Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla Unie, aby společenství financovalo stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.
Summit EU se shodl na posílení ochrany hranic, ne na financování plotů
Šéfové unijních států se o migraci bavili zejména v souvislosti se strategií běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který nechává k hranicím Polska či pobaltských států svážet lidi snažící se dostat z asijských zemí do Evropy.
„Lidé využívaní Lukašenkem jsou oběti… Budeme pokračovat v tlaku na Lukašenkův režim,“ řekla po jednání s lídry předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summit vyzval unijní exekutivu, aby urychleně připravila další sankce, které by se podle většiny zemí měly týkat zejména letecké společnosti Belavia organizující převozy migrantů.
EU již v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.
Politici z pobaltských zemí, Polska či dalších států regionu se dožadovali, aby do závěrů přibyla zmínka o společném financování stavby hraničních bariér. Lucembursko a některé další západoevropské země však trvaly na tom, že EU musí respektovat mezinárodní právo a umožnit lidem požádat o azyl. Proto se do závěrů dostala pouze obecná výzva k přípravě a financování konkrétních opatření, která umožní „okamžitou a odpovídající reakci EU“.
Summit řešil i postup digitalizace a vzestup kyberzločinu
Summit také podpořil rychlý postup několika unijních iniciativ souvisejících s digitalizací společnosti, jako je například tvorba právního rámce pro využívání umělé inteligence ve veřejné i soukromé sféře. Ve většině případů ale nestanovil konkrétnější termíny pro dokončení jejich projednávání.
V případě snahy prodloužit zrušení poplatků za roaming vybízí k dohodě do konce roku, u norem o digitálních službách a digitálních trzích se ale hovoří jen o „co nejdřívějším“ dojednání finálních návrhů.
Summit dále vyzval ke svižnému postupu při rozhodování o takzvané Cestě k digitální dekádě, což je jakýsi návod pro dosažení cílů vytyčených k roku 2030. Týkají se „digitálních dovedností“ obyvatelstva nebo přechodu veřejných služeb do on-line sféry.
Summit se také podle přijatých závěrů zabýval „zřetelným zesílením nekalých kybernetických aktivit namířených proti našim demokratickým hodnotám a bezpečnosti základních funkcí našich společností“. Podle Evropské rady je za této situace potřeba například dále rozvíjet systém „krizového managementu“ kyberbezpečnosti v EU a posílit opatření zejména proti útokům typu ransomware, které spočívají v zablokování počítačového systému, přičemž jeho uvolnění je podmíněno výkupným.