Transformace strana 2 z 2

Vzpomínáte si na stavebnici Rasti? Mnohé snad překvapí zjištění, že tuzemským výrobcem byla na začátku 90. let brněnská Meopta, působící do té doby výhradně v oblasti zbrojního průmyslu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Velimská slévárna obnovuje výrobu, a navazuje tak na úspěšnou prvorepublikovou tradici, násilně přervanou znárodněním podniku poválečným komunistickým režimem. Návrat k tradici se nese v duchu dodnes inspirativního patera zásad dobrého podnikání.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Václav Havel se jel osobně seznámit s problémy českých zemědělců. Ti se mnohdy obávali nejisté budoucnosti. Zemědělská družstva se totiž s přechodem na tržní hospodářství dostávala počátkem 90. let do finančních problémů. Prezident navštívil družstvo ve Velkých Přílepech i soukromé zemědělce. Prohlédl si i tamní zchátralý zámek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před listopadem 1989 prodával československý letecký podnik Let Kunovice většinu vyrobených strojů do Sovětského svazu. Novým podmínkám zahraničního obchodu bylo nutné rychle přizpůsobit výrobní i obchodní strategii a zapojit se do mezinárodní spolupráce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Federální vláda rozhodla o devalvaci československé koruny vůči zahraničním měnám. Hlavním cílem tohoto opatření bylo nastolit rovnováhu nabídky a poptávky po tvrdých měnách a umožnit podnikatelským subjektům volný přístup k devizovým prostředkům.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po devíti měsících důkladného vyjednávání byla v Praze podepsána smlouva o založení společného podniku Škoda Volkswagen. Tehdejší ministr strojírenství a elektrotechniky ČR Miroslav Grégr při té příležitost hovořil o potřebě obezřetného postupu při privatizaci československého průmyslu tváří v tvář bezohledné dravosti některých zahraničních firem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Síť maloprodejen se v rámci malé privatizace chystala do aukcí, a na venkově se tak přiblížil konec monopolu Jednoty. Pro nejednu malou obec to ovšem znamenalo také brzký zánik jediného místního obchodu s potravinami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Jednání o nových hejtmanech po volbách pokračují. Někde už se dohoda blíží do finále, své místo má téměř jisté například současný hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), kandidát z Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) a současný hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Všichni byli hosty pořadu Události, komentáře, kde debatovali o průběhu povolebního jednání.

Prezident Václav Havel se zúčastnil jednání federální vlády a obou vlád národních, na kterém se rozhodovalo o pravidlech malé privatizace. Ke které zvažované variantě se přikláněl prezident a na jakém znění návrhu zákona se nakonec shodly vlády?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Proti navrhované podobě malé privatizace pořádali výstražné stávky provozovatelé prodejen prakticky po celé zemi včetně hlavního města. Poslechněte si, jaké byly jejich požadavky a jaká dilemata musela řešit vláda při rozhodování o tom, do jaké míry těmto požadavkům vyhovět.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V září 1990 zahájila vláda přípravu takzvané malé privatizace, v jejímž rámci měly provozovny maloobchodu a služeb přejít z rukou státu do rukou soukromníků. Projednávání podmínek, za kterých se tak mělo stát, vyvolávalo u veřejnosti rozporuplné reakce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 získalo v Moravskoslezském kraji nejvíce křesel hnutí ANO. Společně s ODS a KDU-ČSL vytvořily koalici, která se v čele kraje udržela po celé čtyři roky. Vznikl i jejich společný program až do roku 2024. Tehdejším lídrem moravskoslezského hnutí ANO a dnešním hejtmanem je Ivo Vondrák. Při posledních krajských volbách se mu tak podařilo prolomit tehdejší koalici ČSSD a KSČM.

Rok 1989. O byty lidé museli žádat a na jejich přidělení čekali roky. Stejně jako na auta. Lepší zboží pak bylo k sehnání často jen pod pultem. Na druhou stranu litr mléka stál dvě koruny a rohlík třicetník. To, v jakém stavu byla skutečně ekonomika v době, kdy přišel okamžik zlomu v podobě sametové revoluce a hospodářství se muselo od základů změnit, přibližuje Karel Zeman, který působil řadu let na nejvyšších národohospodářských postech.

Velké problémy má Česko po revoluci v morálce, míní polovina lidí oslovených v exkluzivním průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Třetina respondentů za velmi problematický označila politický systém a každý třetí dotázaný vnímá velké problémy také ve zdravotnictví a v oblasti životního prostředí.

Češi a Slováci na době po roce 1989 shodně nejvíce oceňují získanou osobní svobodu a demokracii. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Lidé v něm hodnotili události revolučního roku a další vývoj.

Zkracování doby výstavby českých dálnic záleží podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (nestr. za ANO) vedle připravovaných změn zákonů i na tom, že se Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) promění na akciovou společnost. Podle člena sněmovního Podvýboru pro dopravu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou ale dva roky, o kterých v souvislosti s transformací mluví ministr, příliš dlouho. Ministerstvo by podle něj mělo i zlepšit informování řidičů o tom, kde se tvoří kolony. Zaznělo to v pořadu Události, komentáře.