Klimatický eurokomisař trvá na zákazu aut se spalovacími motory od roku 2035

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství a opětovný kandidát na tuto funkci v Evropské komisi i pro příští pětileté období Wopke Hoekstra dál počítá s tím, že v EU začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého. To se týká především těch se spalovacím motorem. Řekl to při „grilování" europoslancům. Celkem devatenáct adeptů na eurokomisaře podle ČTK prošlo, maďarský kandidát ještě musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky.

Evropská komise bude podle Hoekstry jednat se zástupci odvětví, „aby v podstatě formulovala, jak můžeme utvářet tuto zářnou budoucnost, jak se můžeme držet cílů, jak můžeme zajistit předvídatelnost“. „Mnoho generálních ředitelů automobilek, se kterými jsem hovořil, řeklo, že cíle splnit dokážou,“ sdělil Hoekstra, aniž jmenoval konkrétní společnosti.

Uvedl rovněž, že odvětví ale požaduje větší veřejné investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů. „A já si myslím, že je to spravedlivý požadavek,“ dodal.

Hoekstra usiluje o to, aby jej Evropský parlament na příštích pět let potvrdil ve funkci komisaře pro klima, ve které je od loňského října. Slyšení v EP (nazývané v bruselském žargonu „grilováním“) Hoekstra absolvoval ve čtvrtek, o schválení nové Evropské komise by měl europarlament rozhodnout koncem tohoto měsíce.

Strach z pokut je přehnaný, řekl kandidát

Hoekstra trvá na zpřísnění limitů CO2 pro příští rok a na pokutách pro automobilky, pokud nesplní cíle spojené s rozvojem elektromobilů.

Někteří výrobci automobilů varovali, že unijní limity stanovené pro auta u emisí CO2 na příští rok nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur. Hoekstra řekl, že tyto obavy mohou být přehnané, vzhledem k relativně nízkým pokutám, kterým výrobci aut v EU čelili za nedodržení emisních cílů stanovených už na rok 2020. Německé automobilce Volkswagen hrozily sankce přesahující sto milionů eur (2,5 miliardy korun).

Citelný pokles prodeje elektromobilů podle Itálie a Česka znamená, že automobilky požadované cíle nemohou splnit. Praha a Řím proto požádaly Brusel, aby tyto požadavky urychleně přezkoumal. Když se unijní zákonodárci Hoekstry ptali na jeho plány pro automobilový sektor, řekl jim na to, že pravidla ochrany klimatu poskytují předvídatelné investiční prostředí.

Italové zvyšují tlak na revizi plánu

Agentura Bloomberg ve čtvrtek uvedla, že Itálie znásobila tlak na revizi unijního plánu, protože automobilový průmysl má i bez toho dost vážné problémy s přeměnou výroby tak, aby vyhověl požadavkům na přechod k elektromobilitě. Itálie a Česko preferují širší škálu možností nad rámec bateriových elektrických aut a vozidel na vodíkový pohon, píše Bloomberg. Odvolává se na návrh textu, do kterého měl možnost nahlédnout. Země žádají, aby chystaná revize plánu, kterou avizovala Evropská komise, byla přesunuta z roku 2026 už na příští rok.

Evropský automobilový průmysl má problémy s plněním unijních klimatických cílů. Jednak čelí konkurenci z Číny, jednak se mezi lidmi snižuje poptávka. Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech také vyvolává obavy z dodatečných cel, zejména pro německé výrobce, kteří do USA vyvážejí více vozidel než do kterékoli jiné země.

„Odvětví se teď nachází v kritickém bodě a čelí velmi náročným úkolům v souvislosti s výrobou, zaměstnaností a globální konkurencí, které vyžadují naléhavý a koordinovaný zásah na úrovni EU,“ stojí v návrhu dokumentu, z něhož cituje Bloomberg. „Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ píše se dále. Text dokumentu se ve finální verzi ještě může změnit.

Maďarský kandidát zatím neuspěl

Celkem devatenáct kandidátů na eurokomisaře, kteří od pondělí do čtvrtka absolvovali slyšení před výbory Evropského parlamentu, podle zjištění agentury ČTK uspělo a europoslanci jejich nominace odsouhlasili. Týká se to i českého kandidáta Jozefa Síkely (STAN), který má mít na starosti mezi jiným dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou.

Jediný, kdo zatím členy EP nepřesvědčil, je maďarský kandidát Olivér Várhelyi, který musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky. V úterý 12. listopadu se ještě uskuteční slyšení se šesti výkonnými místopředsedy EK a jestliže oni i maďarský zástupce projdou, nová Evropská komise by po schválení europarlamentem mohla začít pracovat od počátku prosince.

Várhelyi, který je kandidátem maďarského premiéra Viktora Orbána, vystoupil na slyšení Výborů pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Výboru pro zemědělství (AGRI) ve středu večer. V nové Komisi vedené předsedkyní Ursulou von der Leyenovou by měl mít maďarský kandidát v gesci portfolio zdravotnictví a pohodu zvířat.

Písemné odpovědi byly kompromisem

Europoslanci hodnotili, jak při takzvaném grilování maďarský kandidát uspěl. Podle listu Politico Várhelyiho podpořily jen frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), populistická frakce Patriotů pro Evropu a krajně pravicová frakce Evropa suverénních národů (ESN), což nestačilo. Frakce Zelených, Obnova Evropy a frakce socialistů a demokratů (S&D) chtěly dokonce druhé slyšení, frakce Evropské lidové strany (EPP) jen druhé kolo psaných odpovědí, na čemž se podle všeho nakonec europoslanci shodli. Nové slyšení by totiž znamenalo najít i vhodný čas, volný sál, tlumočníky a další s tím spojené záležitosti, což by bylo velmi komplikované. Podle bruselských zdrojů se tak má za to, že po dodání písemných odpovědí maďarský kandidát rovněž projde.

Svá konečná doporučení výbory oficiálně zveřejní, až skončí slyšení všech kandidátů na eurokomisaře. Na základě doporučení výborů provede závěrečné hodnocení takzvaná Konference předsedů, která se skládá z šéfky EP Roberty Metsolové a předsedů jednotlivých politických frakcí. Konference by měla prohlásit všechna slyšení za uzavřená, očekává se, že se tak stane 21. listopadu. Následně bude Evropský parlament hlasovat o sboru komisařů jako celku, nejspíš ve středu 27. listopadu na plenárním zasedání ve Štrasburku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 24 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 31 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 5 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...