Europoslanec Kovařík z rodinných důvodů skončí ve funkci

Český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu se z rodinných důvodů rozhodl ukončit své působení v Evropském parlamentu (EP). Oznámil to na sociální síti X. Stane se tak podle něj před letní parlamentní přestávkou. Podle výsledků voleb do EP je náhradníkem za Kovaříka bývalý velvyslanec v Norsku Jaroslav Knot.

Čtyřiačtyřicetiletý Kovařík byl do Evropského parlamentu poprvé zvolen v roce 2019, tehdy jako nestraník za hnutí ANO. Loni v červnu ve volbách opět uspěl a pokračoval již ve svém druhém mandátu.

„Z rodinných důvodů jsem se rozhodl ukončit po šesti letech své působení v pozici poslance Evropského parlamentu. Stane se tak před letní parlamentní přestávkou,“ napsal Kovařík na sociální síti bez bližších podrobností.

Hnutí ANO získalo v roce 2024 ve volbách do Evropského parlamentu celkem sedm mandátů. Europoslanci se stali Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Martin Hlaváček, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová.

Kubín místo Hlaváčka

Martin Hlaváček nicméně krátce po zvolení v polovině července oznámil, že se ze závažných osobních důvodů neujme druhého mandátu, nahradil ho tedy Tomáš Kubín. Druhým náhradníkem na kandidátce ANO se po volbách stal sedmačtyřicetiletý diplomat a bývalý český velvyslanec v Norsku z let 2017 až 2022 Jaroslav Knot, který za hnutí kandidoval jako nestraník.

Knot, uherskohradišťský rodák a absolvent brněnské právnické fakulty, kde získal i doktorát, začínal ve Skandinávské obchodní komoře, v roce 2002 krátce působil v odboru pro evropskou integraci na ministerstvu spravedlnosti a poté nastoupil na ministerstvo zahraničí. Kromě Norska působil jako diplomat na nižších funkcích i na velvyslanectví ve Vídni. Po odchodu z resortu zahraničí působil v posledních letech například v investiční kanceláři Zlínského kraje ZRIA. Má zkušenosti i z pedagogického působení na Masarykově univerzitě v Brně.

Hnutí ANO je v novém Evropském parlamentu součástí frakce Patrioti pro Evropu, v jejímž čele stojí šéf francouzského krajně pravicového Národního sdružení Jordan Bardella. Místopředsedkyní se stala Klára Dostálová. Členy jsou dále čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek a také zástupci maďarské strany Fidesz současného premiéra Viktora Orbána, italské Ligy nebo Svobodné strany Rakouska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslance čekají pravidelné interpelace a debata o obalové novele

Poslance na jejich čtvrteční schůzi čekají především pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
před 2 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled