Usnadnění pravidel pro přeměny firem – známé také jako lex ČEZ – by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla sněmovna z předložené novely vypustit. Řekl to v rozhovoru pro pořad Týden v politice. Kritici totiž vládě vyčítali, že tím plánuje začít transformaci ČEZu a vyvlastnit podíly menšinových akcionářů. Také sněmovní ústavně-právní výbor dolní komory navrhl tuto část vypustit.
Vládní návrh snižoval podíl akcionářů potřebný pro změnu struktury z 90 procent všech existujících na 75 procent těch přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomní držiteli alespoň dvou třetin základního kapitálu.
„Vzhledem k těm debatám bude lepší, když to tam (v novele) nebude, protože se to interpretuje jako příprava na nějaké kroky v ČEZu. Ale ta norma je obecná,“ prohlásil pro Týden v politice Fiala. Považoval by za rozumné, aby pozměňovací návrh ve sněmovně prošel.
„Stát samozřejmě může přistoupit k rozdělení společnosti ČEZ, ale musí to udělat férovým způsobem. To znamená, musí vykoupit regulérně podíl minoritních akcionářů,“ domnívá se 1. místopředseda ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Propad akcií ČEZu
Poslanci poslali spornou novelu zákona do závěrečného kola schvalování před měsícem. V případě přijetí návrhu beze změn by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí. Přijetí návrhu vládou vedlo loni před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii.
Premiér Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
