EU se shodla na klimatické neutralitě do roku 2050. Česko prosadilo zmínku o jádru

Státy EU se na summitu v Bruselu dohodly, že do roku 2050 budou klimaticky neutrální. Česko si vyjednalo zvláštní zmínku o jaderné energetice jako čistém zdroji a Polsko získalo výjimku. Summit také souhlasil s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho agresi vůči Ukrajině. Politici se dále shodli na nutnosti zahájit debatu o budoucím fungování institucí EU. Projednali i návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie.

Video Události
video

Události: EU se shodla na klimatické neutralitě

Vrcholní politici členských zemí EU na summitu dali zelenou návrhu Evropské komise označovanému jako Evropská zelená dohoda. Jeho hlavním cílem je, aby Unie jako celek nevypouštěla v roce 2050 více oxidu uhličitého, než ho dokáže pohltit. Tento skleníkový plyn vznikající mimo jiné při spalování fosilních paliv způsobuje změnu klimatu.

Česko do závěrečné dohody prosadilo zmínku o tom, že některé země mohou zahrnout jadernou energetiku jako čistý zdroj nahrazující uhlí a další fosilní paliva.

Polsko si zase vyjednalo výjimku, a dohoda ho tak dočasně k ničemu nezavazuje. Summit se shodl, že se k otázce polských závazků vrátí na dalším jednání v červnu 2020.

Součástí návrhu Komise je také vznik fondu, který by měl podpořit změny v regionech, nyní výrazně závislých na energii z uhlí. 

Spor o jadernou energii

Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho vláda prosadila uznání jaderné energie za čistý zdroj a získala záruku, že ostatní státy nezablokují stavbu nových jaderných bloků.

video Zpravodaj ČT Dolanský o summitu EU a britských volbách
Video Události
video

Zpravodaj ČT Dolanský o summitu EU a britských volbách

Proti české pozici stálo zejména Rakousko a Lucembursko. „Pokud jadernou energii chtějí podporovat jednotlivé země, je to jejich právo. Ale nikoli z fondů EU,“ řekl lucemburský premiér Xavier Bettel. Dodal, že jádro rozhodně nepovažuje za čistý a bezpečný zdroj.

Rakousko a Lucembursko se před vrcholnou schůzkou postavily proti tomu, aby bylo možné na stavbu jaderných bloků čerpat unijní podporu. Zdroj, který informoval o českém stanovisku, ale tento bod označil za nedorozumění. Česko prý peníze na rozvoj jaderné energetiky nepožaduje.

Sankce vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se také jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi ukrajinskou armádou na jedné straně a ruskými bojovníky s místními separatisty na druhé zemřelo na 13 tisíc lidí.

Postihy, které Brusel prodlužuje v půlročních intervalech již podesáté, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy. Dosavadní sankce platí do konce ledna.

Řešil se i unijní rozpočet

Evropští lídři projednali také návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Předseda Evropské rady Charles Michel uvažuje o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři měli na stole návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU.

Zatímco Komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

„Evropská rada vyzývá svého předsedu, aby posunul jednání kupředu s cílem dosáhnout konečnou dohodu,“ píše se v krátkém textu závěrů schválených summitem. Michel bude v příštích měsících s jednotlivými členskými státy debatovat o jejich prioritách a hledat kompromisy. Podle některých diplomatů hodlá svolat mimořádný summit věnovaný pouze rozpočtu zřejmě na únor, definitivně to však zatím nepotvrdil.