Planetku Ryugu tvoří podivná, téměř neodrazivá hmota, ukázala analýza. Starší materiál asi vědci nestudovali

Mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu. Podle prvních závěrů se jedná o jedny z vůbec nejstarších materiálů analyzovaných ve vědeckých laboratořích. Jejich zkoumání by tak mohlo přinést další důležité poznatky o vzniku Sluneční soustavy. Kapsule s materiálem se vrátila na Zemi vloni v prosinci.

„Vzorky, které se vrátily prostřednictvím sondy Hajabusa 2, vypadají jako jedny z nejstarších materiálů přítomných v našich laboratořích,“ uvedl ve zprávě tým vědců vedený francouzským astronomem Cédricem Pilorgetem. Podle něj může další a podrobnější zkoumání vzorků vést k přehodnocení stávajících poznatků a domněnek o vzniku a rozvoji naší sluneční soustavy.

Na základě prvních analýz si totiž vědci myslí, že planetka obsahuje materiály, které ji vytvořily, v původním i pozměněném stavu. To by mohlo přinést další informace o transformacích, kterými Sluneční soustava procházela.

Chondrity jsou odpovědí na náš původ

Podle prvních výsledků se vzorky podobají kamenným meteoritům, takzvaným chondritům, typu C1, které vědci rovněž považují za velmi významný zdroj informací o vzniku sluneční soustavy. První analýzy však ukázaly, že horniny odebrané z planetky Ryugu jsou tmavší a mají velmi porézní a křehkou strukturu, uvedl ve druhé ze zpráv tým japonských vědců. Povrch horniny odráží jen dvě procenta světla, které na něj dopadne.

Vědci se domnívají, že planetka Ryugu vznikla před 4,6 miliardy let, což je doba odpovídající odhadovanému vzniku sluneční soustavy. Podle vědců byla původně Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila se, dostala se na ni voda a organické látky právě z meteoritů a kosmických těles podobných Ryugu.

Mezinárodní výzkum

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před sedmi lety. K cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu trvajícím tři a půl roku. Kapsule s odebranými vzorky se vrátila na Zemi vloni na začátku prosince.

Japonská agentura JAXA uvedla, že část vzorků je ochotna poskytnout dalším vědeckým institutům. Letos v prosinci předala deset procent získaných hornin americké vesmírné agentuře NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...