Pro evropskou ekonomiku je důležité, aby kontinent byl silnější ve své obranné a zahraničí politice, v současném globálním světě totiž působí slabě, prohlásil ve středečním Interview ČT24 průmyslník Martin Wichterle, majitel holdingu Wikov Industry a spolumajitel sklářských firem. Podle něj je potřeba omezit regulace, zmírnit rychlost Green Dealu a prosazovat odvážná řešení. Česko by se pak mělo odstřihnout od Německa, vůči kterému působí v subdodavatelské pozici, a investovat do výzkumu a vývoje, míní.
Chybí odvážná politika, která by se postavila úřednické mašinerii, míní Wichterle
Interview ČT24: Martin Wichterle (27. 11. 2024) (zdroj: ČT24)
Nové složení Evropské komise podle něj vzbudilo naděje, že Komise bude více propagovat evropskou hospodářskou sílu a bude zohledňovat požadavky průmyslu. „Teď bude záležet na tom, jak se jí podaří prosadit myšlenky, které byly řečeny a které byly zformulovány v Draghiho zprávě, a jakou bude mít odvahu,“ dodal.
Novou Komisi však čeká řada výzev a podle Wichterleho se nedá očekávat, že by zásadně změnila filosofii své práce a to, kam směřovala v minulých letech. Věří však tomu, že dojde ke zmírnění rozsahu regulací a rychlosti Green Dealu.
Skrze silnou obrannou a zahraniční politiku je podle Wichterleho možné prosazovat i hospodářskou politiku a to podle něj doposud chybělo. „Evropa je v současném globálním světě velice slabá,“ míní. Evropskému hospodářství chybí odvážná politika, která by se postavila úřednické mašinerii, doplnil. Přetočit tento trend ale bude velice obtížné, přiznává.
Automobilky nestíhají adaptaci na cíle Green Dealu
Evropské automobilky mají velké problémy, které jsou podle Wichterleho dané rychlostí Green Dealu. Toto tempo výrobci vozidel podle něj nestíhají a navíc jsou pod silným tlakem čínských dovozců a potenciálních cel. „Konzervatismus tradičních automobilek selhal,“ podotkl však v tom smyslu, že při inovacích a adaptaci na elektromobilitu tyto podniky podle něj zaspaly.
Green Deal a celá řada změn, které ve světě probíhají, jsou příležitostí, ale i rizikem, tvrdí Wichterle. Pokud ale jsou změny provedeny příliš rychle, je obtížné hledat příležitosti. „Pokud by došlo k rozumnému přenastavení určitých parametrů Green Dealu, tak to bude benefitem pro všechny strany,“ sdělil. V současné situaci je sice možné ambiciózních cílů dosáhnout, ale bude to stát hodně peněz a záleží tak na tom, jak je nastavena společnost, a zejména zda je připravena zainvestovat a utáhnout si opasky, aby se tyto cíle naplnily, podotknul.
V USA je méně regulací
Wichterle míní, že podnikání v USA je mnohem snazší, trh je větší, otevřenější, je tam méně regulací a kultura podnikání je také jiná. I když EU také vystupuje jako jeden trh, existují na něm prý neviditelné bariéry, jako je jazyková, kulturní nebo to, že místní spotřebitel upřednostní lokální produkt.
Ekonomický dopad cel, která avizoval zavést nově zvolený americký prezident Donald Trump, bude dvousečný, vcelku ale vlastně nikomu nepomůže, je to hlavně mocenský nástroj, tvrdí Wichterle. „Tato cla zdraží produkt pro americké spotřebitele“, což si podle něj administrativa USA uvědomuje. Navíc vliv prezidenta na ekonomiku podle podnikatele není tak velký, a proto soudí, že panika z dopadů zavedení cel není namístě.
Česko musí investovat do výzkumu a vývoje
Zásadní faktor ovlivňující české hospodářství je podle něj závislost na německé ekonomice. „Jsme v ryzí subdodavatelské pozici. Celá řada českých podniků čeká na objednávky z Německa, a když ty nepřichází, tak podniky nemají kam jít. A je to zejména tím, že jim chybí vlastní produkty, značky a vlastní služby, se kterými by šly na jiné trhy. A to dopadá na celé české hospodářství,“ je přesvědčený podnikatel.
Situace v sousední zemi je podle něj vážná. „V uplynulých dekádách udělali kvantum chyb. Ať už to byla navázanost na ruský plyn, urychlený Green Deal, vypnutí jaderných elektráren, či v neposlední řadě velká navázanost na čínský trh,“ vyjmenovává Wichterle.
Česko se tak podle něj musí od Německa „odpojit“, aby nadále nebylo subdodavatelskou ekonomikou a vybudovalo si vlastní produkty a služby. Také by mělo začít těžit nejen z výroby, kde je nejnižší přidaná hodnota, ale i z oblastí, jako je výzkum a vývoj či propagace, marketing a obchod, ve kterých se Česko dle Wichterleho zatím moc neangažuje a přitom „tam jsou největší peníze“.
Této vizi ale prý musí předcházet řada důležitých kroků. Mezi nimi zmiňuje Wichterle potřebu schopných, pracovitých lidí, kterých dle něj v Česku moc není – a je tedy třeba je do tuzemska přilákat. Počet českých pracovníků je jen omezený, místní vysoké technické školy navíc zažívají pokles zájmu studentů, české hospodářství je však na průmyslu závislé, dodal.
Zprůchodnit pohyb kapitálu
První krok je tedy mít kvalifikovanou pracovní sílu. Druhým krokem je navázání lepší spolupráce mezi výzkumem a aplikovanou sférou, uvedl Wichlerle. Dále v Česku prý chybí funkční kapitálový trh, mnoho kapitálu je zamrzlého na vkladních knížkách a v penzijních fondech, kde se peníze nevydělávají, a je tedy potřeba zprůchodnit pohyb kapitálu, vysvětluje.
S těmito kroky podle něj většina české politické reprezentace souhlasí, problém ale vidí v exekutivě. Často není odvaha je prosadit a „dotáhnout do konce“, sdělil. Sousta dobrých nápadů tak leží na stole a nikdo je nezrealizuje, míní.
Nejdůležitější roli eura vidí kromě zjednodušení podnikání v tom, že „je obrovskou kotvou k euroatlantickému prostoru“. Česká politická reprezentace by podle něj měla hledat cesty, jak zemi více přivázat k Západu.