Berlín bude klimaticky neutrální až do roku 2045. Referendum o dřívější termín neuspělo

V Berlíně v referendu neuspěla iniciativa, která žádala, aby byla německá metropole klimaticky neutrální už do roku 2030. Volební komise po sečtení hlasů oznámila, že se nepodaří splnit jednu z podmínek pro schválení, podle které se musí vyslovit pro nejméně čtvrtina oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610 tisíc lidí. Informovala o tom agentura DPA.

Iniciativa Klimaneustart, která chtěla díky referendu prosadit ambicióznější cíle pro ochranu klimatu, neuspěla navzdory faktu, že ji podpořila těsná většina hlasujících. Pro bylo 51 procent voličů, tedy 442 tisíc, proti se vyslovilo 423 tisíc hlasujících. Nepodařilo se však dosáhnout povinné hranice pro schválení, tedy toho, aby plán podpořila alespoň čtvrtina z 2,43 milionu voličů. Celková účast byla třicet procent.

Iniciátoři referenda jsou z výsledku zklamaní. „Nejde o to, že neuspěl projekt naší iniciativy, týká se to totiž všech obyvatel Berlína. Pro všechny Berlíňany je to škoda,“ řekla mluvčí Jessamine Davisová. „Máme většinu, to je opravdu skvělé. V Berlíně je hodně lidí, kteří dali najevo, že politika nejedná dost rychle,“ dodala.

Organizátoři se ještě v sobotu během demonstrace a koncertu u Braniborské brány snažili přesvědčit nerozhodnuté, aby hlasovali pro změnu zákona.

Primátorka Berlína Franziska Giffeyová zdůraznila, že město si je navzdory neúspěchu referenda vědomo toho, že boj proti klimatickým změnám je důležitý. „Tu naléhavost si uvědomujeme,“ řekla.

Německá metropole počítá s tím, že bude klimaticky neutrální do roku 2045. „Musíme emise oxidu uhličitého snižovat rychleji, než jak se v současnosti plánuje. Rok 2030 jako cíl je v souladu s limitem 1,5 stupně, ke kterému jsme se jako Německo zavázali. A politici v současné době nejednají dostatečně rychle,“ řekla mluvčí iniciativy Berlin Klimaneutral Jessamine Davisová.

Rychlejší splnění cíle a snížení emisí oxidu uhličitého nejméně o 95 procent oproti roku 1990 by si vyžádalo investice ve výši desítek miliard eur (stovek miliard korun). Německá média a také někteří politici poukazovali na to, že Berlín takové finanční zdroje nemá. Mnozí odborníci také pochybovali, zda je klimatická neutralita do sedmi let vůbec uskutečnitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 21 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 53 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.