Planetku Ryugu tvoří podivná, téměř neodrazivá hmota, ukázala analýza. Starší materiál asi vědci nestudovali

Mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu. Podle prvních závěrů se jedná o jedny z vůbec nejstarších materiálů analyzovaných ve vědeckých laboratořích. Jejich zkoumání by tak mohlo přinést další důležité poznatky o vzniku Sluneční soustavy. Kapsule s materiálem se vrátila na Zemi vloni v prosinci.

„Vzorky, které se vrátily prostřednictvím sondy Hajabusa 2, vypadají jako jedny z nejstarších materiálů přítomných v našich laboratořích,“ uvedl ve zprávě tým vědců vedený francouzským astronomem Cédricem Pilorgetem. Podle něj může další a podrobnější zkoumání vzorků vést k přehodnocení stávajících poznatků a domněnek o vzniku a rozvoji naší sluneční soustavy.

Na základě prvních analýz si totiž vědci myslí, že planetka obsahuje materiály, které ji vytvořily, v původním i pozměněném stavu. To by mohlo přinést další informace o transformacích, kterými Sluneční soustava procházela.

Chondrity jsou odpovědí na náš původ

Podle prvních výsledků se vzorky podobají kamenným meteoritům, takzvaným chondritům, typu C1, které vědci rovněž považují za velmi významný zdroj informací o vzniku sluneční soustavy. První analýzy však ukázaly, že horniny odebrané z planetky Ryugu jsou tmavší a mají velmi porézní a křehkou strukturu, uvedl ve druhé ze zpráv tým japonských vědců. Povrch horniny odráží jen dvě procenta světla, které na něj dopadne.

Vědci se domnívají, že planetka Ryugu vznikla před 4,6 miliardy let, což je doba odpovídající odhadovanému vzniku sluneční soustavy. Podle vědců byla původně Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila se, dostala se na ni voda a organické látky právě z meteoritů a kosmických těles podobných Ryugu.

Mezinárodní výzkum

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před sedmi lety. K cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu trvajícím tři a půl roku. Kapsule s odebranými vzorky se vrátila na Zemi vloni na začátku prosince.

Japonská agentura JAXA uvedla, že část vzorků je ochotna poskytnout dalším vědeckým institutům. Letos v prosinci předala deset procent získaných hornin americké vesmírné agentuře NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nový lék je milník v léčbě AIDS, říká jeho autor Cihlář

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
před 43 mminutami

Nový teleskop ukázal vzdálené mlhoviny, mohl by najít i devátou planetu

Vědci z observatoře v Chile zveřejnili první snímky nového výkonného dalekohledu, které ukazují jeho jedinečné schopnosti pozorovat, co se skrývá v temném vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy

Z kosmu už lidstvo sleduje, co se na Zemi děje, mnohem přesněji než kdykoliv v minulosti. Jedno místo ale satelitům zůstávalo utajené: pohled pod koruny stromů. To teď změnila nová evropská mise.
před 18 hhodinami

Vědci objevili v oceánu „metanové pavouky“

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.
před 22 hhodinami

Hmyzem roku je světluška. Ohrožuje ji světelný smog

Hmyzem roku 2025 vyhlásila Česká společnost entomologická světlušky. Chce tak upozornit nejen na tuto rozmanitou a specifickou skupinu brouků, ale i na světelné znečištění, které ji ohrožuje. Světluškám totiž to, že díky bioluminiscenci září, slouží třeba ke komunikaci při páření. A silné umělé osvětlení v krajině jim to kazí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Bleskové sucho je skrytou hrozbou pro evropskou přírodu

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.
22. 6. 2025

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
21. 6. 2025

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025
Načítání...