Transformace energetiky je natolik náročný úkol, že by trval jen lidskými silami celé generace. Vědci teď v nové zprávě zdůrazňují, jak moc může v tomto ohledu ve Spojených státech amerických, které chtějí být do roku 2050 na takzvané „čisté nule“, pomoci umělá inteligence.
Evropská unie má Green Deal. Ale také další světové hospodářské velmoci jako Čína, Indie nebo Spojené státy se snaží o totéž: snížit do poloviny století množství emisí skleníkových plynů na minimum. V případě USA jde o závazek dostat se na takzvanou „čistou nulu“ do roku 2050. Podle nové zprávy bude dosažení tohoto cíle vyžadovat bezprecedentní nasazení čistých energetických technologií a zásadní transformaci národní energetické infrastruktury. A zásadní roli v tom může hrát umělá inteligence (AI).
Za novou zprávou stojí stovka předních amerických expertů na energetiku, kteří pracují v tamních národních laboratořích – tedy centrech výzkumu zásadně důležitého pro budoucnost země. V dokumentu se shodli, že přechod na bezuhlíkovou energetiku je mimořádně složitý a náročný úkol. „Není ale nemožný, pokud využijeme transformační schopnosti umělé inteligence, aby nám v tom pomohla,“ podotkli odborníci.
Kompletní proměnu energetiky jen člověk nezvládne
Zpráva s názvem „AI for Energy“ je podle autorů rámcem pro to, jak může americké ministerstvo energetiky využít AI k urychlení transformace energetiky v zemi.
"Umělá inteligence dokáže zvládnout složitost (úkolu) a propojit více vědeckých a technických oborů, více typů modelů a dat a více priorit výsledků. Díky tomu může přijít s řešením velkých výzev, jako je masivní a rychlé zavádění čisté energie, které konvenční metody nedokážou," uvedl Rick Stevens z Argonne National Laboratory při ministerstvu energetiky.
Vědci v této zprávě popsali pěti zásadních oblastí, kde mohou umělé inteligence pomoci. Jsou to:
- jaderná energie,
- energetická rozvodná síť,
- ukládání uhlíku,
- skladování energie,
- energetické materiály.
Všech pět těchto oblastí spojuje nutnost masivního a přitom rychlého navrhování a testování – ať už se to týká nových sítí, materiálů nebo systémů. A to všechno může AI výrazně podpořit například tím, jak dobře (a rychle) bude integrovat data z různých zdrojů a formátů, přičemž může i modelovat nebo ověřovat obrovské množství různých scénářů.
„AI má potenciál snížit náklady na projektování, licencování, zavádění, provoz a údržbu energetické infrastruktury o stovky miliard dolarů,“ zdůraznila Kirsten Laurin-Kovitzová, která pracuje jako zástupkyně ředitele laboratoře pro ředitelství jaderných technologií a národní bezpečnosti v Argonne. Vědci si také uvědomují, jak mohou tyto autonomní systémy pomoci s byrokracií. „Můžou urychlit procesy navrhování, zavádění a udělování licencí. Ty mohou představovat až padesát procent doby, kterou nová technologie potřebuje k tomu, aby se dostala na trh,“ zmínili.
Nový svět
Zapojení tohoto zatím nevyužitého potenciálu bude podle zprávy vyžadovat užší spolupráci vědců, firem a politiků – a to výrazně více než kdykoli v minulosti. Autoři analýzy se shodují, že se to ale vyplatí, už jen proto, že přechod k udržitelné energetice je podle nich jedním z nejdůležitějších úkolů současnosti.
