Evropská komise potvrdila cíl, aby nová auta v EU byla v roce 2035 bez emisí

Nahrávám video
Události: Budoucnost automobilového průmyslu v EU
Zdroj: ČT24

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

„Držíme se cílů pro rok 2035,“ sdělil podle agentury Reuters na tiskové konferenci eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Evropská komise nicméně v pondělí navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Česká vláda však hodlá usilovat o prodloužení tohoto období.

„Pokládáme za vhodnější řešení, aby to bylo pětileté období, z něhož se bude vycházet při tom budoucím výpočtu možných sankcí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Budeme se držet dohodnutých emisních cílů, ale s pragmatickým a flexibilním přístupem. Naším společným cílem je mít v Evropě udržitelný, konkurenceschopný a inovativní automobilový průmysl, který bude prospěšný pro naše občany, ekonomiku i životní prostředí,“ uvedla ve středeční tiskové zprávě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

„Je to velmi silný kompromis a jsem přesvědčená, že v této podobě to může projít Evropským parlamentem,“ okomentovala tříleté prodloužení lhůty europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Podle europoslance za ANO Ondřeje Knotka však evropské automobilky čeká „náraz do zdi“. „Cíl 2035 je třeba zrušit a nechat to na trhu,“ poznamenal.

Slabá poptávka. A konkurence z Číny

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. V celé EU v současnosti zaměstnává zhruba třináct milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 500 tisíc lidí.

V poslední době se automobilový průmysl v Evropě potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a také s nečekaně slabým zájmem o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.

Von der Leyenová v posledních týdnech o situaci v automobilovém průmyslu jednala s představiteli automobilových podniků, odborů i ekologických organizací. „Chci, aby se náš evropský automobilový průmysl ujal vedení. Budeme podporovat domácí produkci, abychom se vyhnuli strategickým závislostem, zejména ve výrobě baterií,“ informovala.

Podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla opatření EK s konkurencí Číny a americkými cly nekalkulují dostatečně, dodal ale, že „vidí náznaky správným směrem“. „Jedny z doporučení, které jsme v rámci strategického dialogu, který probíhal, dávali, bylo i využít podobná opatření, která vůči nám konkurenční státy uplatňují. Návrh v návaznosti na naše připomínky obsahuje řadu možností, jak tímto směrem jít, ale v tuto chvíli není konkrétní,“ podotkl Petzl.

Nahrávám video
Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl o emisních cílech EK pro nová auta
Zdroj: ČT24

Pět prioritních oblastí

Akční plán vypracovaný na základě těchto rozhovorů se podle EK zabývá pěti prioritními oblastmi, a to inovacemi a digitalizací, přechodem k čisté mobilitě, zajištěním konkurenceschopnosti odvětví a odolnosti dodavatelského řetězce, zlepšováním kvalifikace pracovníků a řešením sociálních záležitostí a zaručením rovných podnikatelských podmínek a konkurenčního prostředí.

Komise rovněž uvedla, že bude se všemi členskými státy EU spolupracovat na výměně zkušeností ohledně opatření na podporu prodeje automobilů s nulovými emisemi spotřebitelům. Na základě této spolupráce doporučí vhodná opatření a nastíní, jaké zdroje budou moci členské státy využít k jejich financování. Komise plánuje také kroky na pomoc pracovníkům, kterých se dotkne transformace automobilového průmyslu spojená s přechodem k nulovým emisím.

„Prostřednictvím tohoto akčního plánu podnikáme rozhodné kroky k posílení evropské průmyslové základny, urychlení digitalizace a podpoře čisté mobility,“ uvedl Tzitzikostas. „Náš cíl je jasný: zajistit, že příští generace automobilů se bude v Evropě nejen vyrábět, ale také inovovat, že bude využívat evropské technologie a že bude stát na evropských hodnotách,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...