Šéfové států EU se shodli, jak postupovat u energií. Podle Babiše je úspěch, že Komise má zvážit další regulaci

5 minut
Události ČT: Summit EU o cenách energií
Zdroj: ČT24

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Babiš považuje  pokyn unijního summitu, aby Komise zvážila další regulaci energetického trhu, za velký úspěch. „Podařilo se prosadit formulaci, že Evropská komise prověří, jakým způsobem trh funguje. A pokud zjistí nějaké nesrovnalosti, tak je bude řešit,“ uvedl v pátek ráno. Podle něj Evropská komise (EK) na cenový růst nereaguje adekvátně.

Doplnil, že EK si vyžádá ještě studii, která by měla být hotová do poloviny listopadu. Na základě ní by pak mohlo dojít ke změně směrnice, po které volá.

„Měla by jasně říci, že emisní povolenky můžou nakupovat jen ti, kteří mají povinnost. Ne spekulanti, ne žádný trh,“ zdůraznil. „Protože jinak, pokud Komise říká, že emisní povolenky budou stoupat na 150 eur, tak je to ,dream deal' a každý, kdo by měl peníze, by investoval. Je potřeba, aby se rychle směrnice změnila,“ dodal Babiš.

34 minut
Brífink premiéra Babiše k summitu lídrů EU
Zdroj: ČT24

Fiala: Summit nedospěl k řešení

Podle předsedy ODS Petra Fialy Babišovo vyjednávání žádný úspěch nepřineslo. „Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energii. Státy se neshodují v míře zásahu do trhu ani v tom, zda je potřeba změnit obchodování s emisními povolenkami. O úspěchu nemůže být řeč,“ uvedl Fiala.

Poslední evropský summit, kterého se Babiš zúčastnil, podle Fialy dopadl stejně jako celá jeho evropská politika v předešlých letech. Doplatí na to podle něj hlavně občané, nový kabinet musí pracovat lépe, uvedl.

Šéfové unijních států až do večerních hodin diskutovali o doporučeních Evropské komise, která minulý týden navrhla dopad zdražování zmírnit cílenými a dočasnými daňovými úlevami či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V dlouhodobější perspektivě Komise hovoří o společných nákupech plynu či rozšiřování strategických zásob.

Emisní povolenky se na zdražení podílejí jen částečně. Důvody, proč jsou energie teď tak drahé, bych viděl v Rusku.
Dušan Jilčík
investiční stratég, Starteepo

Jedna skupina zemí chce reformu, druhá ne

Původně projednávání povolenek podle zpravodaje České televize v Bruselu Lukáše Dolanského nemělo být na programu. Českému premiérovi se tento aspekt na jednání podařilo dostat i proto, že Babiš jednání na nějakou dobu zablokoval a lídři se tak k tématu museli vrátit. „Výsledky jsou velice obecné. Říkají, že Evropská komise má systém povolenek prověřit, ale už nedodává nic o tom, jestli je potřeba nějaká reforma,“ konstatoval Dolanský.

Lídři Francie, Španělska či Česka však již před summitem dávali najevo, že chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. Hlavním sporným tématem večera se podle zdroje seznámeného s průběhem jednání ukázaly být zmíněné povolenky, které chce do závěrů prosadit Babiš, podle něhož jsou jejich ceny neúnosně vysoké. Český premiér před summitem prohlásil, že chce usilovat o úpravu unijních pravidel ve snaze zamezit „spekulativnímu kapitálu“ v nákupu emisních povolenek.

Podobné výraznější kroky však podle zmíněného diplomata narážely na odpor lídrů Nizozemska, Belgie a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu. Evropská komise tvrdí, že ETS se na zdražení energií projevuje jen okrajově a hlavní příčiny jsou ve vysoké poptávce způsobené pokrizovým oživením a nedostatečnými zásobami plynu.

Do závěrů se nakonec dostala výzva Komisi, aby „prověřila fungování trhu s plynem a elektřinou, stejně jako ETS“, a to za pomoci evropského regulátora ESMA.„Komise následně zhodnotí, zda některé obchodní chování vyžaduje další regulatorní kroky,“ píše se dále v závěrech, což za vítězství českého premiéra označil také například bruselský server Politico.

Přijatý text nezmiňuje spekulace s povolenkami ani neslibuje konkrétní opatření, Babiš v pátek ráno přesto přijetí formulace prezentoval jako vítězství. Uznal nicméně, že bezprostředně k žádné změně pravidel nedojde a že se nyní bude čekat na zmíněnou analýzu.

