Klimatický eurokomisař trvá na zákazu aut se spalovacími motory od roku 2035

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství a opětovný kandidát na tuto funkci v Evropské komisi i pro příští pětileté období Wopke Hoekstra dál počítá s tím, že v EU začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého. To se týká především těch se spalovacím motorem. Řekl to při „grilování" europoslancům. Celkem devatenáct adeptů na eurokomisaře podle ČTK prošlo, maďarský kandidát ještě musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky.

Evropská komise bude podle Hoekstry jednat se zástupci odvětví, „aby v podstatě formulovala, jak můžeme utvářet tuto zářnou budoucnost, jak se můžeme držet cílů, jak můžeme zajistit předvídatelnost“. „Mnoho generálních ředitelů automobilek, se kterými jsem hovořil, řeklo, že cíle splnit dokážou,“ sdělil Hoekstra, aniž jmenoval konkrétní společnosti.

Uvedl rovněž, že odvětví ale požaduje větší veřejné investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů. „A já si myslím, že je to spravedlivý požadavek,“ dodal.

Hoekstra usiluje o to, aby jej Evropský parlament na příštích pět let potvrdil ve funkci komisaře pro klima, ve které je od loňského října. Slyšení v EP (nazývané v bruselském žargonu „grilováním“) Hoekstra absolvoval ve čtvrtek, o schválení nové Evropské komise by měl europarlament rozhodnout koncem tohoto měsíce.

Strach z pokut je přehnaný, řekl kandidát

Hoekstra trvá na zpřísnění limitů CO2 pro příští rok a na pokutách pro automobilky, pokud nesplní cíle spojené s rozvojem elektromobilů.

Někteří výrobci automobilů varovali, že unijní limity stanovené pro auta u emisí CO2 na příští rok nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur. Hoekstra řekl, že tyto obavy mohou být přehnané, vzhledem k relativně nízkým pokutám, kterým výrobci aut v EU čelili za nedodržení emisních cílů stanovených už na rok 2020. Německé automobilce Volkswagen hrozily sankce přesahující sto milionů eur (2,5 miliardy korun).

Citelný pokles prodeje elektromobilů podle Itálie a Česka znamená, že automobilky požadované cíle nemohou splnit. Praha a Řím proto požádaly Brusel, aby tyto požadavky urychleně přezkoumal. Když se unijní zákonodárci Hoekstry ptali na jeho plány pro automobilový sektor, řekl jim na to, že pravidla ochrany klimatu poskytují předvídatelné investiční prostředí.

Italové zvyšují tlak na revizi plánu

Agentura Bloomberg ve čtvrtek uvedla, že Itálie znásobila tlak na revizi unijního plánu, protože automobilový průmysl má i bez toho dost vážné problémy s přeměnou výroby tak, aby vyhověl požadavkům na přechod k elektromobilitě. Itálie a Česko preferují širší škálu možností nad rámec bateriových elektrických aut a vozidel na vodíkový pohon, píše Bloomberg. Odvolává se na návrh textu, do kterého měl možnost nahlédnout. Země žádají, aby chystaná revize plánu, kterou avizovala Evropská komise, byla přesunuta z roku 2026 už na příští rok.

Evropský automobilový průmysl má problémy s plněním unijních klimatických cílů. Jednak čelí konkurenci z Číny, jednak se mezi lidmi snižuje poptávka. Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech také vyvolává obavy z dodatečných cel, zejména pro německé výrobce, kteří do USA vyvážejí více vozidel než do kterékoli jiné země.

„Odvětví se teď nachází v kritickém bodě a čelí velmi náročným úkolům v souvislosti s výrobou, zaměstnaností a globální konkurencí, které vyžadují naléhavý a koordinovaný zásah na úrovni EU,“ stojí v návrhu dokumentu, z něhož cituje Bloomberg. „Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ píše se dále. Text dokumentu se ve finální verzi ještě může změnit.

Maďarský kandidát zatím neuspěl

Celkem devatenáct kandidátů na eurokomisaře, kteří od pondělí do čtvrtka absolvovali slyšení před výbory Evropského parlamentu, podle zjištění agentury ČTK uspělo a europoslanci jejich nominace odsouhlasili. Týká se to i českého kandidáta Jozefa Síkely (STAN), který má mít na starosti mezi jiným dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou.

Jediný, kdo zatím členy EP nepřesvědčil, je maďarský kandidát Olivér Várhelyi, který musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky. V úterý 12. listopadu se ještě uskuteční slyšení se šesti výkonnými místopředsedy EK a jestliže oni i maďarský zástupce projdou, nová Evropská komise by po schválení europarlamentem mohla začít pracovat od počátku prosince.

Várhelyi, který je kandidátem maďarského premiéra Viktora Orbána, vystoupil na slyšení Výborů pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Výboru pro zemědělství (AGRI) ve středu večer. V nové Komisi vedené předsedkyní Ursulou von der Leyenovou by měl mít maďarský kandidát v gesci portfolio zdravotnictví a pohodu zvířat.

Písemné odpovědi byly kompromisem

Europoslanci hodnotili, jak při takzvaném grilování maďarský kandidát uspěl. Podle listu Politico Várhelyiho podpořily jen frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), populistická frakce Patriotů pro Evropu a krajně pravicová frakce Evropa suverénních národů (ESN), což nestačilo. Frakce Zelených, Obnova Evropy a frakce socialistů a demokratů (S&D) chtěly dokonce druhé slyšení, frakce Evropské lidové strany (EPP) jen druhé kolo psaných odpovědí, na čemž se podle všeho nakonec europoslanci shodli. Nové slyšení by totiž znamenalo najít i vhodný čas, volný sál, tlumočníky a další s tím spojené záležitosti, což by bylo velmi komplikované. Podle bruselských zdrojů se tak má za to, že po dodání písemných odpovědí maďarský kandidát rovněž projde.

Svá konečná doporučení výbory oficiálně zveřejní, až skončí slyšení všech kandidátů na eurokomisaře. Na základě doporučení výborů provede závěrečné hodnocení takzvaná Konference předsedů, která se skládá z šéfky EP Roberty Metsolové a předsedů jednotlivých politických frakcí. Konference by měla prohlásit všechna slyšení za uzavřená, očekává se, že se tak stane 21. listopadu. Následně bude Evropský parlament hlasovat o sboru komisařů jako celku, nejspíš ve středu 27. listopadu na plenárním zasedání ve Štrasburku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 6 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 8 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 11 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 12 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 12 hhodinami

Evropský pohled