Planetku Ryugu tvoří podivná, téměř neodrazivá hmota, ukázala analýza. Starší materiál asi vědci nestudovali

Mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu. Podle prvních závěrů se jedná o jedny z vůbec nejstarších materiálů analyzovaných ve vědeckých laboratořích. Jejich zkoumání by tak mohlo přinést další důležité poznatky o vzniku Sluneční soustavy. Kapsule s materiálem se vrátila na Zemi vloni v prosinci.

„Vzorky, které se vrátily prostřednictvím sondy Hajabusa 2, vypadají jako jedny z nejstarších materiálů přítomných v našich laboratořích,“ uvedl ve zprávě tým vědců vedený francouzským astronomem Cédricem Pilorgetem. Podle něj může další a podrobnější zkoumání vzorků vést k přehodnocení stávajících poznatků a domněnek o vzniku a rozvoji naší sluneční soustavy.

Na základě prvních analýz si totiž vědci myslí, že planetka obsahuje materiály, které ji vytvořily, v původním i pozměněném stavu. To by mohlo přinést další informace o transformacích, kterými Sluneční soustava procházela.

Chondrity jsou odpovědí na náš původ

Podle prvních výsledků se vzorky podobají kamenným meteoritům, takzvaným chondritům, typu C1, které vědci rovněž považují za velmi významný zdroj informací o vzniku sluneční soustavy. První analýzy však ukázaly, že horniny odebrané z planetky Ryugu jsou tmavší a mají velmi porézní a křehkou strukturu, uvedl ve druhé ze zpráv tým japonských vědců. Povrch horniny odráží jen dvě procenta světla, které na něj dopadne.

Vědci se domnívají, že planetka Ryugu vznikla před 4,6 miliardy let, což je doba odpovídající odhadovanému vzniku sluneční soustavy. Podle vědců byla původně Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila se, dostala se na ni voda a organické látky právě z meteoritů a kosmických těles podobných Ryugu.

Mezinárodní výzkum

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před sedmi lety. K cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu trvajícím tři a půl roku. Kapsule s odebranými vzorky se vrátila na Zemi vloni na začátku prosince.

Japonská agentura JAXA uvedla, že část vzorků je ochotna poskytnout dalším vědeckým institutům. Letos v prosinci předala deset procent získaných hornin americké vesmírné agentuře NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 7 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled