Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
„Jsem především rád, že evropští poslanci hlasovali tak, jak se nakonec finálně shodla rada ministrů životního prostředí,“ uvedl Hladík s tím, že Česko bylo součástí skupiny, která prosadila dle něj „celou řadu ústupků“. Konkrétně se podle ministra v demisi jedná například o odložení nového systému emisních povolenek ETS 2 i to, že cíl je nakonec 85procentní doplněný o pět procent investic. Poukázal také na modernizační a inovační fond, který dohoda zahrnuje.
„Já to rozhodně za dobrou zprávu pro českou ani evropskou ekonomiku nepovažuji. Tento zcela nový cíl pro rok 2040 je o tom, jak moc v roce 2030 zrychlí Green Deal,“ řekl Knotek. „Pokud nechceme zrychlovat Green Deal, tak jediná varianta je nemít takovýto cíl. A to byl přesně ten důvod, proč jsme navrhli zamítnout takovýto cíl,“ dodal s tím, že se podařilo získat celkem čtyřicet procent europoslanců, kteří byli proti novému cíli.
„Ty takzvané ústupky, které byly takzvaně vyjednány, když to dáme do součtu s tím, co všechno ten nový klimatický cíl po roce 20230 přinese – to zdražování –, tak to v součtu skutečně není dobrá zpráva. Rozhodně ne pro Českou republiku, ale bohužel rozhodně ne ani pro Evropu,“ míní Knotek.
Firmy vyžadují předvídatelnost, říká Niedermayer
Podle Niedermayera by však bylo chybou a projevem nezodpovědnosti, kdyby Evropa na dekarbonizaci rezignovala. „Jednak budeme přihlížet, jak se mění klima a přinese to s sebou obrovské škody pro lidi, a zároveň zastavíme proces, který probíhá v ekonomice,“ uvedl s tím, že evropské firmy investují značné prostředky do nových technologií a vyžadují určitou předvídatelnost.
Niedermayer také podotkl, že stanovení cíle dle něj bylo analyticky podpořeno na základě dat a odhadu dopadů. „Ten návrh Evropské komise na cíl 90 procent, který byl nakonec zmírněn, (…) vycházel z impact assessmentu – odhadoval, jaké technologie jsou potřeba a jaký dopad to bude mít na různé sektory. S výjimkou sektoru, který se zabývá těžbou a zpracováním fosilních paliv, jsou ty dopady v řádu jednoho procenta,“ řekl europoslanec.
„Podle posledních dat, která vycházejí z národních plánů členských zemí, to vychází, že se dostaneme k cíli 55 procent, možná 54 nebo 56, do roku 2030. Naše prognózy založené na modelech, které provádí ministerstvo životního prostředí, říkají, že Česká republika by se do roku 2040 mohla dostat na dohled 85 procent,“ dodal Niedermayer.
Za jakou cenu, ptá se Knotek
Podle Hladíka Česko cíl do roku 2030 nejen splní, ale s „velkou mírou pravděpodobnosti“ podle predikcí také překoná. Co se týká cíle do roku 2040, Česko by mohlo dle ministra v demisi dosáhnout přibližně 83 procent. „Co je důležité, ten cíl 85 procent se nebude rozpadat na jednotlivé členské země – to je celounijní cíl. A to byla jedna z důležitých věcí, které nejen česká vláda, ale celá řada průmyslových zemí prosazovala,“ sdělil Hladík.
Také Knotek připustil, že dekarbonizace v Evropě je možná. Opět ovšem poukázal na dopady, které to může mít. „Za jakou cenu? Kolik bude stát elektřina? Kolik bude stát život lidí?“ poukazuje europoslanec na s dekarbonizací spojené otázky. Vyjádřil také údiv nad skutečností, že Evropa již dva klimatické právně závazné cíle pro nížení emisí má – do roku 2030 a 2050. Přijetí dalšího mezicíle podle něj souvisí s nadmírou byrokracie v EU. „Místo podpory trhu, tržního řešení, umožnění regionálně odlišných řešení se tady papírově zavalíme,“ říká. Podle Hladíka však bylo doplnění cíle k roku 2040 stanoveno už v roce 2019.
