Zaměstnanci České pošty dostanou od říjnové výplaty přidáno přibližně deset procent. Zvýšení mezd se dotkne zejména provozních zaměstnanců, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Sdělil také, že Balíkovna jako poskytovatel komerčních poštovních služeb by se měla od České pošty oddělit do samostatné společnosti od 1. dubna příštího roku. Nějakou dobu pak zůstane ve vlastnictví státu.
Růst platů od výplaty za září, kterou zaměstnanci dostanou v říjnu, umožnila podle Rakušana stabilizace hospodaření podniku. Pošta zároveň od státu nebude požadovat další úhradu nad rámec nyní vyplácených 1,5 miliardy korun ročně.
Na růst platů podnik vynaloží 320 milionů korun. V současnosti zaměstnanci podle dřívějších informací společnosti berou průměrně asi 31 tisíc korun, což je o dvanáct tisíc korun méně, než byla průměrná mzda v Česku v loňském roce.
V březnu dostali zaměstnanci mimořádnou odměnu za úspěšné zavádění krizových opatření v minulém roce v průměrné výši 4500 korun, což znamenalo celkové náklady 120 milionů korun. Pošta zaměstnává okolo dvaceti tisíc lidí. Naposledy podnik zvyšoval mzdy v průměru o pět procent v minulém roce.
Balíkovna se oddělí
Rozdělení České pošty na provozovatele poboček, který poskytuje služby objednané státem, a na poskytovatele balíkových a logistických služeb, je jedním z kroků transformace společnosti. Generální ředitel Miroslav Štěpán dříve uvedl, že pošta zvažuje prodej Balíkovny soukromému subjektu, ve čtvrtek ale upřesnil, že bude potřeba určitá doba, aby se ukázalo, jak Balíkovna hospodaří a jaké bude případně potřebovat investice.
„Provoz komerčních a veřejných služeb v jednom státním podniku je neudržitelný, vyčlenění komerčních služeb do samostatné entity je nevyhnutelné,“ podotkl Štěpán.
Podle Štěpána je otázka, zda má stát podnikat v náročném balíkovém byznysu, kde konkurence tlačí ceny dolů a který zároveň vyžaduje neustálé investice. Průměrná cena jedné balíkové zásilky byla před pěti nebo šesti lety okolo sedmdesáti korun a v současnosti je standard okolo pětadvaceti až třiceti korun, náklady na doručení přitom spíše rostou.
„Česká pošta bude vlastníkem samostatné společnosti, která bude podnikat na balíkovém trhu. My chceme, aby měl vlastník dostatečný prostor debatovat o tom, co s tím balíkovým byznysem dělat dál, a aby ten prostor využil. Potřebuje jasně vidět, jaké jsou výnosy a náklady. Nedochází k nějakému netransparentnímu prodeji části České pošty. V tuto chvíli pragmaticky říkáme, že je potřeba vytvořit časový prostor pro rozhodnutí, jak s tímto byznysem naložit do budoucna,“ uvedl Štěpán.
Podle ministra vnitra poptávka po klasických poštovních službách klesá a bude klesat ještě rychleji. Zadání tedy bylo využít infrastruktury a široké sítě, znalostí zaměstnanců, aby pošta nabízela takové veřejné služby, které bude stát potřebovat a občané je budou chtít využívat, podotkl.
Podle Štěpána bude mít samostatná Balíkovna formu akciové společnosti, která bude dceřinou firmou České pošty. Rozdělení bude v souladu se zákonem o státním podniku, s případnými dílčími změnami, které ministerstvo vnitra navrhne během podzimu.
Rozšíření nabídky služeb
Státní podnik Česká pošta bude dál provozovat síť 2900 poboček a poskytovat základní poštovní služby na základě poštovní licence, kterou získal od Českého telekomunikačního úřadu na dalších pět let. Vedle toho bude pošta rozšiřovat nabídku služeb. Kromě již testovaného vyřizování agendy pro úřady práce by mělo jít například o servis pro zdravotní pojišťovny. Pobočky by také mohly nabízet příjem i výdej zásilek pro jiné komerční poskytovatele.
Česká pošta letos očekává hospodaření na takzvané červené nule. Podle Štěpána bude mimo jiné záležet na prodeji nemovitostí, včetně hlavního sídla v Jindřišské ulici v Praze. Budovu se zatím nepodařilo prodat, ale pošta se o to dál pokouší prostřednictvím realitních zprostředkovatelů.
V současné době má pošta zhruba dvacet tisíc zaměstnanců. V loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu na 756 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb jí meziročně vzrostly o 694 milionů korun, tedy zhruba o čtyři procenta, na 16,4 miliardy.
Bartoň: Trh ukáže, zda Balíkovna přežije
Datový ekonom Petr Bartoň pro ČT24 uvedl, že oddělení Balíkovny od České pošty je logický krok. „Celkově pošta prochází zásadní transformací, už nepotřebujeme posílat dopisy. Výjimkou samozřejmě v nezdigitalizovaném Česku pořád ještě jsou doporučené dopisy, které jsou přežitkem rakousko-uherského mocnářství,“ podotkl s tím, že v porovnání s ostatními zeměmi právě tato služba ještě drží poštu na nohou. Ale do budoucna bude pošta plnit jinou funkci, například určitých úřadoven státu. Je proto podle něj logické vydělit komerční službu Balíkovnu, kterou „nyní trh zvládá i bez České pošty, a dokonce zlí jazykové tvrdí, že i lépe,“ aby bylo jasné účetnictví. „Trh ukáže, jestli přežije, nebo bude nahrazena,“ podotkl.
Podobně se vyjádřili i jiní analytici. „Komerční oblasti s vysokou mírou soutěživosti ostatních hráčů na trhu nejsou místem, kde stát dokáže dlouhodobě získávat úspěchy. Balíkovna by ideálně měla přejít do privátní sféry, a pošta si tak uvolní kapacity a navíc na tom může vydělat,“ míní datový ředitel Creative Dock Adam Hanka.
„Dlouhodobě se ukazuje, že stát má problémy fungovat ve vysoce konkurenčních odvětvích, kam patří i balíkové služby. Proto by byl převod Balíkovny do soukromých rukou správný krok, který by navíc přinesl poště prostředky na investice. I do budoucna navíc bude státní pošta od Balíkovny inkasovat platby za využití své pobočkové sítě,“ dodal firemní konzultant Jiří Rusňák.
Ve hře podle Bartoně ale také je, že by stát Balíkovnu nakonec neprodal. „Jde také o to, jestli ji někdo vůbec koupí, zatím ji nekoupí nikdo, protože vůbec není jasné, jakou by měl stanovit cenu. Kdykoliv chcete koupit firmu, potřebujete vidět do účetnictví, což teď není možné, protože nikdo neví, kolik tam bylo křížově dotováno ze zbytku pošty,“ uvedl s tím, že je potřeba určitá doba, ideálně alespoň rok, aby to generovalo čísla. „Ta ukážou, jestli vůbec jde o firmu, za kterou někdo bude ochoten zaplatit nějakou pozitivní cenu,“ dodal.
