Transformace energetiky je natolik náročný úkol, že by trval jen lidskými silami celé generace. Vědci teď v nové zprávě zdůrazňují, jak moc může v tomto ohledu ve Spojených státech amerických, které chtějí být do roku 2050 na takzvané „čisté nule“, pomoci umělá inteligence.
Vědci: Problémy americké energetiky může vyřešit umělá inteligence
Evropská unie má Green Deal. Ale také další světové hospodářské velmoci jako Čína, Indie nebo Spojené státy se snaží o totéž: snížit do poloviny století množství emisí skleníkových plynů na minimum. V případě USA jde o závazek dostat se na takzvanou „čistou nulu“ do roku 2050. Podle nové zprávy bude dosažení tohoto cíle vyžadovat bezprecedentní nasazení čistých energetických technologií a zásadní transformaci národní energetické infrastruktury. A zásadní roli v tom může hrát umělá inteligence (AI).
Za novou zprávou stojí stovka předních amerických expertů na energetiku, kteří pracují v tamních národních laboratořích – tedy centrech výzkumu zásadně důležitého pro budoucnost země. V dokumentu se shodli, že přechod na bezuhlíkovou energetiku je mimořádně složitý a náročný úkol. „Není ale nemožný, pokud využijeme transformační schopnosti umělé inteligence, aby nám v tom pomohla,“ podotkli odborníci.
Kompletní proměnu energetiky jen člověk nezvládne
Zpráva s názvem „AI for Energy“ je podle autorů rámcem pro to, jak může americké ministerstvo energetiky využít AI k urychlení transformace energetiky v zemi.
"Umělá inteligence dokáže zvládnout složitost (úkolu) a propojit více vědeckých a technických oborů, více typů modelů a dat a více priorit výsledků. Díky tomu může přijít s řešením velkých výzev, jako je masivní a rychlé zavádění čisté energie, které konvenční metody nedokážou," uvedl Rick Stevens z Argonne National Laboratory při ministerstvu energetiky.
Vědci v této zprávě popsali pěti zásadních oblastí, kde mohou umělé inteligence pomoci. Jsou to:
- jaderná energie,
- energetická rozvodná síť,
- ukládání uhlíku,
- skladování energie,
- energetické materiály.
Všech pět těchto oblastí spojuje nutnost masivního a přitom rychlého navrhování a testování – ať už se to týká nových sítí, materiálů nebo systémů. A to všechno může AI výrazně podpořit například tím, jak dobře (a rychle) bude integrovat data z různých zdrojů a formátů, přičemž může i modelovat nebo ověřovat obrovské množství různých scénářů.
„AI má potenciál snížit náklady na projektování, licencování, zavádění, provoz a údržbu energetické infrastruktury o stovky miliard dolarů,“ zdůraznila Kirsten Laurin-Kovitzová, která pracuje jako zástupkyně ředitele laboratoře pro ředitelství jaderných technologií a národní bezpečnosti v Argonne. Vědci si také uvědomují, jak mohou tyto autonomní systémy pomoci s byrokracií. „Můžou urychlit procesy navrhování, zavádění a udělování licencí. Ty mohou představovat až padesát procent doby, kterou nová technologie potřebuje k tomu, aby se dostala na trh,“ zmínili.
Nový svět
Zapojení tohoto zatím nevyužitého potenciálu bude podle zprávy vyžadovat užší spolupráci vědců, firem a politiků – a to výrazně více než kdykoli v minulosti. Autoři analýzy se shodují, že se to ale vyplatí, už jen proto, že přechod k udržitelné energetice je podle nich jedním z nejdůležitějších úkolů současnosti.
