Vlivný zemědělský výbor v EP povede Vrecionová

Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu (EP) byla v úterý ráno zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON) se stal Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Niedermayer zastával pozici místopředsedy výboru ECON i v minulém volebním období.

Oba výbory jsou velmi důležité, podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je v EP docela vlivný, souvisí to s tím, jak důležitá je společná zemědělská politika v souboru politik EU,“ vysvětlil s tím, že na zemědělství jde zhruba třetina unijního rozpočtu. 

„V následujícím pětiletém období se bude dohadovat nový sedmiletý rozpočet pro roky 2028 až 2034, a tím i nová podoba společné zemědělské politiky, což Vrecionová krátce po svém zvolení označila za top téma pro následující období,“ pokračoval Obrovský.

Vrecionová po svém zvolení poděkovala přítomným, uvedla, že se těší na spolupráci s nimi, a ihned začala pokračující schůzi řídit. Podle Vrecionové je její pozice velmi důležitá nejen pro ODS a pro frakci ECR, ale i pro Česko zejména kvůli tomu, že EU čeká vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky. „Je třeba si uvědomit, že třetina evropského rozpočtu míří právě do zemědělství, což je ohromný balík peněz, a proto je velmi důležité, jak nastavíme další podmínky pro české i evropské farmáře,“ řekla Vrecionová českým novinářům v Bruselu krátce po svém zvolení. Potvrdila tak slova zpravodaje Obrovského.

Nahrávám video
Luděk Niedermayer (TOP 09), Veronika Vrecionová (ODS) a Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) o výborech EP
Zdroj: ČT24

Nedávné protesty zemědělců podle ní ukázaly, že „farmáři mají problém poprat se se všemi novými povinnostmi, které na ně byly v důsledku Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) navaleny, je to v první řadě ohromný nárůst byrokracie“. Právě tomuto tématu je potřeba se věnovat, dodala. „My od zemědělců jako společnost chceme, aby se chovali zodpovědně k vodě, půdě i krajině, nicméně je potřeba nastavit tyto věci spíše motivačně, ne různými zákazy a příkazy. Je rovněž potřeba s farmáři více komunikovat a je rovněž velmi důležité více podporovat malé a střední zemědělské farmy a rodinné farmy,“ doplnila Vrecionová s tím, že chce řešit i téma, kterému se dlouhodobě věnuje a kterým jsou životní podmínky hospodářských zvířat.

„Pokud jde o hlasování ve výboru, jeho předseda má jeden hlas, stejně jako ostatní členové. Nicméně je velmi důležité, že předseda se účastní schůzek s ostatními předsedy parlamentu, kde se například vyjednávají kompetence k různým předlohám, návrhům a časový harmonogram,“ přiblížila pro ČT Vrecionová. Zemědělský výbor připravuje stanoviska pro jednání pléna europarlamentu, ke kterým se podle Vrecionové často přihlíží.

Vrecionová také podotkla, že se bude snažit pro případné návrhy získávat podporu „napříč politickým spektrem“. Uvedla to na dotaz, zda bude ochotna vyjednávat i s frakcí Patrioti pro Evropu.

Nahrávám video
90' ČT24: Vrecionová povede zemědělský výbor v EP
Zdroj: ČT24

Niedermayer byl místopředsedou hospodářského výboru už v minulém období. „I toto bude důležitý výbor, který se bude zabývat otázkou konkurenceschopnosti Evropy, která se stala jedním z hlavních témat agendy na následujících pět let. Bude se zabývat prohlubováním společného trhu, třeba v oblasti služeb, budováním bankovní unie a společného kapitálového trhu. To jsou všechno věci, které Niedermayer po svém zvolení zmiňoval,“ podotkl zpravodaj ČT. 

„Být opět zvolen do vedení Hospodářského a měnového výboru je pro mě závazkem i oceněním mé zde dosud odvedené práce,“ nechal se po svém zvolení slyšet sám Niedermayer. Konkrétně vypíchl i zamezení praní špinavých peněz v Unii, změnu fiskálních pravidel důležitých pro odpovědnější hospodaření zemí nebo úpravu pravidel pro řešení bankovních krizí. Větší konkurenceschopnost ekonomiky EU označil za nutnost. „Je klíčem k růstu životní úrovně a jako Evropa zde máme co dohánět. Jedním z úkolů dne, na který se chci sám zaměřit, bude například podpora lepšího využití potenciálu společného trhu,“ nastínil.

