Transformace

Zaměstnanci České pošty dostanou od říjnové výplaty přidáno přibližně deset procent. Zvýšení mezd se dotkne zejména provozních zaměstnanců, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Sdělil také, že Balíkovna jako poskytovatel komerčních poštovních služeb by se měla od České pošty oddělit do samostatné společnosti od 1. dubna příštího roku. Nějakou dobu pak zůstane ve vlastnictví státu.

Přesně před rokem Česká pošta natrvalo uzavřela tři sta svých poboček. Firmě to tehdy umožnila změna zákona. Ztrátový státní podnik tím začal svou transformaci. O práci tehdy přišly stovky lidí, i kvůli útlumu listovních služeb. Pošta teď může mít příjem i z prodeje vybraných padesáti nemovitostí, ve kterých rušené pobočky sídlily. Nového vlastníka má dodnes ale jen asi pětina z nich.

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Transformace energetiky je natolik náročný úkol, že by trval jen lidskými silami celé generace. Vědci teď v nové zprávě zdůrazňují, jak moc může v tomto ohledu ve Spojených státech amerických, které chtějí být do roku 2050 na takzvané „čisté nule“, pomoci umělá inteligence.

Usnadnění pravidel pro přeměny firem – známé také jako lex ČEZ – by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla sněmovna z předložené novely vypustit. Řekl to v rozhovoru pro pořad Týden v politice. Kritici totiž vládě vyčítali, že tím plánuje začít transformaci ČEZu a vyvlastnit podíly menšinových akcionářů. Také sněmovní ústavně-právní výbor dolní komory navrhl tuto část vypustit.

Vybrané pobočky České pošty by od příštího roku měly začít poskytovat některé služby úřadu práce. Půjde o agendy, které bude mít úřad zdigitalizované, tedy žádosti o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Na úterní tiskové konferenci to řekl ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Česká pošta na konci července propustí 250 doručovatelů. Redukce pracovních míst souvisí s optimalizací doručovací sítě kvůli poklesu množství doručovaných zásilek. Informovala o tom Česká pošta.

Česká pošta zrušila v rámci úspor tři sta svých poboček. Vláda zároveň schválila její transformační plán, který má pomoci státnímu podniku dostat se z letitých ztrát. V něm se například počítá s vyčleněním Balíkovny či s tím, že pobočky budou vyřizovat některé sociální dávky.

Vláda ve středu schválila plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit ve čtvrtek. Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun.

Po jednání se zástupci měst a obcí Česká pošta upravila plán na rušení poboček. Změny se týkají jednadvaceti provozů a nejvýraznější jsou v Moravskoslezském kraji a na Vysočině. V obou případech zůstanou zachovány čtyři pobočky, které Pošta původně hodlala zrušit.

Je tady mnoho věcí, které mohou sloužit jako pozitivní a inspirativní příklad, řekl v Karviné prezident Petr Pavel. Už dříve navštívil Ústecký a Karlovarský kraj, Moravskoslezský je podle něj z hlediska transformace ze všech tří nejdál. Řešení problémů v těchto takzvaně strukturálně postižených regionech bude vyžadovat mnohem individuálnější přístup, dodal. Druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje zahájil Pavel na Dole Darkov, sfáral do zhruba 900 metrů pod povrch. Na programu měl i schůzku s primátorem Karviné nebo občansky aktivními lidmi z Karvinska. O problémech v krajích bude chtít hovořit se členy vlády.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Česká pošta zruší od 1. července maximálně 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že Česká pošta pomůže propouštěným lidem s hledáním práce. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi tří set poboček pošty z celkového počtu 3,2 tisíce. Transformace České pošty má stát více než osm miliard korun. Státní zdroje, které by na to měly být použity, ale podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podléhají notifikaci Evropské komise.

Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 928 milionů eur (zhruba 22 miliard korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Komise to oznámila ve středeční tiskové zprávě. O svém předběžném souhlasu s výplatou těchto peněz informovala už před měsícem.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Pokud se o výhodnosti Zelené dohody (Green Deal) podaří přesvědčit Čechy, bude mít Evropská komise podle jejího místopředsedy Franse Timmermanse vyhráno a dokáže již přesvědčit každého. Na Green Deal summitu v Praze řekl, že zelená ekonomika nabídne více pracovních míst. Připustil však, že s transformací souvisejí rizika. Je podle něj potřeba zajistit, aby byla sociálně spravedlivá.

Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Měď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.

„Volební otřes“, „rozštěpení“, „rozvod“, to byly nejčastější reakce zahraničních periodik na výsledky voleb v Česloslovensku. Italský tisk napsal, že „nad posledním mnohonárodním státem v Evropě se snášejí těžká mračna, i když jugoslávské nebezpečí zde nehrozí“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Ostravě a Praze bude fungovat soukromá Panevropská univerzita. Vznikla transformací dvou institucí – ostravské Vysoké školy podnikání a pražské Vysoké školy obchodní. Zaměří se na profesní vzdělávání a spolupráci s podniky. Za univerzitu o tom informovala Jana Dronská.

Třetina obyvatel Česka a Slovenska se po více než čtyři dekády trvající pauze může ujmout vlastnického práva nad svou půdou. Ukázal to průzkum Institutu pro výzkum veřejného mínění. O návracení půdy měly zájem tři čtvrtiny dotazovaných, o rok předtím to byla pouhá polovina.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Praze se konala valná hromada zubních lékařů, kteří měli zájem o provozování soukromé praxe. Navzdory nepřipravenosti vzniku privátního sektoru o tom uvažovalo šedesát až osmdesát procent stomatologů. Jelikož ministerstvo zdravotnictví uplatňovalo zdržovací taktiku a neumělo se dohodnout na postupech, Česká stomatologická komora žádala o jmenování zmocněnce, který by převzal zodpovědnost za postup započaté transformace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v pondělí uvedla, že ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv. Aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí, bude podle ní muset projít transformací. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že se inflace v zemi stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky také řekl, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku selhala. Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta.

V roce 1992 se do sériové výroby konečně dostala nová řada strojů, na jejichž vývoji se pracovalo již od začátku sedmdesátých let. Přesto brněnský podnik s osmi tisíci zaměstnanci zažíval nejhorší odbytovou situaci ve své historii, jeho hospodaření navíc zatěžovaly ohromné pohledávky u zahraničních odběratelů.

Když končící generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik oznamoval svoji rezignaci, zmínil se v souvislosti s tím o transakci, která se zřejmě odkládá a od níž si dráhy slibovaly asi tříapůlmiliardový zisk: prodej pozemků pod kolejemi. Měla by to být poslední „kapitola“ transformace české železnice, která začala bezmála před dvaceti lety a která byla tak podivná, že se z ní železnice úplně nevzpamatovala dodnes.