Před třiceti lety začínala privatizace bydlení, soukromníci vlastnili jen procento bytů

Nahrávám video
Události: Před třiceti lety začínala transformace bytového fondu
Zdroj: ČT24

Jak dál s byty, jejichž většinu vlastnil stát, řešila před 30 lety celá společnost. I jejich privatizace byla součástí ekonomické transformace. Zákon o vlastnictví bytů v roce 1992 federální parlament neschválil, potřebná legislativa vznikla až po rozdělení Československa.

Zájem o vlastnictví bytů v roce 1992 byl, zákony ale jejich soukromé vlastnictví stále neumožňovaly. „Ve všech případech, kde chtějí a mohou a kde je souhlas na obou stranách, by měli mít právo, aby si byty mohli koupit,“ říkal na začátku roku 1992 tehdejší poradce ministra hospodářství Vojtěch Cepl.

Jenže se nevědělo, jak určit cenu a jestli privatizovat celé domy nebo jednotlivé byty. Začaly se objevovat i první spory mezi majiteli restituovaných nebo podnikateli koupených domů a nájemníky jejich bytů. Problémem mohlo být třeba omezení dodávek plynu.

Nájemné zůstávalo i po první skokové deregulaci stále nízké a na opravy domů často nestačilo. Nový občanský zákoník měl nájemníky chránit. „Výpověď je možná jen ze zákonem uvedených důvodů, s přivolením soudu a ve většině případů pod náhradou,“ uváděl tehdejší místopředseda federální vlády a právník Pavel Rychetský.

Nájemníci bez vody

Soukromí vlastníci domů někdy používali nevybíravé metody, jak nájemníky z bytů dostat. „Už jsme třetí týden na cisterně, dokonce pět dní jsme byli úplně bez vody, protože cisterna byla prázdná,“ stěžoval si nájemník v reportáži v červnu 1993. „Probíhá rekonstrukce na základě žádosti dvou nájemníků o porušení potrubí a nevím, co bych k tomu říkal,“ reagoval tehdy jeho pronajímatel.

Nabídky na odkoupení bytů od majitelů byly pro naprostou většinu lidí nepřijatelné. Například prodej za 816 tisíc korun se zdál pohledem tehdejších násobně menších platů nemyslitelný. Ještě v roce 1993 bylo v soukromém vlastnictví občanů necelé procento bytů, většinou patřily po bezúplatném převodu ze státu obcím, část vlastnila i družstva.

„Vycházíme ze základní teze, že bydlení je soukromý, nikoliv veřejný statek, tedy není pravda, že je to jakýsi sociální nárok, právo a podobně,“ vysvětloval v roce 1993 tehdejší premiér Václav Klaus. Zákon o vlastnictví bytů schválila česká sněmovna až v roce 1994. Vlastník domu podle něj musel přednostně nabídnout byt v případě jeho prodeje dosavadnímu nájemníkovi. Privatizace bytů tak mohla začít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 5 mminutami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 22 mminutami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 38 mminutami

ŽivěSněmovna potvrdila stav legislativní nouze pro projednání zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny. Následně se poslanci začali zabývat změnami navrhovaného programu schůze. Koalice prosadila už v úvodu možnost nočního jednání dolní komory.
04:17Aktualizovánopřed 47 mminutami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 3 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s Pavlem

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.
13:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
11:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...