Evropské státy reagovaly na koronavirus spíš nacionálně. Nebylo to rozumné, míní Merkelová

Krize způsobená koronavirem ukázala, jak křehký je evropský projekt, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž ještě nikdy nebyla solidarita a soudržnost v Evropě tak důležitá jako nyní. Merkelová to řekla v parlamentu v projevu k nadcházejícímu předsednictví Německa v Evropské unii. Za jeden z jeho hlavních cílů označila zvýšení mezinárodní váhy sedmadvacítky a také pokrok na cestě ke klimatické neutralitě.

  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

„Žádná země nemůže tuto krizi zvládnout izolovaně a sama,“ nechala se slyšet dlouholetá šéfka německé vlády, podle níž se ukázalo, že řada zemí, včetně Německa, v první fázi na pandemii covidu-19 reagovala spíše nacionálně než evropsky. Podle pětašedesátileté političky to bylo nerozumné.

„Evropa nás potřebuje stejně tak, jako my potřebujeme Evropu,“ prohlásila kancléřka. Podle ní nesmí být Evropa pouze historickým dědictvím, ale „projektem, který nás přivede do budoucnosti“.

Merkelová chápe kritiku opatření proti koronaviru

Spolková republika po propuknutí nákazy na evropském kontinentu dočasně zakázala vývoz ochranného zdravotnického materiálu a stejně jako řada dalších zemí výrazně omezila cestování přes své hranice, i když tento krok podle kritiků nic nepřinesl.

Merkelová se v projevu před poslanci znovu vrátila také k vnitroněmeckým opatřením, když poznamenala, že byla nevyhnutelná. Zároveň ale řekla, že důležité byly i hlasy kritizující omezení některých základních práv a svobod. „Demokratická společnost, v níž se nikdo neozve, když někdo šahá na demokratická základní práva, by žádnou takovou nebyla,“ podotkla.

„Svět potřebuje silný hlas Evropy“

V další části svého vystoupení vyjádřila přesvědčení, že Evropská unie, které bude Německo předsedat ve druhé polovině roku, musí hrát výraznější mezinárodní roli. „Právě v této době potřebuje svět silný hlas Evropy v otázce ochrany lidské důstojnosti, demokracie a svobody,“ zdůraznila.

Konkrétně se chce Berlín v dalším půlroce soustředit hlavně na vztahy s Afrikou a Čínou, k níž podle Merkelové musí Evropská unie mluvit jedním hlasem, aby mohla vůči tomuto strategickému partnerovi prosazovat své hodnoty a zájmy.

Za další prioritu německého předsednictví označila pokrok při vyjednávání o klimatické neutralitě EU, tedy stavu, v němž státy unie nebudou produkovat více emisí skleníkových plynů, než kolik jich jsou schopny jinými opatřeními kompenzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 9 mminutami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 1 hhodinou

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 3 hhodinami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly tamní úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 5 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 10 hhodinami
Načítání...