Izolace krajní pravice

„Cordon sanitaire se samozřejmě projevuje ve volbě vedení, ale velmi důležité jsou pozice koordinátorů a zpravodajů a i když jsme v tom takzvaném kordonu, tak pořád existují pravidla v Evropském parlamentu, kdy tu opozici nelze vyjmout,“ uvedla europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Není to tedy podle ní tak, že by opozice například nedostala žádné materiály. „Každá frakce má určitý počet bodů, které se přidělují při rozdělování materiálů, a nelze opozici obejít, takže my si tu práci odvedeme,“ ujistila a dodala, že koordinátoři z řad ANO jsou velmi zdatní.

Takzvaný cordon sanitaire je pravidlo, které už v minulosti, ale i nyní, uplatňovali lidovci, socialisté a liberálové. Jde o neformální dohodu o izolaci krajní pravice. V praxi to znamená neumožnit jejím zástupcům v EP zisk žádné vysoké pozice.

Europoslanci zvolili vedení všech dvaceti výborů a čtyř podvýborů. Každý výbor si volí předsedu a až čtyři místopředsedy na funkční období dvou a půl roku, tedy na polovinu volebního období EP. Zástupci nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) šéfují sedmi výborům a jednomu podvýboru, socialisté a demokraté (S&D) mají předsedy pěti výborů. Zástupci nových frakcí Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) a frakce Evropa suverénních národů (ESN) nezískali ve vedení výborů ani jednu pozici.

Ke konci minulého volební období mělo Česko pět místopředsedů výborů a podvýborů. Jan Zahradil (ODS, ECR) byl místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Niedermayer (TOP 09, EPP) místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) byla místopředsedkyní ve Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO) byla místopředsedkyní ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) a Martin Hlaváček (ANO, tehdy Obnova Evropy) byl mužem číslo dva v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC).

Češi budou koordinátory

Čeští europoslanci ale zastávají i důležité funkce už zmíněných koordinátorů, což jsou zástupci celé frakce v daném výboru. Například Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je koordinátorem EPP ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Alexandr Vondra (ODS) zase koordinátorem své frakce ECR ve výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI).

I zástupci českého hnutí ANO budou mít své koordinátory či vicekoordinátory za novou frakci Patrioti pro Evropu, prohlásil europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Vše se ale podle něj ještě potvrzuje. Jeho kolegyně Klára Dostálová by se měla stát koordinátorkou ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), on sám by měl zastávat stejnou funkci ve výboru ENVI a Ondřej Kovařík (za ANO) ve výboru ECON či podvýboru pro daňové záležitosti FISC.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Petr Obrovský o volbě vedení výborů v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Podle některých expertů je koordinátor dokonce významnější funkce než předseda daného výboru. Být předsedou je pozice prestižní, šéf výboru rozhoduje o jeho činnosti i tom, co se kdy projedná či jak bude schůze probíhat. Koordinátor ovšem reprezentuje a prosazuje politiku a pozice své frakce v daném výboru a prosazuje je také do všech zpráv či usnesení. Právě koordinátoři z jednotlivých frakcí v daných výborech řeší i rozdělování zpráv, tedy kdo bude zpravodajem daných právních předpisů.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) považuje roli místopředsedy ve výboru za „papírovou“, tedy formální. Vliv podle něho mají předseda výborů a pak takzvaní koordinátoři. Právě je bude hnutí ANO mít, „takže pokud jde o prosazování českých zájmů do legislativy, tak na tom můžeme být ve výsledku mnohem lépe“.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) věří ve věcné jednání o rozpočtu, kde si dokáže představit spolupráci napříč frakcemi, třeba i s Patrioty pro Evropu. Naopak ji neočekává například při projednávání zprávy o stavu právního státu v Evropě, která bude zveřejněna ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, zní z Izraele i USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
21:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 5 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 20 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izraelem opakovaně zněly sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informoval o opakovaných úderech, jimž v sobotu několikrát předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 53 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...