Klimatický eurokomisař trvá na zákazu aut se spalovacími motory od roku 2035

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství a opětovný kandidát na tuto funkci v Evropské komisi i pro příští pětileté období Wopke Hoekstra dál počítá s tím, že v EU začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého. To se týká především těch se spalovacím motorem. Řekl to při „grilování" europoslancům. Celkem devatenáct adeptů na eurokomisaře podle ČTK prošlo, maďarský kandidát ještě musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky.

Evropská komise bude podle Hoekstry jednat se zástupci odvětví, „aby v podstatě formulovala, jak můžeme utvářet tuto zářnou budoucnost, jak se můžeme držet cílů, jak můžeme zajistit předvídatelnost“. „Mnoho generálních ředitelů automobilek, se kterými jsem hovořil, řeklo, že cíle splnit dokážou,“ sdělil Hoekstra, aniž jmenoval konkrétní společnosti.

Uvedl rovněž, že odvětví ale požaduje větší veřejné investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů. „A já si myslím, že je to spravedlivý požadavek,“ dodal.

Hoekstra usiluje o to, aby jej Evropský parlament na příštích pět let potvrdil ve funkci komisaře pro klima, ve které je od loňského října. Slyšení v EP (nazývané v bruselském žargonu „grilováním“) Hoekstra absolvoval ve čtvrtek, o schválení nové Evropské komise by měl europarlament rozhodnout koncem tohoto měsíce.

Strach z pokut je přehnaný, řekl kandidát

Hoekstra trvá na zpřísnění limitů CO2 pro příští rok a na pokutách pro automobilky, pokud nesplní cíle spojené s rozvojem elektromobilů.

Někteří výrobci automobilů varovali, že unijní limity stanovené pro auta u emisí CO2 na příští rok nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur. Hoekstra řekl, že tyto obavy mohou být přehnané, vzhledem k relativně nízkým pokutám, kterým výrobci aut v EU čelili za nedodržení emisních cílů stanovených už na rok 2020. Německé automobilce Volkswagen hrozily sankce přesahující sto milionů eur (2,5 miliardy korun).

Citelný pokles prodeje elektromobilů podle Itálie a Česka znamená, že automobilky požadované cíle nemohou splnit. Praha a Řím proto požádaly Brusel, aby tyto požadavky urychleně přezkoumal. Když se unijní zákonodárci Hoekstry ptali na jeho plány pro automobilový sektor, řekl jim na to, že pravidla ochrany klimatu poskytují předvídatelné investiční prostředí.

Italové zvyšují tlak na revizi plánu

Agentura Bloomberg ve čtvrtek uvedla, že Itálie znásobila tlak na revizi unijního plánu, protože automobilový průmysl má i bez toho dost vážné problémy s přeměnou výroby tak, aby vyhověl požadavkům na přechod k elektromobilitě. Itálie a Česko preferují širší škálu možností nad rámec bateriových elektrických aut a vozidel na vodíkový pohon, píše Bloomberg. Odvolává se na návrh textu, do kterého měl možnost nahlédnout. Země žádají, aby chystaná revize plánu, kterou avizovala Evropská komise, byla přesunuta z roku 2026 už na příští rok.

Evropský automobilový průmysl má problémy s plněním unijních klimatických cílů. Jednak čelí konkurenci z Číny, jednak se mezi lidmi snižuje poptávka. Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech také vyvolává obavy z dodatečných cel, zejména pro německé výrobce, kteří do USA vyvážejí více vozidel než do kterékoli jiné země.

„Odvětví se teď nachází v kritickém bodě a čelí velmi náročným úkolům v souvislosti s výrobou, zaměstnaností a globální konkurencí, které vyžadují naléhavý a koordinovaný zásah na úrovni EU,“ stojí v návrhu dokumentu, z něhož cituje Bloomberg. „Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ píše se dále. Text dokumentu se ve finální verzi ještě může změnit.

Maďarský kandidát zatím neuspěl

Celkem devatenáct kandidátů na eurokomisaře, kteří od pondělí do čtvrtka absolvovali slyšení před výbory Evropského parlamentu, podle zjištění agentury ČTK uspělo a europoslanci jejich nominace odsouhlasili. Týká se to i českého kandidáta Jozefa Síkely (STAN), který má mít na starosti mezi jiným dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou.

Jediný, kdo zatím členy EP nepřesvědčil, je maďarský kandidát Olivér Várhelyi, který musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky. V úterý 12. listopadu se ještě uskuteční slyšení se šesti výkonnými místopředsedy EK a jestliže oni i maďarský zástupce projdou, nová Evropská komise by po schválení europarlamentem mohla začít pracovat od počátku prosince.

Várhelyi, který je kandidátem maďarského premiéra Viktora Orbána, vystoupil na slyšení Výborů pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Výboru pro zemědělství (AGRI) ve středu večer. V nové Komisi vedené předsedkyní Ursulou von der Leyenovou by měl mít maďarský kandidát v gesci portfolio zdravotnictví a pohodu zvířat.

Písemné odpovědi byly kompromisem

Europoslanci hodnotili, jak při takzvaném grilování maďarský kandidát uspěl. Podle listu Politico Várhelyiho podpořily jen frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), populistická frakce Patriotů pro Evropu a krajně pravicová frakce Evropa suverénních národů (ESN), což nestačilo. Frakce Zelených, Obnova Evropy a frakce socialistů a demokratů (S&D) chtěly dokonce druhé slyšení, frakce Evropské lidové strany (EPP) jen druhé kolo psaných odpovědí, na čemž se podle všeho nakonec europoslanci shodli. Nové slyšení by totiž znamenalo najít i vhodný čas, volný sál, tlumočníky a další s tím spojené záležitosti, což by bylo velmi komplikované. Podle bruselských zdrojů se tak má za to, že po dodání písemných odpovědí maďarský kandidát rovněž projde.

Svá konečná doporučení výbory oficiálně zveřejní, až skončí slyšení všech kandidátů na eurokomisaře. Na základě doporučení výborů provede závěrečné hodnocení takzvaná Konference předsedů, která se skládá z šéfky EP Roberty Metsolové a předsedů jednotlivých politických frakcí. Konference by měla prohlásit všechna slyšení za uzavřená, očekává se, že se tak stane 21. listopadu. Následně bude Evropský parlament hlasovat o sboru komisařů jako celku, nejspíš ve středu 27. listopadu na plenárním zasedání ve Štrasburku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američané pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi.
13:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...