Planetku Ryugu tvoří podivná, téměř neodrazivá hmota, ukázala analýza. Starší materiál asi vědci nestudovali

Mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu. Podle prvních závěrů se jedná o jedny z vůbec nejstarších materiálů analyzovaných ve vědeckých laboratořích. Jejich zkoumání by tak mohlo přinést další důležité poznatky o vzniku Sluneční soustavy. Kapsule s materiálem se vrátila na Zemi vloni v prosinci.

„Vzorky, které se vrátily prostřednictvím sondy Hajabusa 2, vypadají jako jedny z nejstarších materiálů přítomných v našich laboratořích,“ uvedl ve zprávě tým vědců vedený francouzským astronomem Cédricem Pilorgetem. Podle něj může další a podrobnější zkoumání vzorků vést k přehodnocení stávajících poznatků a domněnek o vzniku a rozvoji naší sluneční soustavy.

Na základě prvních analýz si totiž vědci myslí, že planetka obsahuje materiály, které ji vytvořily, v původním i pozměněném stavu. To by mohlo přinést další informace o transformacích, kterými Sluneční soustava procházela.

Chondrity jsou odpovědí na náš původ

Podle prvních výsledků se vzorky podobají kamenným meteoritům, takzvaným chondritům, typu C1, které vědci rovněž považují za velmi významný zdroj informací o vzniku sluneční soustavy. První analýzy však ukázaly, že horniny odebrané z planetky Ryugu jsou tmavší a mají velmi porézní a křehkou strukturu, uvedl ve druhé ze zpráv tým japonských vědců. Povrch horniny odráží jen dvě procenta světla, které na něj dopadne.

Vědci se domnívají, že planetka Ryugu vznikla před 4,6 miliardy let, což je doba odpovídající odhadovanému vzniku sluneční soustavy. Podle vědců byla původně Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila se, dostala se na ni voda a organické látky právě z meteoritů a kosmických těles podobných Ryugu.

Mezinárodní výzkum

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před sedmi lety. K cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu trvajícím tři a půl roku. Kapsule s odebranými vzorky se vrátila na Zemi vloni na začátku prosince.

Japonská agentura JAXA uvedla, že část vzorků je ochotna poskytnout dalším vědeckým institutům. Letos v prosinci předala deset procent získaných hornin americké vesmírné agentuře NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 14 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...