Vláda v pondělí schválila investorský model stavby nového jaderného bloku. Investory nových jaderných zdrojů v Česku tak budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ – EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Temelín. Kabinet schválil i postup snižování administrativní zátěže živnostníků. Koaliční krizi se nevěnoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) před schůzkou s prezidentem republiky Milošem Zemanem zvažuje různé možnosti, udělá vše pro zachování vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Materiál o jaderné výstavbě počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ – a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu. Informoval o tom vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Ten nazval pondělní rozhodnutí za „rozjetí procesu“. Tedy přechod z doby diskusí o tom, že něco bude, do doby, kdy se fakticky začíná jádro se vším všudy připravovat, zdůraznil. V první fází se počítá s novým jaderným blokem (1200 megawattů) v Dukovanech. Vláda dává garance hlavně za to, že by při změně legislativních či regulatorních podmínek přešel celý projekt pod stát. O dalších garancích bude stát ještě jednat s firmou ČEZ. Smlouva státu s ČEZem by měla být uzavřena do konce letošního roku.
„Cílem není to, že stát na sebe převezme břímě v uvozovkách neúspěchu, ale stát na sebe musí převzít odpovědnost ve smyslu, pokud by stát něco zásadního změnil – ať už v legislativě, regulatorice nebo v čemkoliv jiném,“ uvedl Havlíček. „Předpokládáme, že investorem bude ČEZ a ČEZ do toho půjde i se svým podnikatelským rizikem,“ dodal.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v pořadu Devadesátka ČT24 hodnotil rozhodnutí vlády jako skutečné zahájení dlouhého procesu. Závěrečné kolo odhaduje u Dukovan někde v roce 2040. „Nyní je před námi věcný harmonogram pro nejbližší tři čtyři roky, který předurčí úspěšnost dalšího období,“ dodal.
Cenu jednoho nového bloku odhaduje v rozmezí od 125 do 145 miliard korun. Za klíčový parametr, který to ovlivňuje, považuje náklady na financování. Zdůraznil zejména nutnost kvalitní přípravy. Ke zdárnému průběhu je nutno také mít špičkový tým v řádu několika set lidí na straně investora a vynikajícího dodavatele na straně druhé.
Za největší problém, který zdražuje jadernou energetiku, považuje Míl nestabilitu regulatorního a legislativního prostředí v Evropě. A také nepředvídatelnost politických rozhodnutí. V této souvislosti zmínil náhlý německý odklon od jaderné energetiky.
Připomněl i únor 2017, kdy v Německu nefoukal vítr a nesvítilo slunce a 80 procent výroby tam pokrývaly uhelné zdroje. Upozornil, že Německo si řeší své problémy i na náš úkor a zvýšilo výrobu z uhelných zdrojů. „Neplní své závazky v CO2 a nesplní je ani v roce 2050,“ řekl Míl s tím, že německé závazky jsou jen proklamacemi, které nerespektují fyzikální zákony.
S garantovanými cenami se nepočítá
Návrh schválený vládou naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZu, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZu Michala Šnobra je ale takzvaná put opce, tj. že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat státu dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, silnější garancí než Contract for Difference. „Díky ceně jaderného bloku a všem dalším rizikům je jasné, že případný nový blok nikdy nebude stavět ČEZ na současném akcionářském půdorysu, ale téměř jistě stoprocentní státní společnost,“ dodal.
Vznikne expertní tým kolem Míla
V pondělí schválený materiál počítá také s tím, že kolem zmocněnce Míla se má nově ustavit expertní tým, jehož členy bude pět energetických odborníků – bývalý ředitel ČEZu Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
Vláda předkládaný materiál schválila se změnami. Podle Havlíčka bylo rozhodnuto, že se vládní výbor pro jadernou energetiku nebude nakonec rozšiřovat o zástupce senátorů, členy naopak zůstanou zástupci všech stran sněmovny. „Počítáme s tím, že se členy Senátu budeme dělat pravidelná setkání, případně je budeme zvát na výbor, ale už jsme to nerozšiřovali,“ napsal agentuře ČTK.
Výbor tvoří více než 20 lidí, na rozdíl od minulosti jsou všichni jeho stálými členy. Kromě některých ministrů se jednání účastní například generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZu Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Další body programu vlády
Vláda také podpořila zařazení 21. srpna mezi významné dny. Schválila rovněž novelu vodního zákona. Odmítla též návrh KSČM na ústavní ochranu vody a nerostného bohatství. Podle podkladů pro jednání ministrů předloha nepřináší praktické zvýšení ochrany vody a přírodních zdrojů, vedla by k podstatné změně ve vlastnických poměrech. Podle autorů má ústavní novela zamezit spekulacím s přírodním bohatstvím. Kabinet naopak podpořil Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019–2022.
Vláda podle vlastních statistik dosud splnila 184 z 653 úkolů, které vyplývají z jejího programového prohlášení. Uvádí to dokument o plnění programu, který kabinet připravil u příležitosti ročního výročí od jmenování. Nejvíc procent úkolů splnila ministerstva obrany (44 procent) a financí (43), nejméně naopak ministerstvo dopravy (18). Vláda v pondělí materiál schválila, hodnotit svou práci by měla podobným způsobem každého půl roku, řekla novinářům po jednání ministryně Schillerová.
