Konec sporu mezi Německem a Evropskou komisí. Dosáhly shody ohledně spalovacích motorů

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Podle německého ministra se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem. Německý resort ve čtvrtek večer poslal do Bruselu rozhodující kompromisní návrh a podle informovaných zdrojů ho EK z velké části přijala, píše deník Süddeutsche Zeitung.

O tom, že je dohoda s Komisí o možnosti využívat syntetická paliva neboli e-paliva pro spalovací motory i po roce 2035 na cestě, hovořil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz.

Klimaticky neutrální e-paliva by podle deníku Süddeutsche Zeitung měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení.

K Německu se přidaly Itálie, Polsko i Česko

Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví, která měla po roce 2035 prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory. Obsahovala sice výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno.

K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a také Česko. Spor Německa s Evropskou komisí o budoucnost spalovacích motorů po roce 2035 měl dopady nejen na Evropskou unii, ale také na německou politiku, kde se stal jedním z několika kontroverzních témat.

Premiér Fiala dohodu Německa s EK vítá

Urovnání sporu mezi Německem a EK potěšilo i českého premiéra Fialu. „Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035,“ sdělil prostřednictvím vládního mluvčího Václava Smolky.

Dohodu o možnosti registrovat nové vozy se spalovacími motory, pokud budou používat uhlíkově neutrální paliva, označil Fiala za důležitý úspěch, „protože se tím naplňuje jeden z výsledků našeho předsednictví v Radě EU“. „Díky tomu získáme také lepší výchozí podmínky pro vyjednávání o navrhované normě Euro 7,“ dodal.

Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Celé téma bude podle něj možné uzavřít pravděpodobně už v příštím týdnu a zaměřit se pak na změnu návrhu o emisní normě Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Česko ji požaduje změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.

  • Jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
  • Mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně.
  • Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • K nevýhodám patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů.
  • Zdroj: ČTK

Babiš slibům EK nevěří

Naopak expremiér a předseda ANO Andrej Babiš je skeptický. „V minulosti mluvili o biopalivech druhé a třetí generace, při nahrazení výroby elektřiny z uhlí o technologiích, které neexistují,“ uvedl Babiš.

Syntetické palivo stojí aktuálně 235 korun za litr, podotkl Babiš. „Zelený fanatismus, který likviduje Evropu, průmysl a zemědělství, nedopadne dobře, bude tady plno nezaměstnaných,“ varoval. Doufá, že volby do Evropského parlamentu přístup EK změní a plán EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude rozumně revidován.

Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale dohodu ocenil. „Je to dobrý krok, který částečně napravuje chyby českého předsednictví EU,“ uvedl. Podobně jako Babiš ovšem poznamenal, že syntetická paliva jsou zatím v komerčním měřítku stále hudbou budoucnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. „Jakékoli plavidlo, které se pokusí vplout do moře, bude terčem útoku,“ uvedlo námořnictvo ve zprávě a dodalo, že průliv zůstává uzavřen.
14:49Aktualizovánopřed 22 mminutami

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala.
před 25 mminutami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
08:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
01:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
10:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 7 hhodinami
Načítání...