebuje stejně tak, jako my potřebujeme Evropu,“ prohlásila kancléřka. Podle ní nesmí být Evropa pouze historickým dědictvím, ale „projektem, který nás přivede do budoucnosti“.

Merkelová chápe kritiku opatření proti koronaviru

Spolková republika po propuknutí nákazy na evropském kontinentu dočasně zakázala vývoz ochranného zdravotnického materiálu a stejně jako řada dalších zemí výrazně omezila cestování přes své hranice, i když tento krok podle kritiků nic nepřinesl.

Merkelová se v projevu před poslanci znovu vrátila také k vnitroněmeckým opatřením, když poznamenala, že byla nevyhnutelná. Zároveň ale řekla, že důležité byly i hlasy kritizující omezení některých základních práv a svobod. „Demokratická společnost, v níž se nikdo neozve, když někdo šahá na demokratická základní práva, by žádnou takovou nebyla,“ podotkla.

„Svět potřebuje silný hlas Evropy“

V další části svého vystoupení vyjádřila přesvědčení, že Evropská unie, které bude Německo předsedat ve druhé polovině roku, musí hrát výraznější mezinárodní roli. „Právě v této době potřebuje svět silný hlas Evropy v otázce ochrany lidské důstojnosti, demokracie a svobody,“ zdůraznila.

Konkrétně se chce Berlín v dalším půlroce soustředit hlavně na vztahy s Afrikou a Čínou, k níž podle Merkelové musí Evropská unie mluvit jedním hlasem, aby mohla vůči tomuto strategickému partnerovi prosazovat své hodnoty a zájmy.

Za další prioritu německého předsednictví označila pokrok při vyjednávání o klimatické neutralitě EU, tedy stavu, v němž státy unie nebudou produkovat více emisí skleníkových plynů, než kolik jich jsou schopny jinými opatřeními kompenzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 2 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 4 hhodinami
Načítání...