Vlivný zemědělský výbor v EP povede Vrecionová

Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu (EP) byla v úterý ráno zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Niedermayer zastával pozici místopředsedy výboru ECON i v minulém volebním období.

Oba výbory jsou velmi důležité, podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je v EP docela vlivný, souvisí to s tím, jak důležitá je společná zemědělská politika v souboru politik EU,“ vysvětlil s tím, že na zemědělství jde zhruba třetina unijního rozpočtu. 

„V následujícím pětiletém období se bude dohadovat nový sedmiletý rozpočet pro roky 2028 až 2034, a tím i nová podoba společné zemědělské politiky, což Vrecionová krátce po svém zvolení označila za top téma pro následující období,“ pokračoval Obrovský.

Vrecionová po svém zvolení poděkovala přítomným, uvedla, že se těší na spolupráci s nimi, a ihned začala pokračující schůzi řídit. Podle Vrecionové je její pozice velmi důležitá nejen pro ODS a pro frakci ECR, ale i pro Česko zejména kvůli tomu, že EU čeká vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky. „Je třeba si uvědomit, že třetina evropského rozpočtu míří právě do zemědělství, což je ohromný balík peněz, a proto je velmi důležité, jak nastavíme další podmínky pro české i evropské farmáře,“ řekla Vrecionová českým novinářům v Bruselu krátce po svém zvolení. Potvrdila tak slova zpravodaje Obrovského.

Nahrávám video

Nedávné protesty zemědělců podle ní ukázaly, že „farmáři mají problém poprat se se všemi novými povinnostmi, které na ně byly v důsledku Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) navaleny, je to v první řadě ohromný nárůst byrokracie“. Právě tomuto tématu je potřeba se věnovat, dodala. „My od zemědělců jako společnost chceme, aby se chovali zodpovědně k vodě, půdě i krajině, nicméně je potřeba nastavit tyto věci spíše motivačně, ne různými zákazy a příkazy. Je rovněž potřeba s farmáři více komunikovat a je rovněž velmi důležité více podporovat malé a střední zemědělské farmy a rodinné farmy,“ doplnila Vrecionová s tím, že chce řešit i téma, kterému se dlouhodobě věnuje a kterým jsou životní podmínky hospodářských zvířat.

„Pokud jde o hlasování ve výboru, jeho předseda má jeden hlas, stejně jako ostatní členové. Nicméně je velmi důležité, že předseda se účastní schůzek s ostatními předsedy parlamentu, kde se například vyjednávají kompetence k různým předlohám, návrhům a časový harmonogram,“ přiblížila pro ČT Vrecionová. Zemědělský výbor připravuje stanoviska pro jednání pléna europarlamentu, ke kterým se podle Vrecionové často přihlíží.

Vrecionová také podotkla, že se bude snažit pro případné návrhy získávat podporu „napříč politickým spektrem“. Uvedla to na dotaz, zda bude ochotna vyjednávat i s frakcí Patrioti pro Evropu.

Nahrávám video

Niedermayer byl místopředsedou hospodářského výboru už v minulém období. „I toto bude důležitý výbor, který se bude zabývat otázkou konkurenceschopnosti Evropy, která se stala jedním z hlavních témat agendy na následujících pět let. Bude se zabývat prohlubováním společného trhu, třeba v oblasti služeb, budováním bankovní unie a společného kapitálového trhu. To jsou všechno věci, které Niedermayer po svém zvolení zmiňoval,“ podotkl zpravodaj ČT. 

„Být opět zvolen do vedení Hospodářského a měnového výboru je pro mě závazkem i oceněním mé zde dosud odvedené práce,“ nechal se po svém zvolení slyšet sám Niedermayer. Konkrétně vypíchl i zamezení praní špinavých peněz v Unii, změnu fiskálních pravidel důležitých pro odpovědnější hospodaření zemí nebo úpravu pravidel pro řešení bankovních krizí. Větší konkurenceschopnost ekonomiky EU označil za nutnost. „Je klíčem k růstu životní úrovně a jako Evropa zde máme co dohánět. Jedním z úkolů dne, na který se chci sám zaměřit, bude například podpora lepšího využití potenciálu společného trhu,“ nastínil.

