Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu (EP) byla v úterý ráno zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Niedermayer zastával pozici místopředsedy výboru ECON i v minulém volebním období.
Vlivný zemědělský výbor v EP povede Vrecionová
Oba výbory jsou velmi důležité, podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je v EP docela vlivný, souvisí to s tím, jak důležitá je společná zemědělská politika v souboru politik EU,“ vysvětlil s tím, že na zemědělství jde zhruba třetina unijního rozpočtu.
„V následujícím pětiletém období se bude dohadovat nový sedmiletý rozpočet pro roky 2028 až 2034, a tím i nová podoba společné zemědělské politiky, což Vrecionová krátce po svém zvolení označila za top téma pro následující období,“ pokračoval Obrovský.
Vrecionová po svém zvolení poděkovala přítomným, uvedla, že se těší na spolupráci s nimi, a ihned začala pokračující schůzi řídit. Podle Vrecionové je její pozice velmi důležitá nejen pro ODS a pro frakci ECR, ale i pro Česko zejména kvůli tomu, že EU čeká vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky. „Je třeba si uvědomit, že třetina evropského rozpočtu míří právě do zemědělství, což je ohromný balík peněz, a proto je velmi důležité, jak nastavíme další podmínky pro české i evropské farmáře,“ řekla Vrecionová českým novinářům v Bruselu krátce po svém zvolení. Potvrdila tak slova zpravodaje Obrovského.
Luděk Niedermayer (TOP 09), Veronika Vrecionová (ODS) a Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) o výborech EP (zdroj: ČT24)
Nedávné protesty zemědělců podle ní ukázaly, že „farmáři mají problém poprat se se všemi novými povinnostmi, které na ně byly v důsledku Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) navaleny, je to v první řadě ohromný nárůst byrokracie“. Právě tomuto tématu je potřeba se věnovat, dodala. „My od zemědělců jako společnost chceme, aby se chovali zodpovědně k vodě, půdě i krajině, nicméně je potřeba nastavit tyto věci spíše motivačně, ne různými zákazy a příkazy. Je rovněž potřeba s farmáři více komunikovat a je rovněž velmi důležité více podporovat malé a střední zemědělské farmy a rodinné farmy,“ doplnila Vrecionová s tím, že chce řešit i téma, kterému se dlouhodobě věnuje a kterým jsou životní podmínky hospodářských zvířat.
„Pokud jde o hlasování ve výboru, jeho předseda má jeden hlas, stejně jako ostatní členové. Nicméně je velmi důležité, že předseda se účastní schůzek s ostatními předsedy parlamentu, kde se například vyjednávají kompetence k různým předlohám, návrhům a časový harmonogram,“ přiblížila pro ČT Vrecionová. Zemědělský výbor připravuje stanoviska pro jednání pléna europarlamentu, ke kterým se podle Vrecionové často přihlíží.
Vrecionová také podotkla, že se bude snažit pro případné návrhy získávat podporu „napříč politickým spektrem“. Uvedla to na dotaz, zda bude ochotna vyjednávat i s frakcí Patrioti pro Evropu.
90' ČT24: Vrecionová povede zemědělský výbor v EP (zdroj: ČT24)
Niedermayer byl místopředsedou hospodářského výboru už v minulém období. „I toto bude důležitý výbor, který se bude zabývat otázkou konkurenceschopnosti Evropy, která se stala jedním z hlavních témat agendy na následujících pět let. Bude se zabývat prohlubováním společného trhu, třeba v oblasti služeb, budováním bankovní unie a společného kapitálového trhu. To jsou všechno věci, které Niedermayer po svém zvolení zmiňoval,“ podotkl zpravodaj ČT.
„Být opět zvolen do vedení Hospodářského a měnového výboru je pro mě závazkem i oceněním mé zde dosud odvedené práce,“ nechal se po svém zvolení slyšet sám Niedermayer. Konkrétně vypíchl i zamezení praní špinavých peněz v Unii, změnu fiskálních pravidel důležitých pro odpovědnější hospodaření zemí nebo úpravu pravidel pro řešení bankovních krizí. Větší konkurenceschopnost ekonomiky EU označil za nutnost. „Je klíčem k růstu životní úrovně a jako Evropa zde máme co dohánět. Jedním z úkolů dne, na který se chci sám zaměřit, bude například podpora lepšího využití potenciálu společného trhu,“ nastínil.
