Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.
Babiš považuje pokyn unijního summitu, aby Komise zvážila další regulaci energetického trhu, za velký úspěch. „Podařilo se prosadit formulaci, že Evropská komise prověří, jakým způsobem trh funguje. A pokud zjistí nějaké nesrovnalosti, tak je bude řešit,“ uvedl v pátek ráno. Podle něj Evropská komise (EK) na cenový růst nereaguje adekvátně.
Doplnil, že EK si vyžádá ještě studii, která by měla být hotová do poloviny listopadu. Na základě ní by pak mohlo dojít ke změně směrnice, po které volá.
„Měla by jasně říci, že emisní povolenky můžou nakupovat jen ti, kteří mají povinnost. Ne spekulanti, ne žádný trh,“ zdůraznil. „Protože jinak, pokud Komise říká, že emisní povolenky budou stoupat na 150 eur, tak je to ,dream deal' a každý, kdo by měl peníze, by investoval. Je potřeba, aby se rychle směrnice změnila,“ dodal Babiš.
Fiala: Summit nedospěl k řešení
Podle předsedy ODS Petra Fialy Babišovo vyjednávání žádný úspěch nepřineslo. „Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energii. Státy se neshodují v míře zásahu do trhu ani v tom, zda je potřeba změnit obchodování s emisními povolenkami. O úspěchu nemůže být řeč,“ uvedl Fiala.
Poslední evropský summit, kterého se Babiš zúčastnil, podle Fialy dopadl stejně jako celá jeho evropská politika v předešlých letech. Doplatí na to podle něj hlavně občané, nový kabinet musí pracovat lépe, uvedl.
Šéfové unijních států až do večerních hodin diskutovali o doporučeních Evropské komise, která minulý týden navrhla dopad zdražování zmírnit cílenými a dočasnými daňovými úlevami či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V dlouhodobější perspektivě Komise hovoří o společných nákupech plynu či rozšiřování strategických zásob.
Jedna skupina zemí chce reformu, druhá ne
Původně projednávání povolenek podle zpravodaje České televize v Bruselu Lukáše Dolanského nemělo být na programu. Českému premiérovi se tento aspekt na jednání podařilo dostat i proto, že Babiš jednání na nějakou dobu zablokoval a lídři se tak k tématu museli vrátit. „Výsledky jsou velice obecné. Říkají, že Evropská komise má systém povolenek prověřit, ale už nedodává nic o tom, jestli je potřeba nějaká reforma,“ konstatoval Dolanský.
Lídři Francie, Španělska či Česka však již před summitem dávali najevo, že chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. Hlavním sporným tématem večera se podle zdroje seznámeného s průběhem jednání ukázaly být zmíněné povolenky, které chce do závěrů prosadit Babiš, podle něhož jsou jejich ceny neúnosně vysoké. Český premiér před summitem prohlásil, že chce usilovat o úpravu unijních pravidel ve snaze zamezit „spekulativnímu kapitálu“ v nákupu emisních povolenek.
Podobné výraznější kroky však podle zmíněného diplomata narážely na odpor lídrů Nizozemska, Belgie a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu. Evropská komise tvrdí, že ETS se na zdražení energií projevuje jen okrajově a hlavní příčiny jsou ve vysoké poptávce způsobené pokrizovým oživením a nedostatečnými zásobami plynu.
Do závěrů se nakonec dostala výzva Komisi, aby „prověřila fungování trhu s plynem a elektřinou, stejně jako ETS“, a to za pomoci evropského regulátora ESMA.„Komise následně zhodnotí, zda některé obchodní chování vyžaduje další regulatorní kroky,“ píše se dále v závěrech, což za vítězství českého premiéra označil také například bruselský server Politico.
Přijatý text nezmiňuje spekulace s povolenkami ani neslibuje konkrétní opatření, Babiš v pátek ráno přesto přijetí formulace prezentoval jako vítězství. Uznal nicméně, že bezprostředně k žádné změně pravidel nedojde a že se nyní bude čekat na zmíněnou analýzu.
