Premiér Andrej Babiš (ANO) prosazoval na summitu Evropské unie uznání jádra jako „čistého“ energetického zdroje a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se dostala obecná formulace: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu“. Nic nám tudíž nebrání v přechodu z uhlí na jádro, interpretoval formulaci v Událostech, komentářích ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
„Příslib je obecný. Myslím, že i ve vyjádřeních představitelů Evropské komise padá, že respektují, že energetický mix si má volit každá země sama,“ uvedl šéf české diplomacie v České televizi. Poznamenal, že Česko může dosáhnout uhlíkové neutrality v případě, že bude mít možnost nahradit uhlí jádrem. Podle Petříčka jde o strategii i dalších členských států EU.
Z obecného konstatování, které do závěrů summitu prosadil Andrej Babiš, podle Petříčka přinejmenším vyplývá, že jádro je bráno za součást řešení přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Ministr zahraničí připomněl, že jistě nebylo možné očekávat podporu jádra od EU jako celku, protože je dobře známo, že mezi členskými zeměmi jsou i odpůrci této energie.
„Na druhou stranu nám to nebrání pokračovat v záměru rozvíjet v Česku jadernou energetiku. Pro nás je to cesta, jak postupně ukončit těžbu uhlí a zajistit čistější energetickou budoucnost,“ prohlásil ministr zahraničí.
Státy EU se na summitu v Bruselu dohodly, že do roku 2050 budou klimaticky neutrální. Polsko získalo výjimku. Společné prohlášení lídrů EU ale neobsahuje slova o podpoře jádra, pouze formulaci, že některé členské země řadí tento zdroj do svých „energetických mixů“. Premiér nicméně stejně jako Petříček zmínku považuje za stvrzení nároku Česka na rozvoj jádra.
Odlišný pohled na výrobu elektřiny z jádra vyjádřili na summitu zejména šéfové vlád Rakouska a Lucemburska, podle nichž by se jaderná energetika neměla podporovat z unijních fondů. Babiš ale odmítl, že by něco takového při aktuální debatě požadoval.
