Klimatický eurokomisař trvá na zákazu aut se spalovacími motory od roku 2035

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství a opětovný kandidát na tuto funkci v Evropské komisi i pro příští pětileté období Wopke Hoekstra dál počítá s tím, že v EU začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého. To se týká především těch se spalovacím motorem. Řekl to při „grilování" europoslancům. Celkem devatenáct adeptů na eurokomisaře podle ČTK prošlo, maďarský kandidát ještě musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky.

Evropská komise bude podle Hoekstry jednat se zástupci odvětví, „aby v podstatě formulovala, jak můžeme utvářet tuto zářnou budoucnost, jak se můžeme držet cílů, jak můžeme zajistit předvídatelnost“. „Mnoho generálních ředitelů automobilek, se kterými jsem hovořil, řeklo, že cíle splnit dokážou,“ sdělil Hoekstra, aniž jmenoval konkrétní společnosti.

Uvedl rovněž, že odvětví ale požaduje větší veřejné investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů. „A já si myslím, že je to spravedlivý požadavek,“ dodal.

Hoekstra usiluje o to, aby jej Evropský parlament na příštích pět let potvrdil ve funkci komisaře pro klima, ve které je od loňského října. Slyšení v EP (nazývané v bruselském žargonu „grilováním“) Hoekstra absolvoval ve čtvrtek, o schválení nové Evropské komise by měl europarlament rozhodnout koncem tohoto měsíce.

Strach z pokut je přehnaný, řekl kandidát

Hoekstra trvá na zpřísnění limitů CO2 pro příští rok a na pokutách pro automobilky, pokud nesplní cíle spojené s rozvojem elektromobilů.

Někteří výrobci automobilů varovali, že unijní limity stanovené pro auta u emisí CO2 na příští rok nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur. Hoekstra řekl, že tyto obavy mohou být přehnané, vzhledem k relativně nízkým pokutám, kterým výrobci aut v EU čelili za nedodržení emisních cílů stanovených už na rok 2020. Německé automobilce Volkswagen hrozily sankce přesahující sto milionů eur (2,5 miliardy korun).

Citelný pokles prodeje elektromobilů podle Itálie a Česka znamená, že automobilky požadované cíle nemohou splnit. Praha a Řím proto požádaly Brusel, aby tyto požadavky urychleně přezkoumal. Když se unijní zákonodárci Hoekstry ptali na jeho plány pro automobilový sektor, řekl jim na to, že pravidla ochrany klimatu poskytují předvídatelné investiční prostředí.

Italové zvyšují tlak na revizi plánu

Agentura Bloomberg ve čtvrtek uvedla, že Itálie znásobila tlak na revizi unijního plánu, protože automobilový průmysl má i bez toho dost vážné problémy s přeměnou výroby tak, aby vyhověl požadavkům na přechod k elektromobilitě. Itálie a Česko preferují širší škálu možností nad rámec bateriových elektrických aut a vozidel na vodíkový pohon, píše Bloomberg. Odvolává se na návrh textu, do kterého měl možnost nahlédnout. Země žádají, aby chystaná revize plánu, kterou avizovala Evropská komise, byla přesunuta z roku 2026 už na příští rok.

Evropský automobilový průmysl má problémy s plněním unijních klimatických cílů. Jednak čelí konkurenci z Číny, jednak se mezi lidmi snižuje poptávka. Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech také vyvolává obavy z dodatečných cel, zejména pro německé výrobce, kteří do USA vyvážejí více vozidel než do kterékoli jiné země.

„Odvětví se teď nachází v kritickém bodě a čelí velmi náročným úkolům v souvislosti s výrobou, zaměstnaností a globální konkurencí, které vyžadují naléhavý a koordinovaný zásah na úrovni EU,“ stojí v návrhu dokumentu, z něhož cituje Bloomberg. „Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ píše se dále. Text dokumentu se ve finální verzi ještě může změnit.

Maďarský kandidát zatím neuspěl

Celkem devatenáct kandidátů na eurokomisaře, kteří od pondělí do čtvrtka absolvovali slyšení před výbory Evropského parlamentu, podle zjištění agentury ČTK uspělo a europoslanci jejich nominace odsouhlasili. Týká se to i českého kandidáta Jozefa Síkely (STAN), který má mít na starosti mezi jiným dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou.

Jediný, kdo zatím členy EP nepřesvědčil, je maďarský kandidát Olivér Várhelyi, který musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky. V úterý 12. listopadu se ještě uskuteční slyšení se šesti výkonnými místopředsedy EK a jestliže oni i maďarský zástupce projdou, nová Evropská komise by po schválení europarlamentem mohla začít pracovat od počátku prosince.

Várhelyi, který je kandidátem maďarského premiéra Viktora Orbána, vystoupil na slyšení Výborů pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Výboru pro zemědělství (AGRI) ve středu večer. V nové Komisi vedené předsedkyní Ursulou von der Leyenovou by měl mít maďarský kandidát v gesci portfolio zdravotnictví a pohodu zvířat.

