Česká delegace jednala v Bruselu o stavbě nového jaderného bloku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) míří Česká republika k bezemisní energetice, kdy zamění uhlí, které má více než čtyřicetiprocentní podíl, za větší díl jádra a obnovitelných zdrojů energie, jak odpovídá i přáním EU. Uvedl to v pátečním pořadu Interview ČT24.
Česko míří k bezemisní energetice. Bude především o jádru a obnovitelných zdrojích, řekl Havlíček
26 minut
Česko míří k bezemisní energetice
„Nezaznělo, že jádro je špatná cesta, naopak zaznělo, že je správně, že míříme k bezemisní energetice,“ uvedl Havlíček. Jednání jsou nicméně podle něho teprve na začátku. Zástupci Evropské komise pošlou do Česka ještě další dotazy a budou plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Premiér Andrej Babiš v polovině října uvedl, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. Rakouská spolková země Horní Rakousy se pak v reakci na Babišovo prohlášení obrátila na Evropskou komisi s požadavkem, aby plány na rozšiřování jaderných elektráren prověřila.
Podle Havlíčka je Česká republika připravena své kroky objasňovat, zároveň ale požaduje respekt ke svému rozhodnutí. „Rakousku především ukážeme celý jízdní řád, parametry. Jak je zabezpečená budoucnost. Ukážeme celé to dílo, budeme naprosto otevřeně jednat. Kdykoliv za nimi pojedeme. Kdykoliv jsou u nás oni vítáni. Na druhou stranu chceme, aby oni respektovali naše právo zvolit si energetický mix. Chceme z jádra vyrábět polovinu elektrické energie a na této koncepci se nic nemění,“ řekl ministr.
Polovinu energetického mixu v Česku z jádra ale nevyřeší jeden ani dva nové bloky v Dukovanech. Havlíček proto v Interview ČT24 připomněl, že je potřeba jít krok za krokem a kromě nového dukovanského bloku také řešit prodloužení životnosti stávajících bloků. „Chceme je prodloužit do konce 40. let,“ konstatuje s tím, že během následujících pěti let se bude muset otevřít otázka ještě dalšího rozšíření Temelína.
„Jestli to bude o jeden nebo o dva bloky, to je věc druhá. Ale troufnu si tvrdit, že podobným způsobem budou uvažovat také další vlády, které tady budou,“ dodává Havlíček.
Důležité podle něj bude i to, jak se podaří rozvoj obnovitelných zdrojů. Varoval před podporou „nějaké Matějské pouti, kterou jsme si vytvořili v letech 2006, 2007 až 2010, kde jsme do toho ne nainvestovali, ale umožnili získat benefity do výše takřka tisíc miliard korun do roku 2030“.
Podle něj je stát připraven podporovat obnovitelné zdroje i na investiční bázi, ale bude se omezovat podpora provozní s výjimkou malých zdrojů. „Tedy zdroje na rodinných domcích, malých firmách, na zemědělských usedlostech,“ podotkl Havlíček.
„Nechci teď dávat dohromady všechny obnovitelné zdroje a argumentovat roční částkou, kterou nás stojí, což je zhruba 46 až 47 miliard korun a přímo fotovoltaické zdroje, tedy solární panely, pak 29 miliard korun ročně. Tam musí podpora brzy končit. To bylo na 15 let, až do roku 2031, jsme přibližně v polovině,“ upřesnil Havlíček.
Pokud nechceme extrémně draze platit za energii, nezbývá než jít cestou soběstačnosti, připomíná Havlíček. „A soběstačnost je v obnovitelných zdrojích, v jádru, a připustíme, že všechno doplníme ještě plynem. Ale musíme také plnit kritéria nízkých emisí,“ doplňuje. Evropa totiž podle něj hovoří jedním hlasem o tom, že se má mířit k bezemisní Evropě v roce 2050.
Co se týká ceny nového jaderného bloku, jsou úvahy podle Havlíčka předčasné. „Mohu pouze říci, že to není nic tajného, předseda představenstva ČEZu zatím naznačil první odhady. Někde mezi 140 a 160 miliardami korun,“ uvedl.
Hodnoticí komise, která bude dodavatele vybírat, je společnost ČEZ. Ta podle Havlíčka nemůže vybírat jinak než podle ekonomických parametů, ale zhodnotí i ty bezpečnostní nebo technologické. Vláda nicméně musí podle něj vytvořit prostředí, aby se jednalo se všemi partnery. „Aby nabídka byla maximálně transparentní. Aby byla šance nabídky předložit. Aby se pochopitelně také cena dostala na co možná nejnižší,“ uvedl Havlíček.
