Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Nahrávám video

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.

Systém emisních povolenek EU ETS má motivovat ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém EU ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami – týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v Unii. Rozšíření systému EU ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Pro stanovisko hlasovalo 433 poslanců, 120 bylo proti a 91 se hlasování zdrželo. Stanovisko podpořili všichni přítomní čeští europoslanci.

Nahrávám video

Ochrana domácností před výkyvy cen

Úpravy týkající se ETS 2 navržené EP mají posílit ochranu domácností před výraznými cenovými výkyvy emisních povolenek. Zpravodajkou návrhu je česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Návrh zahrnuje možnost uvolnit povolenky z rezervy tržní stability už o měsíc dříve, než navrhuje EK, pokud ceny náhle výrazně vzrostou.

Poslanci dále požadují, aby nepřidělené povolenky zůstaly v rezervě i po roce 2031, a navrhují prodloužit cenový strop 45 eur (přes tisíc korun) za tunu CO2 i po roce 2029, a to v cenách za letošní rok.

Europoslanci zároveň zdůrazňují potřebu doplňkových opatření k dekarbonizaci, která by pomohla domácnostem snížit závislost na fosilních palivech. Navrhují také, aby se zvážila možnost dočasně vyjmout obytné budovy ze systému ETS 2, pokud státy zavedou jiná opatření k plnění klimatických cílů, aby se zmírnily sociální dopady na občany.

Nahrávám video

Dílčí zlepšení, říkají čeští europoslanci

Nerudová po hlasování v rozhovoru s českými novináři uvedla, že výsledek ukazuje, že „parlament na jedné straně chce pokračovat v dekarbonizaci, ale na druhé straně si uvědomuje, že je potřeba mít více pojistek k tomu, abychom ochránili domácnosti“.

„V mém textu prošlo snížení tržního stropu na cenu emisní povolenky na 45 eur v cenách z roku 2026, což je snížení zhruba o třetinu, a dále zavázání Komise k tomu, aby umožnila po omezenou dobu vyjmout budovy určené k bydlení a možnost přímých kompenzací ze sociálně klimatického fondu postiženým domácnostem,“ uvedla Nerudová s tím, že nyní je na české vládě, aby přesvědčila ostatní členské státy o této pozici.

Podle europoslance za ODS Ondřeje Krutílka „Nerudová sice prosadila dílčí zlepšení v podobě rychlejší reakce Komise na vývoj cen emisních povolenek, ale jinak návrh zbytečně zpřísňuje pravidla a oslabuje samotnou funkci rezervy“.

„Návrat expirace nevyužitých povolenek i nová povinnost uvažovat o jejich rušení jdou nad rámec návrhu Komise a omezují schopnost systému tlumit cenové šoky pro domácnosti a firmy. Navíc to, co je prezentováno jako hlavní úspěch, tedy cenový strop či výjimka pro bydlení, zůstává pouze v nezávazné rovině bez jakékoli jistoty, že se skutečně promítne do praxe,“ uvedl Krutílek s tím, že výslednou pozici přesto podpořil.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) uvedl, že europoslanci jeho hnutí zprávu Nerudové podpořili, protože ji pokládají za drobné zlepšení stávající legislativy. „Projeví se to především v tom, že jakmile začnou platit emisní povolenky pro domácnosti a pro automobily, tak systém rezervních emisních povolenek půjde použít častěji,“ sdělil s tím, že „nejde o dlouhodobý revoluční nástroj“.

Na pořadu jsou nyní jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy. Takzvané trialogy by mohly skončit ještě do léta.

Česko, tehdy ještě za bývalé vlády premiéra Petra Fialy (ODS), patřilo do skupiny devatenácti zemí, které žádaly na evropské úrovni změny systému a posílení cenových brzd v ETS 2 tak, aby se ochránily domácnosti před vysokými cenami. Nová česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) systém zcela odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.