Písemné odpovědi byly kompromisem

Europoslanci hodnotili, jak při takzvaném grilování maďarský kandidát uspěl. Podle listu Politico Várhelyiho podpořily jen frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), populistická frakce Patriotů pro Evropu a krajně pravicová frakce Evropa suverénních národů (ESN), což nestačilo. Frakce Zelených, Obnova Evropy a frakce socialistů a demokratů (S&D) chtěly dokonce druhé slyšení, frakce Evropské lidové strany (EPP) jen druhé kolo psaných odpovědí, na čemž se podle všeho nakonec europoslanci shodli. Nové slyšení by totiž znamenalo najít i vhodný čas, volný sál, tlumočníky a další s tím spojené záležitosti, což by bylo velmi komplikované. Podle bruselských zdrojů se tak má za to, že po dodání písemných odpovědí maďarský kandidát rovněž projde.

Svá konečná doporučení výbory oficiálně zveřejní, až skončí slyšení všech kandidátů na eurokomisaře. Na základě doporučení výborů provede závěrečné hodnocení takzvaná Konference předsedů, která se skládá z šéfky EP Roberty Metsolové a předsedů jednotlivých politických frakcí. Konference by měla prohlásit všechna slyšení za uzavřená, očekává se, že se tak stane 21. listopadu. Následně bude Evropský parlament hlasovat o sboru komisařů jako celku, nejspíš ve středu 27. listopadu na plenárním zasedání ve Štrasburku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrhy na nové zdroje unijního rozpočtu jsou nepřijatelné, řekl Babiš

Návrhy Evropské komise na nové vlastní zdroje budoucího víceletého rozpočtu Evropské unie jsou pro Česko naprosto nepřijatelné, uvedl před začátkem summitu EU premiér Andrej Babiš (ANO). Vadí mu zejména to, že část příjmů ze spotřební daně z tabáku, emisních povolenek ETS a uhlíkového cla CBAM by nově směřovala právě do rozpočtu EU. Kromě návrhu rozpočtu budou hlavními tématy summitu v Bruselu také konkurenceschopnost, vysoké ceny energií či rusko-ukrajinská válka.
09:18Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, oznámil Zelenskyj

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.
07:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína a KLDR otevřely most dokončený před dvanácti lety. Má posílit obchod mezi zeměmi

Peking a Pchjongjang ve čtvrtek slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který na zprovoznění čekal více než deset let. S odvoláním na čínská státní média o tom informovaly tiskové agentury. Most přes hraniční řeku Ja-lu spojuje čínský Tan-tung se severokorejským Sinuidžu. Podle agentury Reuters se má stát nejdůležitějším pozemním přechodem pro obchod mezi oběma zeměmi.
05:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kriminalita neroste tak, jak si Češi myslí. Přesto volají po přísnějších trestech

Obyvatelé řady evropských zemí jsou většinou podle průzkumů přesvědčeni, že kriminalita v posledních letech výrazně roste. Dlouhodobé statistiky přitom u mnoha tradičních druhů trestné činnosti tento vývoj nepotvrzují. Podobný rozpor je patrný i v Česku. Téměř dvě třetiny lidí v tuzemsku se domnívají, že kriminality přibylo, většina zároveň uvádí, že se cítí bezpečně. To, jak lidé vývoj kolem zločinnosti vnímají, přitom souvisí i s jejich postoji k trestům.
před 2 hhodinami

Uchováváme si naději, že se jednou vrátíme do Tibetu svobodní, říká Tsering

Penpa Tsering je prezidentem země, ve které nikdy nebyl. Narodil se v Indii a vede tibetskou exilovou vládu. Na půdu Tibetu nesmí vstoupit, ale věří, že se tam jednou vrátí svobodný. V exkluzivním rozhovoru s Danou Zlatohlávkovou pro Českou televizi mluví o čínském potlačování Tibetu, jeho hodnot, jazyka i tradic. Tsering v Praze, kam přijel na Forum 2000, hovořil i o reinkarnaci dalajlamy, česko-tibetských vztazích nebo Václavu Havlovi. Čechům poděkoval za vyjadřování solidarity Tibetu.
před 3 hhodinami

V Moldavsku raketově přibývá přeletů a výbuchů ruských dronů

V posledních měsících výrazně narůstá množství ruských dronů narušujících vzdušný prostor Moldavska. Přibývá i případů, kdy ruské zbraně – vedle dronů i rakety – explodují přímo na moldavském území. Zatím nezabily žádného moldavského občana, při útocích na hraniční přechody ale způsobily zranění. Většina projektilů dosud dopadá na neobydlená místa, zaznamenány ale byly už ve všech částech země včetně předměstí Kišiněva. Moldavsko přitom nemá účinnou protivzdušnou obranu.
před 3 hhodinami

Omezení Starlinku narušilo Ukrajině obranu. Ruské útoky mají řadu obětí

Čtyři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty. Šest lidí přišlo o život a deset utrpělo zranění při útoku na Luck na západě Ukrajiny, další tři zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Asi 600 tisíc lidí skončilo bez elektřiny. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony. Podle serveru Meduza hlásí uživatelé výpadky služeb.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Je bolestivé, když si Trump vybere druhou stranu, prohlásil Zelenskyj

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě Spojených států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.