Izolace krajní pravice

„Cordon sanitaire se samozřejmě projevuje ve volbě vedení, ale velmi důležité jsou pozice koordinátorů a zpravodajů a i když jsme v tom takzvaném kordonu, tak pořád existují pravidla v Evropském parlamentu, kdy tu opozici nelze vyjmout,“ uvedla europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Není to tedy podle ní tak, že by opozice například nedostala žádné materiály. „Každá frakce má určitý počet bodů, které se přidělují při rozdělování materiálů, a nelze opozici obejít, takže my si tu práci odvedeme,“ ujistila a dodala, že koordinátoři z řad ANO jsou velmi zdatní.

Takzvaný cordon sanitaire je pravidlo, které už v minulosti, ale i nyní, uplatňovali lidovci, socialisté a liberálové. Jde o neformální dohodu o izolaci krajní pravice. V praxi to znamená neumožnit jejím zástupcům v EP zisk žádné vysoké pozice.

Europoslanci zvolili vedení všech dvaceti výborů a čtyř podvýborů. Každý výbor si volí předsedu a až čtyři místopředsedy na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období EP. Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (S&D) mají předsedy pěti výborů. Zástupci nových frakcí Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) a frakce Evropa suverénních národů (ESN) nezískali ve vedení výborů ani jednu pozici.

Ke konci minulého volební období mělo Česko pět místopředsedů výborů a podvýborů. Jan Zahradil (ODS, ECR) byl místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Niedermayer (TOP 09, EPP) místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) byla místopředsedkyní ve Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO) byla místopředsedkyní ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) a Martin Hlaváček (ANO, tehdy Obnova Evropy) byl mužem číslo dva v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC).

Češi budou koordinátory

Čeští europoslanci ale zastávají i důležité funkce už zmíněných koordinátorů, což jsou zástupci celé frakce v daném výboru. Například Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je koordinátorem EPP ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Alexandr Vondra (ODS) zase koordinátorem své frakce ECR ve výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI).

I zástupci českého hnutí ANO budou mít své koordinátory či vicekoordinátory za novou frakci Patrioti pro Evropu, prohlásil europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Vše se ale podle něj ještě potvrzuje. Jeho kolegyně Klára Dostálová by se měla stát koordinátorkou ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), on sám by měl zastávat stejnou funkci ve výboru ENVI a Ondřej Kovařík (za ANO) ve výboru ECON či podvýboru pro daňové záležitosti FISC.

Nahrávám video

Podle některých expertů je koordinátor dokonce významnější funkce než předseda daného výboru. Být předsedou je pozice prestižní, šéf výboru rozhoduje o jeho činnosti i tom, co se kdy projedná či jak bude schůze probíhat. Koordinátor ovšem reprezentuje a prosazuje politiku a pozice své frakce v daném výboru a prosazuje je také do všech zpráv či usnesení. Právě koordinátoři z jednotlivých frakcí v daných výborech řeší i rozdělování zpráv, tedy kdo bude zpravodajem daných právních předpisů.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) považuje roli místopředsedy ve výboru za „papírovou“, tedy formální. Vliv podle něho mají předseda výborů a pak takzvaní koordinátoři. Právě je bude hnutí ANO mít, „takže pokud jde o prosazování českých zájmů do legislativy, tak na tom můžeme být ve výsledku mnohem lépe“.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) věří ve věcné jednání o rozpočtu, kde si dokáže představit spolupráci napříč frakcemi, třeba i s Patrioty pro Evropu. Naopak ji neočekává například při projednávání zprávy o stavu právního státu v Evropě, která bude zveřejněna ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 2 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 5 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 6 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 7 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...