Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Nahrávám video

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.

Systém emisních povolenek EU ETS má motivovat ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém EU ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami – týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v Unii. Rozšíření systému EU ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Pro stanovisko hlasovalo 433 poslanců, 120 bylo proti a 91 se hlasování zdrželo. Stanovisko podpořili všichni přítomní čeští europoslanci.

Nahrávám video

Ochrana domácností před výkyvy cen

Úpravy týkající se ETS 2 navržené EP mají posílit ochranu domácností před výraznými cenovými výkyvy emisních povolenek. Zpravodajkou návrhu je česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Návrh zahrnuje možnost uvolnit povolenky z rezervy tržní stability už o měsíc dříve, než navrhuje EK, pokud ceny náhle výrazně vzrostou.

Poslanci dále požadují, aby nepřidělené povolenky zůstaly v rezervě i po roce 2031, a navrhují prodloužit cenový strop 45 eur (přes tisíc korun) za tunu CO2 i po roce 2029, a to v cenách za letošní rok.

Europoslanci zároveň zdůrazňují potřebu doplňkových opatření k dekarbonizaci, která by pomohla domácnostem snížit závislost na fosilních palivech. Navrhují také, aby se zvážila možnost dočasně vyjmout obytné budovy ze systému ETS 2, pokud státy zavedou jiná opatření k plnění klimatických cílů, aby se zmírnily sociální dopady na občany.

Nahrávám video

Dílčí zlepšení, říkají čeští europoslanci

Nerudová po hlasování v rozhovoru s českými novináři uvedla, že výsledek ukazuje, že „parlament na jedné straně chce pokračovat v dekarbonizaci, ale na druhé straně si uvědomuje, že je potřeba mít více pojistek k tomu, abychom ochránili domácnosti“.

„V mém textu prošlo snížení tržního stropu na cenu emisní povolenky na 45 eur v cenách z roku 2026, což je snížení zhruba o třetinu, a dále zavázání Komise k tomu, aby umožnila po omezenou dobu vyjmout budovy určené k bydlení a možnost přímých kompenzací ze sociálně klimatického fondu postiženým domácnostem,“ uvedla Nerudová s tím, že nyní je na české vládě, aby přesvědčila ostatní členské státy o této pozici.

Podle europoslance za ODS Ondřeje Krutílka „Nerudová sice prosadila dílčí zlepšení v podobě rychlejší reakce Komise na vývoj cen emisních povolenek, ale jinak návrh zbytečně zpřísňuje pravidla a oslabuje samotnou funkci rezervy“.

„Návrat expirace nevyužitých povolenek i nová povinnost uvažovat o jejich rušení jdou nad rámec návrhu Komise a omezují schopnost systému tlumit cenové šoky pro domácnosti a firmy. Navíc to, co je prezentováno jako hlavní úspěch, tedy cenový strop či výjimka pro bydlení, zůstává pouze v nezávazné rovině bez jakékoli jistoty, že se skutečně promítne do praxe,“ uvedl Krutílek s tím, že výslednou pozici přesto podpořil.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) uvedl, že europoslanci jeho hnutí zprávu Nerudové podpořili, protože ji pokládají za drobné zlepšení stávající legislativy. „Projeví se to především v tom, že jakmile začnou platit emisní povolenky pro domácnosti a pro automobily, tak systém rezervních emisních povolenek půjde použít častěji,“ sdělil s tím, že „nejde o dlouhodobý revoluční nástroj“.

Na pořadu jsou nyní jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy. Takzvané trialogy by mohly skončit ještě do léta.

Česko, tehdy ještě za bývalé vlády premiéra Petra Fialy (ODS), patřilo do skupiny devatenácti zemí, které žádaly na evropské úrovni změny systému a posílení cenových brzd v ETS 2 tak, aby se ochránily domácnosti před vysokými cenami. Nová česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) systém zcela odmítá.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 2 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 5 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 5 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 10 hhodinami
Načítání...