Izolace krajní pravice
„Cordon sanitaire se samozřejmě projevuje ve volbě vedení, ale velmi důležité jsou pozice koordinátorů a zpravodajů a i když jsme v tom takzvaném kordonu, tak pořád existují pravidla v Evropském parlamentu, kdy tu opozici nelze vyjmout,“ uvedla europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Není to tedy podle ní tak, že by opozice například nedostala žádné materiály. „Každá frakce má určitý počet bodů, které se přidělují při rozdělování materiálů, a nelze opozici obejít, takže my si tu práci odvedeme,“ ujistila a dodala, že koordinátoři z řad ANO jsou velmi zdatní.
Takzvaný cordon sanitaire je pravidlo, které už v minulosti, ale i nyní, uplatňovali lidovci, socialisté a liberálové. Jde o neformální dohodu o izolaci krajní pravice. V praxi to znamená neumožnit jejím zástupcům v EP zisk žádné vysoké pozice.
Europoslanci zvolili vedení všech dvaceti výborů a čtyř podvýborů. Každý výbor si volí předsedu a až čtyři místopředsedy na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období EP. Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (S&D) mají předsedy pěti výborů. Zástupci nových frakcí Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) a frakce Evropa suverénních národů (ESN) nezískali ve vedení výborů ani jednu pozici.
Ke konci minulého volební období mělo Česko pět místopředsedů výborů a podvýborů. Jan Zahradil (ODS, ECR) byl místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Niedermayer (TOP 09, EPP) místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) byla místopředsedkyní ve Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO) byla místopředsedkyní ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) a Martin Hlaváček (ANO, tehdy Obnova Evropy) byl mužem číslo dva v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC).
Češi budou koordinátory
Čeští europoslanci ale zastávají i důležité funkce už zmíněných koordinátorů, což jsou zástupci celé frakce v daném výboru. Například Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je koordinátorem EPP ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Alexandr Vondra (ODS) zase koordinátorem své frakce ECR ve výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI).
I zástupci českého hnutí ANO budou mít své koordinátory či vicekoordinátory za novou frakci Patrioti pro Evropu, prohlásil europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Vše se ale podle něj ještě potvrzuje. Jeho kolegyně Klára Dostálová by se měla stát koordinátorkou ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), on sám by měl zastávat stejnou funkci ve výboru ENVI a Ondřej Kovařík (za ANO) ve výboru ECON či podvýboru pro daňové záležitosti FISC.
Zpravodaj ČT Petr Obrovský o volbě vedení výborů v Evropském parlamentu (zdroj: ČT24)
Podle některých expertů je koordinátor dokonce významnější funkce než předseda daného výboru. Být předsedou je pozice prestižní, šéf výboru rozhoduje o jeho činnosti i tom, co se kdy projedná či jak bude schůze probíhat. Koordinátor ovšem reprezentuje a prosazuje politiku a pozice své frakce v daném výboru a prosazuje je také do všech zpráv či usnesení. Právě koordinátoři z jednotlivých frakcí v daných výborech řeší i rozdělování zpráv, tedy kdo bude zpravodajem daných právních předpisů.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) považuje roli místopředsedy ve výboru za „papírovou“, tedy formální. Vliv podle něho mají předseda výborů a pak takzvaní koordinátoři. Právě je bude hnutí ANO mít, „takže pokud jde o prosazování českých zájmů do legislativy, tak na tom můžeme být ve výsledku mnohem lépe“.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) věří ve věcné jednání o rozpočtu, kde si dokáže představit spolupráci napříč frakcemi, třeba i s Patrioty pro Evropu. Naopak ji neočekává například při projednávání zprávy o stavu právního státu v Evropě, která bude zveřejněna ve středu.