Debata o DPH

Dolanský také doplnil, že závěry jednání z prvního dne neobsahují nic konkrétního o snížení DPH na energie. „Před samotným summitem o snížení DPH Babiš několikrát mluvil, nicméně nyní se ukázalo, že tohle je věc, která na Evropskou radu nepatří. Český premiér přiznal, že došlo k šumu a že tuto věc na Evropské radě neotevíral.“

Podle Dolanského by se musela drtivá většina členských států přidat k návrhu českého premiéra, aby se jím zabývala Unie na celoevropské úrovni, a to se nestalo. „Systém je takový, že veškeré komodity jsou jasně definovány v sazebníku DPH. Členské státy musí jednat samy za sebe s Evropskou komisí, pokud chtějí některé zboží přesunout do jiné kategorie.“

„Lídři souhlasili s balíkem opatření, který Evropská komise připravila. Ten míří především na jednotlivé občany, kteří by mohli být postihnuti vysokými cenami energií,“ doplnil Dolanský.

Žádné konkrétnější dlouhodobé strategické plány ze summitu podle něj nevzešly. „Mluvilo se o tom, že by se měli příští týden ministři potkat v Lucemburku, kde by měla pokračovat debata o tom, jakým způsobem proměnit fungování evropského trhu s energiemi. Ovšem ukazuje se, že členské státy jsou rozděleny a neexistuje jednotný pohled na to, jestli je vůbec potřeba ten systém nějakým způsobem reformovat.“

Konflikt s Varšavou

Lídři řešili i současný konflikt Polska s Unií. Polský premiér Mateusz Morawieczki podle Dolanského přijel do Bruselu v bojové náladě a opakoval, že Polsko se nenechá Unií zastrašovat. Některé státy, jako je například Nizozemsko, dávaly Polsku jasně najevo, že je potřeba, aby dodržovalo pravidla.

„Oproti očekávání debata nebyla příliš dlouhá. Podle diplomatických zdrojů, se kterými jsme mluvili, byl Morawieczki připraven mluvit celý den i celou noc, ale ani předseda Evropské Rady Charles Michel neuspořádal po skočení ani tiskovou konferenci. Je to netypické a poukazuje to na fakt, že lídři nechtěli vířit dál situaci okolo Polska.“ Dolanský doplnil, že Polsko je pravděpodobně připraveno na scénář, že by se situace vyhrotila a země by tak mohla přijít i o dotace z plánu obnovy.

Zastání našlo Polsko tradičně u maďarského premiéra Viktora Orbána. „Jeho vláda má také dlouholeté spory s Unií,“ doplnil zpravodaj České televize v Polsku Lukáš Mathé.

Kdo se naopak snažil vyzývat k dialogu a říkal, že není dobré, aby Polsko bylo dále trestáno, byla podle Mathého odcházející německá kancléřka Angela Merkelová. Podpořil ji rovněž slovinský premiér Janez Janša. Velmi tvrdý postoj vůči Polsku naopak zastává Nizozemsko. To říká otevřeně, že by Polsko nemělo dostávat žádné peníze z národního plánu obnovy, dokud nebude zajištěna nezávislost polského soudnictví.

Covid-19 a migrace

Zástupci členských států také jednali o řešení další nastupující vlny onemocnění covidu-19. Podle Dolanského chtějí všechny členské státy dál posilovat očkování. V Unii jsou momentálně naočkovány asi dvě třetiny populace.

Na jednání v pátek je na programu téma migrace. „Debata bude poměrně dlouhá. Bude se projednávat migrační vlna, která míří přes Bělorusko a která je podle některých lídrů řízena, a také otázka sankcí vůči Bělorusku.“ Velmi často se podle Dolanského zmiňují například sankce proti běloruské letecké společnosti. Ta si pronajímá letadla od evropských leteckých společností, což by mělo skončit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael předává zbraně skupině konkurující Hamásu, tvrdí opozice

Izraelská armáda podle opozice a tisku předává zbraně nové skupině, která je v Pásmu Gazy v opozici vůči teroristickému hnutí Hamás. Vyzbrojování se děje za souhlasu premiéra Benjamina Netanjahua, tvrdí zdroje, které cituje server The Times of Israel. Nová skupina vznikla kolem beduínského klanu na jihu Pásma Gazy. Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua tvrzení přímo nepopřela.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggaie. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně dvacet životů.
08:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 6 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 7 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 9 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 10 hhodinami
Načítání...