Evropská komise potvrdila cíl, aby nová auta v EU byla v roce 2035 bez emisí

Nahrávám video

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

„Držíme se cílů pro rok 2035,“ sdělil podle agentury Reuters na tiskové konferenci eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Evropská komise nicméně v pondělí navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Česká vláda však hodlá usilovat o prodloužení tohoto období.

„Pokládáme za vhodnější řešení, aby to bylo pětileté období, z něhož se bude vycházet při tom budoucím výpočtu možných sankcí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Budeme se držet dohodnutých emisních cílů, ale s pragmatickým a flexibilním přístupem. Naším společným cílem je mít v Evropě udržitelný, konkurenceschopný a inovativní automobilový průmysl, který bude prospěšný pro naše občany, ekonomiku i životní prostředí,“ uvedla ve středeční tiskové zprávě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

„Je to velmi silný kompromis a jsem přesvědčená, že v této podobě to může projít Evropským parlamentem,“ okomentovala tříleté prodloužení lhůty europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Podle europoslance za ANO Ondřeje Knotka však evropské automobilky čeká „náraz do zdi“. „Cíl 2035 je třeba zrušit a nechat to na trhu,“ poznamenal.

Slabá poptávka. A konkurence z Číny

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. V celé EU v současnosti zaměstnává zhruba třináct milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 500 tisíc lidí.

V poslední době se automobilový průmysl v Evropě potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a také s nečekaně slabým zájmem o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.

Von der Leyenová v posledních týdnech o situaci v automobilovém průmyslu jednala s představiteli automobilových podniků, odborů i ekologických organizací. „Chci, aby se náš evropský automobilový průmysl ujal vedení. Budeme podporovat domácí produkci, abychom se vyhnuli strategickým závislostem, zejména ve výrobě baterií,“ informovala.

Podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla opatření EK s konkurencí Číny a americkými cly nekalkulují dostatečně, dodal ale, že „vidí náznaky správným směrem“. „Jedny z doporučení, které jsme v rámci strategického dialogu, který probíhal, dávali, bylo i využít podobná opatření, která vůči nám konkurenční státy uplatňují. Návrh v návaznosti na naše připomínky obsahuje řadu možností, jak tímto směrem jít, ale v tuto chvíli není konkrétní,“ podotkl Petzl.

Nahrávám video

Pět prioritních oblastí

Akční plán vypracovaný na základě těchto rozhovorů se podle EK zabývá pěti prioritními oblastmi, a to inovacemi a digitalizací, přechodem k čisté mobilitě, zajištěním konkurenceschopnosti odvětví a odolnosti dodavatelského řetězce, zlepšováním kvalifikace pracovníků a řešením sociálních záležitostí a zaručením rovných podnikatelských podmínek a konkurenčního prostředí.

Komise rovněž uvedla, že bude se všemi členskými státy EU spolupracovat na výměně zkušeností ohledně opatření na podporu prodeje automobilů s nulovými emisemi spotřebitelům. Na základě této spolupráce doporučí vhodná opatření a nastíní, jaké zdroje budou moci členské státy využít k jejich financování. Komise plánuje také kroky na pomoc pracovníkům, kterých se dotkne transformace automobilového průmyslu spojená s přechodem k nulovým emisím.

„Prostřednictvím tohoto akčního plánu podnikáme rozhodné kroky k posílení evropské průmyslové základny, urychlení digitalizace a podpoře čisté mobility,“ uvedl Tzitzikostas. „Náš cíl je jasný: zajistit, že příští generace automobilů se bude v Evropě nejen vyrábět, ale také inovovat, že bude využívat evropské technologie a že bude stát na evropských hodnotách,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
před 4 mminutami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 17 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 56 mminutami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.