Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který Komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.
Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.
Unijní exekutiva se v rámci strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat sedmadvacítku členských zemí ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich Unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století pak neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Komise se v návrzích zaměřila na trh s plynem, který v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco dnes představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle Komise měla být výrazná menšina. Země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.
„Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Sjednocení energetické efektivity staveb
Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.
Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak „postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040“. Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.
O dnešních návrzích budou v příštím roce, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se finální podoba pravidel může změnit.
Babiš: Návrhy jsou odtržené od reálného života
Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) nové návrhy EK zkritizoval. Návrh na ukončení vytápění plynem označil za „další nesmysl, se kterým my zásadně nesouhlasíme“. Vymezil se také vůči návrhu ukončit do roku 2027 dotace na plynové kotle. Doufá prý, že záměr nebude mít podporu na čtvrtečním jednání Evropské rady.
„Je to jenom další návrh, který by podle mého názoru dopadl dramaticky na celou ekonomiku Evropské unie,“ řekl po příletu do Bruselu na čtvrteční summit EU. Návrh na to, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob, však Babiš ocenil.
