Berlín bude klimaticky neutrální až do roku 2045. Referendum o dřívější termín neuspělo

V Berlíně v referendu neuspěla iniciativa, která žádala, aby byla německá metropole klimaticky neutrální už do roku 2030. Volební komise po sečtení hlasů oznámila, že se nepodaří splnit jednu z podmínek pro schválení, podle které se musí vyslovit pro nejméně čtvrtina oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610 tisíc lidí. Informovala o tom agentura DPA.

Iniciativa Klimaneustart, která chtěla díky referendu prosadit ambicióznější cíle pro ochranu klimatu, neuspěla navzdory faktu, že ji podpořila těsná většina hlasujících. Pro bylo 51 procent voličů, tedy 442 tisíc, proti se vyslovilo 423 tisíc hlasujících. Nepodařilo se však dosáhnout povinné hranice pro schválení, tedy toho, aby plán podpořila alespoň čtvrtina z 2,43 milionu voličů. Celková účast byla třicet procent.

Iniciátoři referenda jsou z výsledku zklamaní. „Nejde o to, že neuspěl projekt naší iniciativy, týká se to totiž všech obyvatel Berlína. Pro všechny Berlíňany je to škoda,“ řekla mluvčí Jessamine Davisová. „Máme většinu, to je opravdu skvělé. V Berlíně je hodně lidí, kteří dali najevo, že politika nejedná dost rychle,“ dodala.

Organizátoři se ještě v sobotu během demonstrace a koncertu u Braniborské brány snažili přesvědčit nerozhodnuté, aby hlasovali pro změnu zákona.

Primátorka Berlína Franziska Giffeyová zdůraznila, že město si je navzdory neúspěchu referenda vědomo toho, že boj proti klimatickým změnám je důležitý. „Tu naléhavost si uvědomujeme,“ řekla.

Německá metropole počítá s tím, že bude klimaticky neutrální do roku 2045. „Musíme emise oxidu uhličitého snižovat rychleji, než jak se v současnosti plánuje. Rok 2030 jako cíl je v souladu s limitem 1,5 stupně, ke kterému jsme se jako Německo zavázali. A politici v současné době nejednají dostatečně rychle,“ řekla mluvčí iniciativy Berlin Klimaneutral Jessamine Davisová.

Rychlejší splnění cíle a snížení emisí oxidu uhličitého nejméně o 95 procent oproti roku 1990 by si vyžádalo investice ve výši desítek miliard eur (stovek miliard korun). Německá média a také někteří politici poukazovali na to, že Berlín takové finanční zdroje nemá. Mnozí odborníci také pochybovali, zda je klimatická neutralita do sedmi let vůbec uskutečnitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
10:58Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
12:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
09:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
15:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Moskvě postřelili zástupce šéfa rozvědky GRU

Neznámý člověk postřelil v Moskvě zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, který je v nemocnici ve vážném stavu, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Alexejev je spojován s otravou Sergeje Skripala, vyjednával také s hlavou žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Kyjev ho viní z obelhání obránců Azovstalu, kterým lživě slíbil dobré zacházení v zajetí, či z přípravy dat pro útoky na ukrajinské civilní cíle. Moskva z postřelení Alexejeva obvinila Ukrajinu, ta se zatím nevyjádřila.
09:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko a Slovensko se dohodly na posílení policejní spolupráce

Český ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v pátek v Bratislavě podepsal smlouvu se Slovenskem o policejní spolupráci. Metnar na společné tiskové konferenci se svým slovenským kolegou Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) zmínil například urychlení výměny informací a prohloubení vzájemné spolupráce. Oba ministři se shodli, že jejich země mají společný postoj k nelegální migraci.
před 2 hhodinami

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
před 3 hhodinami
Načítání...