Planetku Ryugu tvoří podivná, téměř neodrazivá hmota, ukázala analýza. Starší materiál asi vědci nestudovali

Mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu. Podle prvních závěrů se jedná o jedny z vůbec nejstarších materiálů analyzovaných ve vědeckých laboratořích. Jejich zkoumání by tak mohlo přinést další důležité poznatky o vzniku Sluneční soustavy. Kapsule s materiálem se vrátila na Zemi vloni v prosinci.

„Vzorky, které se vrátily prostřednictvím sondy Hajabusa 2, vypadají jako jedny z nejstarších materiálů přítomných v našich laboratořích,“ uvedl ve zprávě tým vědců vedený francouzským astronomem Cédricem Pilorgetem. Podle něj může další a podrobnější zkoumání vzorků vést k přehodnocení stávajících poznatků a domněnek o vzniku a rozvoji naší sluneční soustavy.

Na základě prvních analýz si totiž vědci myslí, že planetka obsahuje materiály, které ji vytvořily, v původním i pozměněném stavu. To by mohlo přinést další informace o transformacích, kterými Sluneční soustava procházela.

Chondrity jsou odpovědí na náš původ

Podle prvních výsledků se vzorky podobají kamenným meteoritům, takzvaným chondritům, typu C1, které vědci rovněž považují za velmi významný zdroj informací o vzniku sluneční soustavy. První analýzy však ukázaly, že horniny odebrané z planetky Ryugu jsou tmavší a mají velmi porézní a křehkou strukturu, uvedl ve druhé ze zpráv tým japonských vědců. Povrch horniny odráží jen dvě procenta světla, které na něj dopadne.

Vědci se domnívají, že planetka Ryugu vznikla před 4,6 miliardy let, což je doba odpovídající odhadovanému vzniku sluneční soustavy. Podle vědců byla původně Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila se, dostala se na ni voda a organické látky právě z meteoritů a kosmických těles podobných Ryugu.

Mezinárodní výzkum

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před sedmi lety. K cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu trvajícím tři a půl roku. Kapsule s odebranými vzorky se vrátila na Zemi vloni na začátku prosince.

Japonská agentura JAXA uvedla, že část vzorků je ochotna poskytnout dalším vědeckým institutům. Letos v prosinci předala deset procent získaných hornin americké vesmírné agentuře NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 13 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.