Debata o DPH
Dolanský také doplnil, že závěry jednání z prvního dne neobsahují nic konkrétního o snížení DPH na energie. „Před samotným summitem o snížení DPH Babiš několikrát mluvil, nicméně nyní se ukázalo, že tohle je věc, která na Evropskou radu nepatří. Český premiér přiznal, že došlo k šumu a že tuto věc na Evropské radě neotevíral.“
Podle Dolanského by se musela drtivá většina členských států přidat k návrhu českého premiéra, aby se jím zabývala Unie na celoevropské úrovni, a to se nestalo. „Systém je takový, že veškeré komodity jsou jasně definovány v sazebníku DPH. Členské státy musí jednat samy za sebe s Evropskou komisí, pokud chtějí některé zboží přesunout do jiné kategorie.“
„Lídři souhlasili s balíkem opatření, který Evropská komise připravila. Ten míří především na jednotlivé občany, kteří by mohli být postihnuti vysokými cenami energií,“ doplnil Dolanský.
Žádné konkrétnější dlouhodobé strategické plány ze summitu podle něj nevzešly. „Mluvilo se o tom, že by se měli příští týden ministři potkat v Lucemburku, kde by měla pokračovat debata o tom, jakým způsobem proměnit fungování evropského trhu s energiemi. Ovšem ukazuje se, že členské státy jsou rozděleny a neexistuje jednotný pohled na to, jestli je vůbec potřeba ten systém nějakým způsobem reformovat.“
Konflikt s Varšavou
Lídři řešili i současný konflikt Polska s Unií. Polský premiér Mateusz Morawieczki podle Dolanského přijel do Bruselu v bojové náladě a opakoval, že Polsko se nenechá Unií zastrašovat. Některé státy, jako je například Nizozemsko, dávaly Polsku jasně najevo, že je potřeba, aby dodržovalo pravidla.
„Oproti očekávání debata nebyla příliš dlouhá. Podle diplomatických zdrojů, se kterými jsme mluvili, byl Morawieczki připraven mluvit celý den i celou noc, ale ani předseda Evropské Rady Charles Michel neuspořádal po skočení ani tiskovou konferenci. Je to netypické a poukazuje to na fakt, že lídři nechtěli vířit dál situaci okolo Polska.“ Dolanský doplnil, že Polsko je pravděpodobně připraveno na scénář, že by se situace vyhrotila a země by tak mohla přijít i o dotace z plánu obnovy.
Zastání našlo Polsko tradičně u maďarského premiéra Viktora Orbána. „Jeho vláda má také dlouholeté spory s Unií,“ doplnil zpravodaj České televize v Polsku Lukáš Mathé.
Kdo se naopak snažil vyzývat k dialogu a říkal, že není dobré, aby Polsko bylo dále trestáno, byla podle Mathého odcházející německá kancléřka Angela Merkelová. Podpořil ji rovněž slovinský premiér Janez Janša. Velmi tvrdý postoj vůči Polsku naopak zastává Nizozemsko. To říká otevřeně, že by Polsko nemělo dostávat žádné peníze z národního plánu obnovy, dokud nebude zajištěna nezávislost polského soudnictví.
Covid-19 a migrace
Zástupci členských států také jednali o řešení další nastupující vlny onemocnění covidu-19. Podle Dolanského chtějí všechny členské státy dál posilovat očkování. V Unii jsou momentálně naočkovány asi dvě třetiny populace.
Na jednání v pátek je na programu téma migrace. „Debata bude poměrně dlouhá. Bude se projednávat migrační vlna, která míří přes Bělorusko a která je podle některých lídrů řízena, a také otázka sankcí vůči Bělorusku.“ Velmi často se podle Dolanského zmiňují například sankce proti běloruské letecké společnosti. Ta si pronajímá letadla od evropských leteckých společností, což by mělo skončit.
